EUROMED, zalidníme Evropu dělohami muslimských žen…?

31. Leden, 2018 – 8:32

Evropskému parlamentu řekli voliči sice tiché, ale přesto jasné „Ne“ muslimským imigrantům a multikulturnímu zákonu; napětí však povolilo jen zdánlivě, katarze se nekonala.

V evropském kotli to ale dál vře přípravou na volbu předsedy Evropské komise, který nahradí Barrosa, bývalého předsedu portugalských komunistů, dnes zaťatého socialistu, co pokazil, nač sáhl. Pro post nového předsedy Komise je řada chtivých, ale jen pár vyvolených; socialisté vybrali současného předsedu Evropského parlamentu Martina Schulze, lidoveckým kandidátem se stal Lucemburčan Jean- Claude Juncker, za Liberály povede kandidátku Belgičan Guy Verhofstadt, za Zelené francouzsko-německá dvojice europoslanců José Bové a Ska Kellerová a za Stranu evropské levice Řek Alexis Tsipras. Nyní je ticho před bouří; málokdo čekal tak frontální nástup nacionalistů.

Za vším ovšem hledej Evropskou unii, která dala vale křesťanské tradici starého kontinentu a před několika lety v tichosti zahájila projekt EUROMED (Euro-Mediterranean Partnership) či spíše barcelonský proces, který v sobě kromě posilování kulturního, ekonomického a politického partnerství mezi členskými státy EU a středomořskými sousedy, ukrývá doplnění počtu obyvatel starého kontinentu metodou přesidlování. Program počítá s přistěhováním více než 56 miliónů muslimů do zemí sedmadvacítky mezi lety 2010 – 2050. K této číslici dospěl statistický úřad EU Eurostat.

Předběžný odhad hovoří dokonce až o 80 milionech islámských migrantů, jak uvádí Salim Murad z New York University in Prague, mají vyrovnat demografický úbytek v celé Evropě. Na oko je smyslem projektu, který se původně vyvinul z dohody o volném obchodě mezi EU a zeměmi v oblasti Středozemního moře (EU – MEFTA), posílení spolupráce v oblasti správy cílené migrace mezi partnerskými státy. Hlavní je však klid demografů; lapidárně řečeno, národ, který má porodnost pod dvě děti, nemá šanci přežít. Proto budeme přijímat zejména plodné rodičky z islámských zemí, které získají mj. české občanství a svými pěti a více dětmi zajistí udržení národní, tedy české identity.

Usnesení „barcelonského procesu“ podepsaly kromě členů EU i Maroko, Alžírsko, Tunisko, Egypt, Jordánsko, Palestinská správa, Sýrie, Libanon nebo Turecko a další. Podepsal též Izrael, zřejmě v naivní víře, ale spíš pragmaticky, že když EU nedbá na jeho „bránu proti islámu“, že mu alespoň tak uleví od „mírumilovných“ muslimů…

Že by Česká republika eventuálně odmítla podílet se na realizaci tohoto projektu? Ani náhodou; v Lisabonské smlouvě jsou obsaženy mechanismy, které umožní Evropské unii na základě společné imigrační politiky a řízení migračních toků přerozdělovat imigranty mezi jednotlivé státy EU. Pokud by ČR s něčím takovým nesouhlasila, nemůže příliv imigrantů na své území zablokovat, protože nemá právo veta. A to už není normalizační „plíživá kontrarevoluce“, nýbrž „plíživá islámská revoluce“ po česku.

Nejen Francie a Belgie či Německo, ale i Británie má hlavu ve smutku. Jen 59 procent obyvatel se označilo za křesťany, zatímco v roce 2001 jich bylo ještě 72 procent. Celá čtvrtina uvedla, že se nehlásí k žádnému náboženství, zatímco před deseti lety jich bylo jen 15 procent. Muslimové tvoří 4,8 procenta obyvatel Anglie a Walesu, 1,5 procenta jsou hinduisté, 0,8 procenta sikhové, 0,5 procenta židé a 0,4 procenta buddhisté…Kdyby ještě můj přítel novinář v Londýně Karel Kyncl žil, určitě by napsal fejeton rovněž o muslimském kazateli Abu Waleed, jenž se Britům za jejich shovívavost odměnil svým kázáním 23. června 2011 v Londýně, kdy je seznámil s jejich „blízkou budoucností“.

„S Alláhovou pomocí dobudeme Bílý dům. Zažijeme den, kdy budou vykopnuty dveře do Bílého domu a vejde kalif (následník Mohameda),“ vykřikoval za souhlasného halekání kolemstojících muslimů. „Přijde den, kdy skončí Obama i Cameron na kolenou, aby nám muslimům platili daň za ochranu nemuslimů,“ prohrábl si svůj mohutný plnovous. „Prapor islámu zavlaje nad Bílým domem i nad sídlem britské vlády na Downing Street.“ Inu, stará dobrá Anglie, co se jednou změní v další zemi proroka Mohamada, kde už dnes uslyšíte proroctví: „Věřte mi, přijde den, kdy královna Alžběta II. bude nosit burku…“

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *