Čapí hnízdo…

20. Leden, 2018 – 15:32

Čapí hnízdo je nově otevřený unikátní resort, který nabízí reprezentativní prostory pro pořádání konferencí, meetingů či firemních/společenských akcí a zasloužený odpočinek v krásné přírodě.

Naleznete zde nadstandardní ubytování, skvělou kuchyni a celou řadu relaxačních, sportovních a agroturistických aktivit. Čapí hnízdo je ideálním místem pro trávení volného času jednotlivců i rodin. Nachází se necelých 50 km jihovýchodně od Prahy mezi Benešovem a Olbramovicemi. ​Více zde.

Čapí hnízdo se rozléhá na území dnes již neexistující Kačerovy Lhoty. Ta, jako mnohé další okolní osady, zanikla v důsledku 30leté války. Z tehdejšího nařízení vrchnosti tu však opět vyrostl dvůr zvaný Nový Dvůr Semtín, ke kterému se připojily i některé pozemky osad Semtín a Semtínek.

Dohromady Dvoru Semtín patřilo 136 ha. Původní zemědělskou činnost statku obohatil v roce 1875 zřízený lihovar. Z prosperity se však místní dlouho neradovali. Dvacáté století nebylo nakloněno rozvoji. Statek začal postupem doby chátrat a na přelomu tisíciletí nebyl využíván vůbec. V roce 2006 započaly práce na projektu komplexní rekonstrukce celého areálu včetně budov s jasným zadáním vytvořit zde zázemí pro nadstandarní ubytování, pořádání firemních akcí i trávení volného času, a to citlivým způsobem, který by odpovídal charakteru krajiny. O čtyři roky později byla rekonstrukce úspěšně dokončena.

Dominantu tvoří moderní jízdárna, která svým vzhledem evokuje čapí hnízdo. Čápi, kteří zde sídlí od roku 1926, se sem každý rok z Afriky vracejí. Při budování našeho resortu bylo prvořadým cílem vytvořit jedinečné místo, kam se budou hosté rádi vracet. Místo, kde stráví chvíle v naprostém souladu s přírodou a okolní krajinou. Stavba jízdárny získala řadu cen, například nominaci na titul Stavba roku 2010, dostala se také do top ten Světového festivalu architektury v Barceloně v roce 2011.

Nápad na přestavbu zchátralého lihovaru na luxusní kongresové centrum se zrodil v Agrofertu, sám Babiš se k němu hlásí. Podle analýzy z 30 největších příjemců dotací v minulém programovacím období jich mělo neprůhlednou vlastnickou strukturu devět, celkově se podělili o víc než 31 miliard korun. Z dvacítky malých a středních firem, kterým byly přiklepnuty nejštědřejší dotace, mělo anonymní akcie sedm žadatelů.

Skuteční vlastníci se neřešili ani u dotací omezených přímo na malý byznys. „Majetkoprávní otázky nebyly předmětem posuzování,“ říká dnešní šéf středočeského dotačního úřadu Václav Chytil. Podle něj předchůdci ani nemohli zkoumat, zda žádající malá firma není odnoží velké skupiny. „Posuzování majetkoprávního uspořádání by mohlo být vnímáno jako diskriminace žadatelů,“ podotýká.

Stejně situaci hodnotí šéf dotačního úřadu z roku 2008 Marek Kupsa, v současnosti ředitel odboru na ministerstvu pro místní rozvoj. „My netušili, kdo za Čapím hnízdem je. Formálně bylo vše v pořádku. Žadatel měl anonymní akcie, ale to právní řád připouštěl. A nám neumožňoval zkoumat konečné vlastnictví. I kdyby se už tehdy vědělo, že za tou malou firmou je Agrofert, právně bychom asi nemohli nic dělat,“ uvedl

 

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *