Zločinec Bandera…

4. Leden, 2018 – 17:53

Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) vznikla roku 1927 ve Vídni; měla jasný cíl – hájit zájmy všech Ukrajinců a vytvoření samostatné Ukrajiny pod ochranou nacistického Německa.

Mezi nejvýznamnější nacistické teoretiky lze zařadit Rudolfa Junga – v roce 1919 autora názvu této ideologie a knihy Der Nationale Sozialismus, a Adolfa Hitlera. Během svého pobytu ve vězení roku 1924 napsal Hitler autobiografii Mein Kampf, ve které definoval některé klíčové vlastnosti nacistické ideologie… Tisíce přívrženců strany „Svoboda“, „Ukrajinští vlastenci“, „Ukrajinský národní sněm – ukrajinská národní sebeobrana“ (UNA-UNSO) a „Trizub“ pochodovaly ukrajinskými městy; na počátku roku 2015 a to chce Ukrajina do NATO a EU. Všechny tyto organizace sdílí společnou ideologii, která je silně proti-ruská, proti-imigrační a proti-židovská. Navíc společně zbožňují tzv. „Organizaci ukrajinských nacionalistů“ vedenou Štěpánem Banderou, tj. ty proslulé kolaboranty s nacisty, kteří aktivně bojovali proti Sovětskému svazu a pouštěli se do některých z nejstrašnějších ukrutností páchaných kteroukoliv stranou II. světové války.

Možná už někdo zapomněl, jak se vše vyvíjelo už od roku 1939, kdy si Zakarpatská Ukrajina “vzala” zpět západní část Polska. V té době docházelo zejména na území Polska a Sovětského svazu k teroristickým a záškodnickým akcím Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN), mezi než patřily sabotáže, žhářství, přepady pošt a redakcí opozičních novin, vražedné útoky na státní představitele i umírněné členy z vlastního tábora. http://www.novysmer.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1594:qkdybych-ml-zapomenout-na-n-boe-na-nebi-zapome-na-mq&catid=39:historie&Itemid=50

Rozsáhlá instrukce vypracovaná v květnu 1941 „Boj a činnost ukrajinské OUN v období války” obsahovala speciální paragraf o „očistě území od nepřátelských elementů“ – hlavně Židů. Již na přelomu let 1942 – 1943 byly reorganizovány jednotky, které se přeměnily v Ukrajinskou povstaleckou armádu (UPA), resp. ve vojenskou a teroristickou organizaci. V roce 1943 vyhlásili představitelé Organizace ukrajinských nacionalistů boj za osvobození Ukrajiny a 9. února téhož roku jednotky UPA zahájily etnické “čištění” Volyně (severo-západní Ukrajina) bestiálním vyvražděním Poláky obydlené obce Parosl. Pak následovaly další jednotlivé případy brutálního vybíjení obcí obydlených Poláky (Lipniky, Janova Dolina, Ugly, Konstantinovka, Osty, Uberez, Staryki atd.).

Neonacisté ruského ražení s ukrajinskými a banderovskými vlajkami…?

Operaci jednotky UPA zahájily 11 července 1943 (tzv. krvavá neděle) a trvala do 16 července 1943. Během operace bylo napadeno 530 polských vesnic, osad a statků a brutálně zavražděno kolem 17 000 polských civilistů. Žádná válka, nýbrž systematické vyvražďování ve jménu Boha bylo cílem; patologická posedlost krví neviňátek, jejich bolestí a utrpením… V srpnu 1943 vyvražďovací akce UPA pokračovaly – napadeno bylo 85 dalších vesnic. Po krátkém období klidu v prosinci 1943 UPA zahájila další masakry trvající do první čtvrtiny roku 1944, kdy UPA využila období stahování se německých vojsk před útočící rudou armádou.

Lídr koalice Pravý sektor Dmytro Jaroš…

Na jaře 1944 UPA přesunula hlavní působiště do Východního Haliče a pokračovalo v krutém zabíjení civilistů. Celkový počet polských obětí, též žen, dětí a nemluvňat povražděných UPA během války se odhaduje na 130 tisíc. V letech 1943 – 1945 rozpoutaly jednotky UPA partyzánskou válku proti jednotkám Rudé armády. Všichni bez rozdílu nosili čepice s odznakem UPA – „trojzubcem“… Je možné si představit, jak někdo rozřezává pilou tělo ženy, věší na stromy děti a přitom ještě může před smrtí znásilňovat nezletilé dívky? Je možné hovořit o těchto vrazích jako o lidských bytostech, nebo jde jen o patologických psychopatech…?

Jiří Doleček popsal ve své knize „Popraviště aneb Zpověď volyňského Čecha“ všechny zmíněné hrůzy a zdokumentoval to, co prožili v letech 1940-1945 jeho příbuzní… A nyní ještě ukázky z knihy amerického historika Timothy Snydera: „Krvavé země“…

Na jaře roku 1943 na Volyni, obsazené německými vojsky začaly rozsáhlé etnické čistky. Tyto zločiny neprovedli nacisté, ale militantní ukrajinští nacionalisté, kteří chtěli „očistit“ území Volyně od polského obyvatelstva. Ukrajinští nacionalisté obklíčili polské vesnice a kolonie a vraždili. Zabili každého – ženy, starce, děti, kojence. Oběti zastřelili, ubíjeli holemi, rozsekali sekyrami.

Pak mrtvoly zavražděných pohřbili někde v poli, vyplenili jejich majetek, nakonec domy zapálili. Místo polských vesnic zbyly jen ohořelé ruiny. Zavraždili i ty Poláky, kteří žili ve stejných vesnicích s Ukrajinci. Bylo to ještě jednodušší – nebylo nutné shromáždit velké skupiny. Malé skupiny OUN napadly spící vesnice, vešli do domů a zabili všechny Poláky. Místní pak pohřbili mrtvé vesničany „špatné“ národnosti… Jako Hitler s Židy po norimberských zákonech o německé krvi…

Podarkov – Kleščinská: zavražděná vrahy z UPA 16.8.1943. Jsou zřetelné stopy mučení…

Tak bylo vyvražděno několik desítek tisíc Poláků, jejichž jedinou chybou bylo jen to, že se nenarodili jako Ukrajinci a žili na ukrajinské půdě. Dne 9. února 1943 banderovská banda Petra Netoviče, vydávající se za sovětské partyzány, vstoupila do polské vesnice Parosle u Vladimirca v Rovenské oblasti. Rolníci již dříve partyzánům před tím poskytovali pomoc, vřele přivítali hosty. Když se dost nasytili, bandité začali znásilňovat ženy a dívky.

Tělo mladé ženy přeřezané pilou…

Před zavražděním jim uřezali prsa, nos a uši. Mužům před smrtí uřezali pohlavní orgány. Dobíjeli je údery sekerou do hlavy. Dvěma výrostkům, bratrům Gorškevičovým, kteří se snažili zavolat na pomoc partyzány, rozpárali břicho, uřezali nohy a ruce, nasypali sůl na rány, a nechali je zemřít na poli. Celkem v této obci bylo brutálně umučeno 173 lidí, včetně 43 dětí.

Když druhý den partyzáni vstoupili do vesnice, uviděli v domech vesničanů hromady zmrzačených těl ležících v kalužích krve. V jednom z domů na stole u zbytků z oběda a nedopité láhve samohonky leželo nahé, mrtvé, rok staré dítě, přibité k desce stolu bajonetem. V jeho ústech byla napůl snědená okurka. Vojvodství Lutske, Lipniki, kraj Kostopil, 26. března 1943. Obyvatel kolonie Lipniki – Jakub Varumzer bez hlavy, výsledek masakru spáchaného teroristy UPA (OUN-UPA) pod rouškou noci.

Během masakru polské obce Lipniki zahynulo 179 lidí, včetně Poláků z okolí, kteří zde hledali útočiště. Byly to většinou ženy, starší osoby a 51 dětí ve věku 1 až 14 let, 4 ukrývající se Židé a jeden Rus; 22 lidí bylo zraněno. Identifikováno bylo 121 polských obětí, obyvatel Lipniku… Popraviště aneb Zpověď volyňského Čecha; vraždění pokračuje…

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *