Zeman a Nohavica, dajli mu tu medaili, či nedajli…?

26. Říjen, 2017 – 12:52

Megakoncertu Paměť národa 28. října 2019 v pražském Foru Karlín se zúčastní stovka umělců; záměrně nezvou Jaromíra Nohavicu, prý mají důkazy, že spolupracoval s StB. Na Babiše je též měli, ale pohořeli a šli se klouzat

Tak se nám pražská kavárna znovu probudila z deliria; Megakoncertem pro Paměť národa, co se ho 28. října 2019 v pražském Foru Karlín zúčastní stovka umělců, upozornili, že záměrně nezvou Jaromíra Nohavicu a mají údajně  doklady, že spolupracoval s komunistickou StB.

Na Babiše také vytahovali StB a šli se pak klouzat. Megakoncert je pojat jako protipól oslav 28. října 1019 , které pořádá Hrad a bývají tam oslavováni spíše zástupci tzv. normalizačního popu a komerční umělci. To pořadatelům koncertu vadí.

Vystoupí tam třeba Bára Poláková, Thom Artway, Jaroslav Hutka, Aneta Langerová, Monika Načeva & Michal Pavlíček, Zdivočelí koně, Už jsme doma, Zuby nehty, Ondřej Ruml, Vladimir 518 & Mike T., Hudba Praha, Portless, Jaroslav Samson Lenk, Jan Burian, Tomáš Klus, Ben Christovao, Ondřej Pivec & Organic Quartet, The Atavists, Vypsaná fiXa, Tony Ducháček & Garage, Xavier Baumaxa, Prago Union, Jana Kirschner, Dan Bárta a další.Výsledek obrázku pro olser nohavica putin hutka

„Koncert bude trvat 3,5 hodiny, přes 100 umělců, 25 uskupení, každá skupina má jednu, dvě písně. A stojí to za to těm kapelám přijít, nazkoušet to,“ uvedl dramaturg Zdeněk Suchý. Nohavica spolupráci s StB sám nikdy nepotvrdil, o problému vůbec nemluví. „Mnohokrát jsme ho (Nohavicu) oslovili, zda by byl ochoten vyprávět svůj příběh. Bohužel stále vzdoruje naší nabídce. To nic nesnižuje na jeho talentu jako muzikanta a písničkáře,“ sdělil Novinkám ředitel Paměti národa Mikuláš Kroupa.

“ Nicméně podle archivu bezpečnostních složek byl registrovaný jako spolupracovník  StB, máme doklady, že se s nimi scházel. Bylo by báječné, kdyby Nohavica vyprávěl detaily svého příběhu. Zadruhé mě velice mrzelo, když přijal vyznamenání od prezidenta Putina a prezidenta Zemana. To myslím, že písničkářům nesluší. Proto Jaromíra Nohavicu na koncert pro Paměť národa pozvat nemůžeme,“ dodal Kroupa…Výsledek obrázku pro Foto 28. října zeman nohavica

Osud Jarka Nohavici dokumentuje tzv. samopohyb, v němž „agenti plodili agenty“. Estébáci se o čím dál populárnějšího ostravského zpěváka začali vážně zajímat v roce 1984 kvůli udání jeho tehdejšího výborného přítele, rovněž písničkáře a bohéma Josefa Štreichla.

Toho získala StB do svých služeb už v roce 1976, ještě na učilišti, kde ho chytili při kouření marihuany. „Buď půjdeš do vězení, nebo nám to podepíšeš,“ dali Štreichlovi na vybranou. Vyplašený kluk zvolil to druhé, ale ve výpovědích pak ani zdaleka neříkal jen nicotnosti. Od něj se estébáci dozvěděli, že si Nohavica půjčuje samizdatovou literaturu a nijak nehoří pro „socialistický“ způsob života.

Přestože tohle všechno byly věci, kvůli kterým mohl člověk za komunistů skončit za mřížemi, estébáci Nohavicu nezařadili hned mezi nepřátele režimu. Založili si na něj tzv. signální svazek, což jim dalo právo písničkáře sledovat a odposlouchávat. Zda to skutečně dělali a co všechno si o Nohavicovi zjistili, se neví – signální svazek byl až na několik fragmentů skartován. „Signální“ zájem StB dostane člověka do situace, jež se dá přirovnat k chůzi po úzké hraně, člověk může každým okamžikem spadnout na kteroukoli stranu.Jaromír Nohavica

V tomto případě buď mezi agenty StB, nebo „osoby nepřátelské režimu“. Nohavica spadl mezi udavače. „O tom signálním svazku jsem nevěděl, vlastně jsem ani nikdy nepřemýšlel, jak a proč jsem je začal zajímat, připadalo mi to vzhledem k tomu, co jsem dělal, samozřejmé, přirozené, o estébáckém mechanismu jsem nikdy nepřemýšlel, to je chyba,“ říká písničkář. Stejně ohledává i ten zdaleka nejdůležitější moment: chvíli, kdy na estébáckou nabídku řekl ano. Proč vlastně souhlasil? Donutili ho?

Prezident  Miloš Zeman předal u příležitosti výročí 28. října 2017 , k tomu nejhonosnějšímu svátku vzniku našeho státu, státní vyznamenání 39 osobnostem. Mezi nimi byl také jedinečný Jaromír Nohavica; oba prý rozdělují Česko, tvrdí svoloč pražské kavárny, co znovu vylezla ze svých smradlavých děr, aby z patologické závisti zuřivě opět plivala po skutečných osobnostech naší země; dones z toho je za bude poprask v české laguně… Možná jsem patetický, ale kdo z nás by to už dávno nevěděl, že v Česku se úspěch neodpouští…

Taková prostě je, byla a bude nenávistná kampaň těchto bezvýznamných trotlů, skřípajících zuby bledou závistí, kteří omílají starou, nudnou a dávno vybledlou zvěst, že Nohavica byl práskačem, udavačem a konfidentem StB. Nohavice je naštěstí natolik fenomenální, že ho nechávají tyto žvásty zcela klidným. Naštěstí zná rozdíl mezi StB a CIA, jejichž agenty Vondru a spol. naopak za to vynášejí do nebes, až se tam u brány dělá sv. Petru nevolno…

Kdo z této havloidní svoloče ví, co je to potlesk ve stoje – standing ovation? Co o něm ví houmlesák z Nizozemska Hutka, nebo duševně retarování presstituti z Reflexu v čele se Steigerwaldem, nebo Rejžek a další narkomani, sociálně vyloučení ubožáci a veksláci, co Nohavicovi nesahají ani po kotníky?

Jan Rejžek a Václav Havel si povídají na folkovém festivalu v Lipnici v roce 1988. Bylo to Havlovo památné vystoupení. Bez přípravy, rovnou z hlediště. Nikdo z diváků jeho vystoupení vůbec nečekal… Zdroj © www.ceskatelevize.cz

Třeba Karel Steiherwald: „Truchlivý prezident odměňuje Nohavicu. Přichází doba odměňování fízlů a udavačů…“ (Všude už tuto Nohavicovu písničku vymazali, snad tato nahrávka ještě chvíli vydrží: https://www.youtube.com/watch?v=3Gp_bSItgbU)

http://www.rukojmi.cz/clanky/2332-nohavica-utoci-na-arabsky-svet-a-hrozi-mu-i-smrti-to-rekli-v-tv-nova-boze-to-si-ten-fajny-synek-z-tesina-zrobil-po-nocich-atomovu-bombu-ze-ohrozuje-na-dve-miliardy-mohamedanskych-arabu 

Jiří Sezemský ze Svobodného fóra na inkriminovanou písničku reagoval slovy: Písničkář Jaromír Nohavica pobouřil část intelektuální obce verši parodujícími uprchlické téma. Ačkoli je zjevné, že se jedná o nadsázku, okamžitě si vysloužil nálepku rasisty a xenofoba. Nejdále zašel hudební kritik Jan Rejžek, který Nohavicu nazval „udavačskou kreaturou“…. http://www.rukojmi.cz/clanky/4320-kdyz-psychopat-a-chovanec-ustavu-dr-chocholouska-jan-rejzek-rekne-o-jaromiru-nohavicovi-ze-je-kreatura-a-populisticky-blabolil-z-ceskeho-tesina

 

Píseň Jaroslava Hutky „Udavač z Těšína“ přivedla písničkáře Jaromíra Nohavicu, který !spolupracoval“ s StB, k reakci. Hutka naráží na zprávy Nohavici z návštěvy Vídně v červenci 1989, kam ho pozval místní spolek krajanů. Nohavica StB referoval o setkání s Karlem Krylem. Na svých internetových stránkách Nohavica naznačil, že záznamy StB uvádí věci, které neřekl. O pravém „povídálkovi“ mlčí, také o něm vím, ale s piety k zesnulému kamarádovi si to nechávám pro sebe… Jak se stal Nohavica estébákem…?

Navíc má pravdu, nic z údajného vázacího aktu, prý pod krycím jménem „Mirek“, nikdo nikdy nenašel… Kompletní svazek agenta s krycím jménem „Mirek“ prostě není… Hutka na otázku: „To musí vás kolegy asi trochu bolet, že ten, který spolupracoval s StB, má dneska nabité koncertní sály…“ opověděl, jak se zaraženými větry: „To je trošku směšné, no…“

Nerdávný prezidentský kandidát Michal Horáček napsal Nohavicovi na svém facebooku kulantní dopis:

Ahoj, Jarku.

Tvoje písně jsou Tvoje, ale jsou i naše. Protože o nás trefně a neobyčejně vyprávějí, prolnuly se do naší životní zkušenosti, a tak i do nás. Tvoje je i rozhodnutí, jestli za svoje písně přijmeš ten metál, který ti prý pan prezident nabídne. Ale, jak už jsem řekl, netýká se jen Tebe. I pro nás něco znamená.

Nemyslím, že umělec v plné tvůrčí síle by měl přijímat od mocných metály; jeho úkolem je nejen atakovat ustálené významy věcí a jevů, problematizovat musí i činy těch mocných.

Přijmout vyznamenání, to ustavuje partnerství. Možná na konci našich cest, když je celoživotní dílo hotovo a na odvážný kritický výboj už chybí pořádné rozhořčení nebo prostě síla, se na to přistoupit dá. Ale proč to dělat dřív?

A pak: záleží i na tom, komu chceš být partnerem. Každý politik představuje nejen sám sebe, ale i své činy a jejich následky. Opravdu chceš – Ty, který tolik zpíváš o lidském porozumění, o respektu i k těm nejrůznějším „jiným“, o empatii k těm nejkřehčím – prohlásit „hodnoty“ stávajícího prezidenta i za svoje?

Známe se tolik roků, a tak se Tě snad můžu zeptat: Nepočkáš si ještě? Na jinou příležitost, kdy do sebe ty hodnoty tak nenarazí? A dodávám: pak bych si Tě vážil nejen jako písničkáře.

A marný prezidentský kandidát Horáček, který si dle svých vlastních slov zatím Nohavice neváží, dostal vzápětí ráznou odpověď na tělo: „Myslíš si, že za rok bude opravdu prezidentem Drahoš…?“

Výsledek obrázku pro foto olser horáček john

Tolik tedy člověk, o němž se též zmiňují Protokoly registračních svazů agenturního a kontrarozvědného rozpracování, v nichž figuruje Michal Horáček se svým  krycím jménem „ Sázkař“…

Jen závistivě se může dívat na vyznamenanou společnost elit celá ta sebranka nýmandů pražské kavárny, které nezbývá než pouze beznadějně bušit svými pěstičkami na prázdno do vzduchu, že o ně nikdo nezavadí ani malíčkem, jelikož budou navždy jen patníky, očůrávanými psími brachy z pouliční směsky rodu Karl von Bahnhof…

Dnes ale chci psát hlavně o Jaromíru Nohavicovi. Jistý recenzent napsal o jednom ze tří nedávných Nohavicových koncertů v pražské Lucerně, jak ho viděl na pódiu kdysi a dnes: …“Ještě bez udavačského stigmatu, mnohem, mnohem sebejistějšího, nespoutaného, odvázaného a svobodného, který rozdával dobrou náladu, energii, humor a nadšení do široka svému oddanému publiku. Teď bylo také publikum oddané, ale jako by to v některých chvílích nebyl ten jeho „starý dobrý Jarek“; pořád zaskočený, znejistělý chlapík svázaný nervozitou, který si nevěří, který neví, jak bude přijat a co si může dovolit…“Výsledek obrázku pro FOTO NOHAVICA KABARET bo

A recenzent pokračuje: …“Zažít několik dní po ostravském Lazebníkovi Nohavicův Kabaret BO! (ostravsky „bo“ znamená proto, protože), který uváděl v pražském Lucerna Music Baru, to je na první pohled těžké sousto. Stačí ale pár Nohavicových vět a posluchač je v jiném světě. S tím operním i tak zůstává propojený bujarým jazykovým žonglováním…“

Lucerna při závěrečném potlesku však vstala ze židlí a nedávno si tento člověk, který si údajně nevěří a je zaskočený, znejistělý chlapík, svázaný nervozitou, převzal jednu z nejprestižnějších cen pro písničkáře nejen v Evropě… http://zeny.tiscali.cz/jarek-nohavica-se-vratil-do-cela-hitparady-208702

Kam se na něho všichni ti právě vylezlí ze svých děr hrabou? Nohavica patří mezi legendy, ať se jim to libí nebo ne; jeho alba jsou dlouhodobě nejprodávanější. Když v roce 2012 vystoupil na festivalu Benátská noc v Liberci, dorazilo 19.000 lidí. V roce 2009 zase třikrát po sobě zcela zaplnil pražskou Lucernu a rok předtím, poprvé v historii ostravských Colours of Ostrava, vyprodal festival. Tento zpěvák, hudebník, skladatel, textař a překladatel od pána Boha byl prvním českým interpretem, který dokázal jednu z největších multifunkčních hal v Evropě vyprodat hned nadvakrát za sebou.

A dva rozdílné koncerty v roce 2013, nejprve s Janáčkovou filharmonií Ostrava a následující den pak tradičně s kytarou a heligonkou, sklidily kromě diváckých ovací i nadšené ohlasy kritiků. Písničkář ta po čtyřech letech opět 19. října 2017 vystoupil v pražské O2 aréně; doprovodil ho tradičně polský akordeonista Robert Kusmierski a hráč na bicí a perkuse Pavel Planka. „To zas bude haló, jak Nohavica rozděluje lidi,“ žertoval ostravský písničkář před znovu beznadějně vyprodanou O2 arénou.

Co lze ještě říct a napsat o Jaromíru Nohavicovi? Že jako první z českých písničkářů se stal nositelem ceny Premio Tenco, která je každoročně již několik desítek let udělována v rámci Festivalu autorských písní v italském San Remu? Že se tak zařadil mezi interprety zvučných jmen jako Jacques Brel, Donovan, Nick Cave, Bulat Okudžava nebo Leonard Cohen, kteří toto významné ocenění také získali…?

Že si ze své druhé cesty do Moskvy si přivezl kromě Bulatovy štamprličky, co mu darovala Okudžavova manželka, též své vnitřní uspokojení, že alespoň zažil atmosféru míst, kde žili Okudžava a Vysockij, ale hlavně si uvědomil, jak důležitá je role novodobých trubadúrů, šířících své písně všem, kdo se chtějí alespoň pokusit změnit svět. Nohavica si do Moskvy také přijel pro ocenění; do malého sálu na Tangance, který je spojen s písničkářem, hercem a básníkem Vladimírem Vysockým.Výsledek obrázku pro FOTO nohavica san remo

U příležitosti koncertu písničkářů během projížďky Modrým trolejbusem na Sadové třídě, dostal cenu Ruské písničkářské asociace, Zlatý odznak k 75. výročí narození právě Vladimíra Vysockého. „Když nyní přišlo pozvání hrát v Moskvě, tak jako se říká vidět Neapol a umřít, já si uvědomil, že se něco završilo. Teprve když jsem si zahrál v Moskvě v Domě chudožnikov, tak jsem opravdový písničkář…“ řekl dojatě…

Příjemností je v našem životě čím dál míň, nic s tím nenaděláme. Ještě, že existuje ČT Art a na něm druhý nejsledovanější dokument „Jarek v Moskvě“ o Nohavicovi a jeho vzorech – Okudžavovi a Vysockém. Pokora a úcta Jaromíra Nohavici k osobnostem, k jejich novodobým kupletům.

Okudžava, Vysockij a Kryl už zpívají sóla na nebeském kůru, Nohavica pořád žije. Musí žít; lidská nesmrtelnost je totiž přímo úměrná lidské paměti. A čím déle bude mezi námi, tím déle budeme slyšet i písničky tří nanebevzatých písničkářů… https://www.denik.cz/film/jarek-nohavica-v-moskve-ne-nebude-to-april-20140328-g23d.htmlVýsledek obrázku pro FOTO olser heligonka

Snímek Pavla Olšerová…

Poprvé jsem před dvěma roky šel přes vrátnici Dolu Hlubina, kde jsem kdysi fáral kus po zem, bez stresu a strachu; nemusel jsem si brát známku, lampu, ani se převlékat do fáraček prolezlých mourem. Těšil jsem se pouze na koupele po šichtě. Jaromír Nohavica si totiž prostory bývalé šachty osvojil natolik, že v nich zahájil provoz architektem geniálně vyřešeného klubu Heligonka.

Tento nástroj byl a je vlastní nejen havířům hornických kolonií Ostravy a širokého okolí, ale též pro Jarka. Je o nervy psát o něm, známe se třicet roků a těžko se vzpomíná. V mém věku. A napadají mě šílená klišé jako virtuóz lidských duší nebo metafyzik Nohavica… http://www.rukojmi.cz/clanky/356-vyhlaseni-vitezu-geniem-loci-cerne-hornicke-ostravy-se-stava-jaromir-nohavica

Husita, Pravda a lež, Sarajevo, Když mě brali za vojáka, Těšínská, Jeruzalém, Zatímco se koupeš, Milionář, Kometa… Jdou po mně, jdou, Ladovská zima, Přívozská pouť, Pijte vodu, O Františku Šiskovi, Zítra ráno v pět, Sarajevo, Pane prezidente, Svlíkej si košilku, Dlouhá tenká struna (”Taková je ve mně tíseň…”), Mám jizvu na rtu (”…a lesem běhám tak, aby mě vlci nedoběhli”)… Má písniček už několik stovek, zpaměti jich umí na sto dvacet tři; minimálně…

Vytvořil i libreta k operám. Mozart a jeho Cosi fan tutte, Potrestaný prostopášník aneb Don Giovanni a Figarova svatba. Na svém seznamu má také přebásnění polského muzikálu Malované na skle Ernesta Brylla a Katarzyny Gätnerové, jemuž předcházelo přeložené libreto k romantické opeře Heinricha Marschnera Vampýr. V Polsku vyšlo úspěšné dvojalbum Nohavicových písniček v podání polských interpretů, oceněné mezitím i zlatou deskou. A právě vyšlo další – Poruba…

Pak přišel na řadu i koncert Krylových písní v podání Jaromíra Nohavici. Jeho pokora vůči Krylovi, kterého znal osobně a měl ho za svůj dokonalý vzor, je dojímavá. Na nic si nehraje, stejně tak se choval a chová k Okudžavovi či Vysockému. „Písničkář je doma tam, kde mu chtěli naslouchat…“ řekl mi jednou lapidárně, tedy spíš trochu zasněně… http://olser.blog.idnes.cz/c/405384/Okudzava-Vysockij-Kryl-Nohavica-pokora-a-ucta-k-pisnickarum.html

Karel Kryl… copyright photo: Martin Faltus Praha

V přeplněném ostravském Parníku, předchůdci dnešní Heligonky, byl Nohavica strohý a skoupý na slovo: „Když jsem začínal, byl mým učitelem, když jsem začal hrát, stal se mým kolegou, potom kamarádem. A tak, jak mi Karla nevzali včerejší zbabělci, tak mi ho nevezmou ani dnešní hrdinové!“ A možná právě jim vzkázal, co zpívá ve své Kometě…

„Spatřil jsem kometu, byla jak reliéf zpod rukou umělce, který už nežije, šplhal jsem do nebe, chtěl jsem ji osahat, marnost mne vysvlékla celého donaha. Jak socha Davida z bílého mramoru stál jsem a hleděl jsem, hleděl jsem nahoru, až příště přiletí, ach, pýcho marnivá, my už tu nebudem, ale jiný jí zazpívá…. O vodě, o trávě, o lese, o smrti, se kterou smířit nejde se, o lásce, o zradě, o světě, bude to písnička o nás a kometě…“ Hutka o Alexandrovcích… Probůh, kdo je to Hutka…?

A by toho nebylo málo, o rok později v listopadu 2018 na slavnostní recepci u příležitosti Dne národní jednoty udělil Jaromíru Nohavicovi, který má v repertoáru i překlady ruských písní, ruský prezident Vladimír Putin Puškinovu medaili za Zásluhy o upevnění přátelství mezi národy

Medaile je od roku 1999 udělována ruským občanům i cizincům, kteří se významně zapsali v kulturní oblasti, humanitárních vědách, literatuře či jiných oborech umění. Třícentimetrová stříbrná cena má na lícové straně profil ruského básníka Alexandra Sergejeviče Puškina, na rubu jeho podpis a pořadové číslo.

Během děkovné řeči Nohavice prohlásil, že medaile je pro něj ctí. „Alexandr Sergejevič je tu se mnou. Nejen on, ale i všichni ruští básníci a bardi, které jsem četl, zpíval i překládal,“ prohlásil Nohavica a dodal: „Když čteš básně jiného člověka, když zpíváš písně jiného člověka, stáváš se částí jeho duše a nejsi jeho nepřítelem.“Výsledek obrázku pro nohavica putin

Nohavicovi cena Puškinova: https://cz.sputniknews.com/ceskarepublika/201811048396903-jaromir-nohavica-vladimir-putin-puskinova-medaile/

Medaili u příležitosti Dne národní jednoty dosud v Kremlu obdrželo přes 940 lidí. Z Čechů byli medailí dosud oceněni bývalý prezident Václav Klaus, který ji dostal v roce 2007 a předseda Česko-ruské společnosti Jiří Klapka, jenž medaili obdržel loni v březnu.

K výročí 28. října, k nejhonosnějšímu svátku vzniku našeho státu, předal prezident Miloš Zeman státní vyznamenání také jedinečnému Jaromíru Nohavicovi za zásluhy v oblasti umění; oba prý rozdělují Česko, tvrdí svoloč pražské kavárny, co znovu vylezla ze svých smradlavých děr, aby opět plivala po skutečných osobnostech naší země. Možná jsem patetický, ale kdo z nás by to už dávno nevěděl, že v Česku se úspěch neodpouští, zvláště když Nohavicu ocenil rovněž nejmocnější státník světa Vladimír Putin…Výsledek obrázku pro olser nohavica putin hutka

Inu, ať si strčí pražská kavárna strčí svůj Megakoncert s Hutkou a dalšími houmlesasáky za klobouk; Megakoncert je jako provokace havloidů pojat jako protipól oslav 28. října, které pořádá Hrad a bývají tam oslavováni spíše zástupci tzv. normalizačního popu a komerční umělci. To pořadatelům koncertu vadí… A všem slušným lidem zase vadí právě tato česká ochlokracie..

http://www.nohavica.cz/cz/shop/objednavka_poruba.htm

 

https://www.respekt.cz/tydenik/2006/22/tajemstvi-jaromira-nohavici

http://www.rukojmi.cz/clanky/domaci-politika/4130-jan-kacer-nechci-prezidenta-ktery-vsechno-pouze-odkyva

http://www.nohavica.cz/cz/jn/rozhovory/rozh_cz_00b.htm

http://www.rukojmi.cz/clanky/3999-jen-dusevni-ubozak-rejzek-muze-napsat-ze-leckde-zvolili-prezidentem-nesvepravneho-idiota-pricemz-sam-moc-dobre-vi-ze-neni-vetsiho-nesvepravnejsiho-idiota-nez-je-on-sam

Reklama:
  1. 6 reakce na “Zeman a Nohavica, dajli mu tu medaili, či nedajli…?”

  2. Děkuji za Váš názor na Jarka Nohavicu. Děkuji, slyšel jsem ho u čtení zpívat.
    Vím, že nemáte čas vše číst, co Vám píší Vaši čtenáři, ale čtu si Vaše články a názory každý den.
    Aleš Konečný, Ostrava

    od ales konecny v Říj 26, 2017

  3. Děkuji srdečně za Vaše milá slova…

    od olser v Říj 26, 2017

  4. DOBRÝ DEN A MOC VÁM DĚKUJI,ŽE I DNES SE MEZI NÁMI NAJDOU LIDÉ,JAKO JSTE VY,KTEŘÍ SE NEBOJÍ ŘÍKAT PRAVDU.ZVLÁŠTĚ V DNEŠNÍ DOBĚ JE VELMI POTŘEBNÉ BOJOVAT PROTI „DAREBNÍKŮM PRAŽSKÉ KAVÁRNY“.DÍKY MOOOOC A PŘEJI HODNĚ ZDRAVÍ!!!!!

    od eva v Říj 26, 2017

  5. Jste velmi laskavá a milá, srdečný dík za Vaši podporu…

    od olser v Říj 27, 2017

  6. Dobrý den pane Olšer,
    čtu všechny Vaše komentáře a věřte čtu,je velmi rád.Díky Vám,na rozdíl od rádoby nestranné ČT,jsem se
    teprve dozvěděl,že hrdý Jarek Nohavica obdržel dvě vysoké mezinárodní ocenění,které si nepochybně zaslouží stejně jako dnešní vyznamenání od hrdého presidenta ČR.To jsou ty hezké pocity.Díky Vám i za ty nehezké pocity Vaším nahlédnutím do „pražské kavárny“s jejímy názory na našeho Jarka.Víte,vše špatné je někdy k něčemu dobré.Alespoň vím s kým mám tu čest.Nemile mě to překvapilo u K.Steigerwalda.Inu v mezních situacích se ukáže charakter člověka.
    Díky Pedro

    od Pedro v Říj 28, 2017

  7. mám radost, že nejsem jen sám voják v poli za boj o čest…

    od olser v Říj 28, 2017

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *