Sarajevský atentát na Václava Klause…

18. Leden, 2018 – 13:56

Čas peláší, jako by to bylo včera, co se zjevil tzv. sarajevský atentát po česku, když byl Klaus na podzim 1997 na návštěvě Balkánu, nachystali jeho rumlovsko-pilipovští spiklenci puč a chtěli ho sesadit z místa premiéra.

A nedávno chybělo jen něco málo, též při atentátu… bakelitovém. Hašek by napsal: „Tak nám málem zastřelili Klause, paní Müllerová“. Zkrátka, ten Santa z Hradu má na to Sarajevo nějak smůlu… Nebyl to však Ferdinand, ale Klaus, a vrahem nebyl student Princip, ale dělník Vondrouš. První se trefil ostrými, druhý předvedl jen kuličkovou generálku s dětskou repklikou…

To první české „Sarajevo“ začali místopředsedové Josef Zieleniec, Ivan Pilip, Jan Stráský a předseda poslaneckého klubu Jiří Honajzer, co tvrdili, že získali informaci o existenci zahraničního konta strany ODS. Tři dny před Zieleniecovou rezignací 20. října 1997 se grémium ODS k věci vrátilo. Přítomní odhlasovali usnesení, v němž se distancovali od jakéhokoliv „černého” účtu strany v zahraničí.

Na podzim roku 1997 přerůstá podezření z nekalého financování ODS v jistotu. Podle výroční zprávy ODS měli mezi jejími největšími sponzory být dva neznámí cizinci: Radžív Sinha z Mauricia a Lájos Bács z Maďarska, kteří straně darovali celkem 7,5 miliónu. Podezření, že nikdo takový ve skutečnosti neexistuje, se potvrzuje v listopadu 1997, kdy se k darům přiznává Milan Šrejber, podnikatel, který se podílel na privatizaci Třineckých železáren.

O pouhé čtyři dny později přichází deník Mladá fronta Dnes s informací o tajném kontu ODS vedeném ve Švýcarsku, ze kterého měla strana nelegálně financovat své aktivity. Jen v roce 1996 musela ODS podle policie ze zahraničí získat nejméně 90 miliónů korun. Ještě ten den, zatímco je Václav Klaus na pracovní cestě v Sarajevu, vystupují před televizní kamery místopředsedové ODS Jan Ruml a Ivan Pilip a vyzývají Klause k odstoupení z čela strany. Média o události mluví jako o sarajevském atentátu.

Klaus se vrací ze Sarajeva a podává 30. 11. 1997 demisi z místa předsedy vlády a s ním končí celá vláda. Druhého dne svolal pražský primátor Koukal další manifestaci na Václavské náměstí, kterou tvrdě odsoudil prezident V. Havel. Tím skončilo období Klausových vlád…

Bylo to poprvé, kdy se proti němu zákeřně za jeho zády, obrátili ti, kteří by bez Klause neudělali v politice ani ránu. Philip, Ruml a další. Ruml chtěl všechno a dnes nemá nic. Nula od nuly pošla, nula se vrátila k nulám. Po ostudě, co neuspěl u přijímacích pohovorů na Právnické fakultě, se ještě snažil získat přízeň médií, když přespal ve spacáku mezi stávkujícími televizáky, o ostudném zásahu jeho komanda na mošnovském letišti v „boji“ proti „červené rtuti“ ani nemluvě, ale to už byla pouze labutí píseň před jeho propadem do ponuré země zapomenutí…

Václav Klaus dodnes tvrdí, že opoziční smlouva s ČSSD byla přímým důsledkem Sarajevského atentátu. Došlo k fatálnímu narušení politické scény, že při specifickém chování pánů Luxů, Pilipů a Rumlů v roce 1998 nebylo jiné cesty než opoziční smlouva. Mnohokrát řekl, že ji napsali pánové Ruml, Lux a Pilip. Nevděk světem vládne. Stará pravda, není třeba ji ani komentovat. Kdo by si při víkendovém sjezdu ODS v Brně nevzpomněl na kongres před čtyřmi roky.

Den 6. prosince 2008 vstoupil do dějin odchodem prezidenta Václava Klause z pozice čestného předsedy ODS. Stalo se to na 19. kongresu ODS v pražských Vysočanech. Odůvodnil to přeměnou ODS z pravicové ve středovou stranu. Prohlásil, že nechce stát ODS v cestě.  Nevděk prostě vládne světem, hlavně tím “odeesáckým”;  vyčetli mu, že dal přednost prezidentováním a nechal napospas “postsarajevským troubům” stranu, kterou těžce vynesl na svém hřbetu až na výsluní české pravicové politiky.

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *