Katalánci jdou za svým cílem, aneb Pat a Mat…

26. Prosinec, 2017 – 0:06

Premiér Mariano Rajoy nařídil na 21. prosince 2017 údajně na rozdíl od referenda z 1, října legální předčasně volby do katalánského parlamentu v domnění, že příznivci Španělska zvítězí a bude po vlastizrádcích z Barcelony. Ovšem, zle nedobře kalkuloval.

Volby sice těsně ovládla strana Ciudadanos (katalánsky Ciutadans, česky Občané), která je proti odtržení Katalánska od Španělska a jež bude mít v novém katalánském parlamentu 37 křesel, ale ve 135členném regionálním sboru přesto separatisté obdrží cellem 70 mandátů.

Jen o tři mandáty méně než Ciudadanos totiž získala separatistická koalice katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta Společně pro Katalánsko (JxCat). Třetí skončila se 32 mandáty Republikánská levice Katalánska (ERC), jejíž lídr Oriol Junqueras je od začátku listopadu ve vazbě kvůli snahám o nezávislost Katalánska.

Napřed však v katalánském referendu 1. října 2017, zakázaném Madridem, hlasovalo pro samostatnost 2 044 038 (90,18 %) oprávněných voličů, proti hlasovalo 177 547 (7,83 %) voličů. Účast v referendu byla srovnatelná s předchozím nezávazným referendem v roce 2014, kterého se zúčastnilo 2,3 milionu lidí ze 7,45 milionu obyvatel Katalánska. (počet oprávněných voličů je pouze odhadován a pohybuje se mezi 5,4 a 6,2 miliony…)

Výsledek obrázku pro foto zásah policie katalánsko

Španělská policie během referenda použila proti separatistům během zmíněného „nelegálního“ referenda obušky a gumovou munici, která je přitom v Katalánsku zvláštním zákonem zakázána. Katalánské vládní zdroje hovoří o téměř 900 zraněných a tvrdí, že Madrid se bude zodpovídat před mezinárodním soudem. Násilnosti odsoudila řada zahraničních politiků.

Dle serveru Novinky.cz, Madrid po říjnovém referendu o nezávislosti Katalánska prý varoval katalánskou vládu před „extrémním násilím s mrtvými v ulicích”, pokud vedení tohoto autonomního regionu vyhlásí nezávislost. V rozhlasovém rozhovoru to řekla generální tajemnice separatistické strany Republikánská levice Katalánska (ERC) Marta Rovirová, podle níž byl Madrid připraven vyslat do Katalánska armádu. Mluvčí španělské vlády tato tvrzení označil za lži.

Rovirová řekla, že tehdejší katalánský premiér Carles Puigdemont a vicepremiér Oriel Junqueras dostali informace ze spolehlivých zdrojů. Podle nich Madrid varoval před „scénářem extrémního násilí s mrtvými v ulicích”. „Přímo nám řekli, že poteče krev a že máme zastavit (separatistické snahy), protože tentokrát to nebudou gumové projektily,” řekla Rovirová v rozhlase.

Při lidovém hlasování o nezávislosti Katalánska 1. října španělská policie zasahovala obušky a gumovými projektily proti lidem, kteří se dožadovali možnosti volit. Madrid hlasování zakázal jako neústavní, a proto měla španělská policie pokyn mu zabránit. Katalánci ovšem někde vpředvečer referenda obsadili volební místnosti, aby se v nich mohlo hlasovat.Výsledek obrázku pro foto olser katalánsko

V hlasování, které zakázal španělský Ústavní soud, bránila Kataláncům španělská civilní garda i policie blokováním některých volebních místností a zabavováním hlasovacích uren a lístků. Premiér Mariano Rajoy po referendu bez mrknutí oka prohlásil, že policie zakročila pevně a s klidem a že bylo zajištěno právo. „Dnes se žádné referendum nekonalo,“ uvedl a nechal pozavírat čtyři katalánské vlastizrádce s hrozbou pro ně až 30 let vězení.

Proč chce Madrid využít svého ústavního práva a pozastavit regionu autonomii dle článku 155 Ústavy…? Protože by patrně bez Barcelony zbankrotoval. Katalánsko totiž zaujímá přes 6,3 procenta území Španělska a má 7,45 milionu obyvatel, což je 16 procent obyvatel celé země, v níž se mluví katalánsky a španělsky. Jeho ekonomika ve výši 215,6 miliardy eur je ke všemu větší než u většiny zemí eurozóny a tvoří více než pětinu španělského hrubého domácího produktu (HDP).

Zbabělá a alibistická Evropská komise proto v reakci uvedla, že pozice EU je neměnná a k výsledkům voleb se¨nebude vyjadřovat. Představitelé unijních institucí v předchozích týdnech vyjadřovali promadridský postoj, tedy pro jednotu Španělska. Nezávislé Katalánsko podle nich nikdo v EU neuzná. Kromě Rajoye však ostrouhal i král Filip VI., který navíc vzbudil zlobu Katalánců pro své monarchistické pokrytectví.

Král Filip VI. s královnou Letizií totiž navštívili oběti barcelonského útoku v nemocnici Mar de Barcelona. Pár pozdravil zaměstnance nemocnice a setkal se i se zraněnými. Rovněž španělský král a jeho premiér památku obětí útoku minutou ticha v Placa Catalunya; při islamistickém teroristickém útoku na veřejné zóně La Rambla v Barceloně 17. srpna 2017 zemřelo 14 lidí, dalších přibližně 130 bylo zraněno. Útočník večer vjel dodávkou na turistickou promenádu a začal přejíždět chodce.

Monarcha ale zraněné separatisty z 1. října v nemocnici nenavštívil, naopak pokáral katalánského premiéra Carlese Puigdemonta „za neomluvitelnou neloajálnost“…Výsledek obrázku pro foto olser rukojmi španělsko katalánsko

„Ústavní článek 155 musí být pozastaven a musí být osvobozeni vězni,” prohlásil Puigdemont 21. prosince po vítězných a vládou, co si tak sama na sebe upletla bič, zlegalizovaných volbách. Dodal také, že jeho vláda bude pokračovat tam, kde skončila před použitím článku 155.

Na základě něj převzal Madrid přímou správu nad Katalánskem poté, co jeho parlament 27. října 2017 schválil rezoluci o nezávislosti. Vězni měl na mysli dva katalánské exministry, kteří jsou ve vazbě od začátku listopadu, a dva aktivisty, kteří jsou ve vězení už od poloviny října. Všichni čelí, jako celá katalánská vláda, obviněni ze vzpoury. Puigdemont sám a jeho pět ministrů uprchli před zatčením do Belgie, kde katalánský premiér jednal o podpoře pro nezávislost Katalánska s vlámskými nacionalisty usilujícími o rozdělení Belgie.

Přestože španělská ústava umožňuje v závažných případech zasáhnout do záležitostí regionů a případně jim díky článku 155 odebrat autonomii, od roku 1978, kdy ústava a autonomní území vznikla, se zatím něco podobného nestalo. Je pravděpodobné, že zemi by mohl ochromit chaos, protože neexistuje žádný přesný postup, co bude po zbavení autonomie následovat.katzalánsko franco

Vyjde snad až čtvrtá snaha o katalánská nezávislost? Tu první Katalánsko zažilo jako „patriotický protest utlačovaného Katalánska“; byla jím vzpoura Segadorů roku 1640, kdy se jednalo o povstání proti španělské vládě. Pak šlo o pokus ve dvacátém století, kdy byl Katalánský stát založený Lluísem Companysem v roce 1934, který se však rozpadl po 10 hodinách a sám vůdce, a dodnes ikona Katalánců, byl v roce 1940 frankisty popraven… Katalánsko a diktátor Franco…

Zatím poslední pokus se uskutečnil v říjnu 2017, kdy prezident katalánské Generalitat Carles Puigdemont učinil referendum a vyhlásil republiku Katalánsko. Na ultimátum španělského premiéra Mariano Rajoye, který jej vyzval, aby jednoznačně řekl, zdali vyhlásil nezávislost či nikoliv, pak Puigdemont nereagoval, a tak španělská vláda aktivovala článek 155 španělské ústavy, spolu s dalšími vůdci katalanismu odvolala prezidenta Generalitat a s pomocí tohoto článku chtěla navrátit ústavní pořádek do této autonomní oblasti.

Španělská vláda proto převzala kontrolu nad Katalánskem, jehož samospráva měla být obnovena až po předčasných volbách, což se právě v prosinci stalo. Premiér Mariano Rajoy tak prohrál rozhodující partii o Katalánsko, sám se pro sebe upletl oprátku. Přestože ještě před několika měsíci po referendu bez mrknutí oka prohlásil, že policie zakročila pevně a s klidem a že bylo zajištěno právo. „Dnes se žádné referendum nekonalo,“ uvedl premiér.

Na rozdíl od něho označil katalánský premiér Carles Puigdemont postup španělské policie za „neoprávněný, nepřiměřený a bezohledný“. Stejně jako mnoho dalších Katalánců, ani Puigdemont kvůli policejnímu zásahu nemohl hlasovat ve „své“ volební místnosti v obci Sant Julia de Ramis, ale učinil tak v nedaleké vesnici. Počínání policie podle něj poskytlo světu „úděsný obraz Španělska“. Jak se však do katalánského lesa volá, tak se z něho ozývá…Výsledek obrázku pro foto olser rukojmi španělsko katalánsko

Barcelona – Gaudího katedrála Sagrada Familia… Snímek Břetislav Olšer

Prosincové vítězství separatistů a jejich lidové nadšení z emancipačního procesu, který začal před několika měsíci, proto žije svojí urputností dál. EU tak nezbývá, než po těchto volbách vzít jejich výsledky na vědomí a pokud možno nepokračovat spolu s Madridem v nátlakové a restriktivní politice vůči Katalánsku. Pro Carlese Puigdemonta jsou pak výsledky voleb osobním zadostiučiněním.

EU ani Madrid už totiž nemohou žonglovat argumentem, že nadšenci pro odtržení regionu od Španělska mají malou podporu, nebo že jsou v menšině. Takže, jak to tedy je; říjnové referendum v Katalánsku se prý opravdu žádné nekonalo? Pro Rajoye tragický omyl; konalo, ale nesmělo… Proč? Protože je třeba brát v potaz skutečnost, že Katalánsko je nejbohatším regionem Španělského království. Představuje 16 % španělské populace, podílí se 20 % jejího HDP a 1/3 na celkové průmyslové produkci a exportu… Už tedy víte, v čem je zakopán madridský pes…?

Nechci se nyní vracet k vyhlášení samostatnosti Krymu či Kosova, ale Gibraltar zmínit musím – je přece na území Španělska, ale patří Britům. V roce 1704 byl tento kousek španělského území dobyt holandsko-britským expedičním sborem a tento stav byl formalizován o deset let později Utrechtskou smlouvou. Španělé zkoušeli Gibraltar několikrát neúspěšně dobýt zpět, ale marně.

Gibraltar… Snímky Břetislav Olšer

Roku 1830 se gibraltarská posádka stala formálně britskou kolonií, tedy o zhruba sto let později, než byl Krym připojen k Rusku V letech 1967, 1976 a 2002 se zde konala referenda o připojení ke Španělsku, ale většina obyvatelstva je odmítl, chtěli za lepším. Jako Rusové na Krymu, přesto si nikdo nepřipomíná výročí britské anexe ve Španělsku…

Článek 155 španělské ústavy připomíná manýry Spojených států, co ve své dvou set let trvající historii dokázaly, jak umí bránit své americké zájmy; anektovaly cizí území, kde se dalo, hlavně při krvavém válečném konfliktu mezi Spojenými státy a Mexikem v letech 1846 – 48, jenž byl vyvolaný americkou anexí Texaské republiky; přišlo o více než polovinu svého území, na němž vznikly postupně i bez referenda americké státy Kalifornie, Nové Mexiko, Arizona, Nevada a Utah, i odstoupení Alta California a Santa Fe de Nuevo México ve prospěch Spojených států.Výsledek obrázku pro foto olser rukojmi španělsko katalánsko

Následující příklad řekne vše o podobnosti s čl. 155; stal se případ, kdy více než sto tisíc lidí již před lety podepsalo petici za odtržení Texasu od USA. Washington se k ní podstavil jednoznačně zamítavě. „Naši otcové-zakladatelé sepsali Ústavu Spojených států ‚za účelem zformování dokonalejší unie‘,“ uvedl Bílý dům. „V tom dokumentu zaručili právo na změnu vlády pomocí hlasování – práva, za které bojovaly generace Američanů. Ale nezaručili právo odejít…“ Že by dnešní Španělsko opisovalo…?Výsledek obrázku pro španělský pat a mat foto

Španělští troubové Rajoy a král Filip VI. jako Mat a Mat české provenience…

Inu, důvody, proč rovněž někdo nechce nezávislost Katalánska? Mám dobrého kamaráda, který je z Katalánska, ale je zároveň fanatickým fanouškem fotbalového klubu Real Madrid; proto je proti separatistům, aby nepřišel o své každoroční milované El Clásico, známé též jako El derbi español. Jde o výraz pro nejprestižnější fotbalové utkání ve Španělsku. Jedná se o utkání Realu Madrid s FC Barcelona, které se koná se alespoň dvakrát ročně ve španělské lize…

Foto: Reuters…

https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/455259-katalanska-politicka-madrid-vyhrozoval-nasazenim-armady.html?source=FBS

https://www.forcabarca.cz/clanek/4244/myty-o-katalansku-6-invence-narodnich-symbolu-boje-o-nezavislost

http://www.rukojmi.cz/clanky/zahranicni-politika/4647-do-katalanska-se-na-pocatku-21-stoleti-vratil-frankismus-v-jehoz-cele-stal-franco-se-svoji-ustavou-v-niz-nebylo-dovoleno-pouzivani-spojeni-katalansky-narod-nedelni-referendum-bylo-pokusem-spanelske-vlady-jak-ho-nasilim-znemozni

http://www.e-polis.cz/clanek/soucasny-trend-katalanskeho-nacionalismu.html

http://www.rukojmi.cz/clanky/4645-katalansko-bylo-snad-odtrzeni-kosova-v-souladu-s-ustavou

http://www.rukojmi.cz/clanky/3740-britsky-psychopat-johnson-oznacil-za-zlocin-asaduv-nalet-na-teroristy-is-v-syrii-tleska-ale-britum-za-zniceni-drazdan-na-konci-2-sv-valky-aby-oslabili-ekonomiku-sssr-jemuz-jiz-jalta-urcila-pod-jeho-vliv-ndr-a-vychod-evropy

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osud

 

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *