Hlupáci šťastnějšími vojáky než inteligenti…?

1. Leden, 2009 – 10:35

Nevím, k jaké vrstvě lidstva se mám počítat; pro mnohé jsem omezenec, moje maminka a žena ve mně možná přehnaně viděly a vidí člověka bystrého, já osobně si moc nefandím poté, když jsem na kongresu ODS viděl, slyšel a cítil z pražského primátora, jak samochvála smrdí. když mimo jiné prohásil, že se mu zdaří, nač sáhne…

V hebrejštině znamená „ašer“ bohatý a „ošer“ šťastný, což by mi vyhovolalo ze všeho nejvíc. Navíc jsem byl místo základní vojenské služby v dolech jako brigádník…

Vždycky jsem se ale řídil Werichovým povzdechem:

„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl, a když kouká aby byl a je, tak má být to, co je a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je….“

K čemu je někomu bohatství a rozum, když leží navěky, tam, kde slunce už nikdy nezasvítí. Zažíval jsem si to pár roků kilometr pod zemí.

Zvláště pokud je pravda, když vědci zjistili, že skotští vojáci, kteří přežili druhou světovou válku, byli méně inteligentní, než ti, kteří položili své životy v boji proti Třetí říši.

Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnil The New Scientist. Je ovšem otázka, kdo si tuto studii objednal. Z logiky věci však lze tento obecný uzus brát vážně. Přesně podle lidové moudrosti:

„Zkušenost je věc, kterou člověk získá, když už jí nepotřebuje…“

Experti při výše zmíněné studii vládních záznamů zjistili, že na pět set skotských vojáků, kteří ve válce zahynuli a ve svých 11 letech podstoupili testy IQ, mělo inteligenční průměr 100,8.

Několik tisíc mužů, kteří se z války vrátili a podstoupili v dospívání týž test prováděný u všech skotských dětí narozených v roce 1921, mělo průměr 97,4.

Klobouk dolů před skotskou předvídavostí, protože málokterá země se věnuje svým dětem tak pečlivě, aby jim měřila inteligenční kvocient.

Nicméně by z toho plynulo, že být hlupákem není zase k zahození. Vysvětlením této zvláštní situace může být fakt, že druhá světová válka byla oproti předchozím konfliktům více technologizovaná, a tak bylo v předních liniích fronty třeba též více inteligentních lidí. Možná i proto, že prostě armáda jejího veličenstva neměla o trouby zájem…

Phil Batterham z australské národní univerzity v Canbeře však soudí, že spojení mezi vyšší inteligencí a zvýšenou úmrtností ve válkách může být rovněž způsobeno lepšími verbálními schopnostmi těchto mužů, které je předurčují do velících funkcí.

Ovšem co s tímto tvrzením, když se ví, že Caesar, Saša Makedonský, Hanibal, Napoleon, Kutuzov či Bushové, kteří vedli ty největší války planety, vyšli vždy bez újmy z bojových řeží, natož aby v boji zemřeli.

Jen Kutuzov byl v bitvě u Slavkova škrábnut zbloudilou kulkou na tváři a Napoleon na stehně. A to, že když Caesar překročil řeku Rubikon a byl potom v senátu ubodán Brutem a jeho kumpány, se už vůbec nepočítá ke smrtím na bojišti…

Československo nepatřilo k výjimkám. Naši vojáci, kteří padli v II. světové válce, byli zřejmě také hloupí, jelikož ti chytří raději Hitlerovi odevzdali bez boje pohraničí i zbrojovky v Protektorátu, čímž si zajistili „barrandovský“ klid a mír a stali se raději pracovníky zbrojnice Třetí říše…

Spíš by se sem ale hodil příklad dobrého vojáka Josefa Švejka, kterého si Hašek nevymyslel, ale jenž opravdu žil. Narodil se v Praze na Královských Vinohradech. V letech 1905 – 1908 se učil a vyučil truhlářem.

V roce 1908 narukoval na vojnu a zúčastnil se v tehdejší rakouské armádě okupace Bosny a Hercegoviny. Ovšem nedlouho poté byl z vojenské služby kvůli „idiotizmu“ superarbitrován a vrátil se opět do Prahy.

„Hledá-li člověk moudrost, je rozumný, myslí-li si však, že ji našel, je blázen..“ Neznámý filozof.

Tato moudrost by se hodila pro dalšího Haškova hrdinu. Byl jím strážmistr Flanderka z jižních Čech a jeho geniální nápad, jak si zajistit tajného spolupracovníka předchůdkyně StB – tajné rakousko-uherské policie.

Jaroslav Hašek o něm napsal:

„…Nejvíce mu dala starostí instrukce, jak získati z místního obyvatelstva placené donášeče a informátory, nakonec, poněvadž uznal za nemožné, aby to mohl být někdo z místa, kde začínají Blata a kde je ten lid taková tvrdá palice, připadl na myšlenku vzít na tu službu obecního pasáka, kterému říkali „Pepku, vyskoč!“

Byl to kretén, který vždy na tuto výzvu vyskočil. Jedna z těch ubohých, přírodou a lidmi zanedbaných postav, mrzák, který za pár zlatek ročně a za tu nějakou obživu pásl obecní dobytek.

„…když někoho uslyšíš mluvit, když chodíš po obědech od domu k domu, že je císař pán dobytek nebo podobné, hned přijď ke mně a oznam mně to. Dostaneš šesták, a když uslyšíš někoho vykládat, že to nevyhrajeme, zas půjdeš, rozumíš, ke mně a řekneš, kdo to říkal, a dostaneš zas šesták…. A teď vyskoč!“ nařídil mu strážmistr Flanderka.

Když Pepek vyskočil, dal mu dva šestáky a spokojené napsal raport na okresní četnické velitelství, že již získal informátora.

Švejk a Flanderka válku přežili i se svojí superarbitrací pro blbost, nebo právě pro ni, na rozdíl od skotských inteligentů.

„Nikdo se moudrým nerodí, nýbrž stává se jím…“ Seneca.

Přežil také kořalečník Paroubek z Libně, o němž Švejk vyprávěl…

„…Já jsem znal nějakýho kořalečníka Paroubka v Libni. Jednou se mu tam opil nějakej dráteník jalovcovou a začal nadávat, že je to slabý, že do toho leje vodu, že kdyby drátoval sto let a za celej vejdělek si koupil samou jalovcovou a vypil ji najednou, že by moh ještě chodit po provaze a nosit ho, Paroubka, v náručí. Potom ještě řekl Paroubkovi, že je huncút a šaščínská bestie, tak ho mílej Paroubek chyt, votlouk mu jeho pastě na myši a dráty vo hlavu a vyhodil ho ven a mlátil ho po ulici tyčí na stahování rolety až dolů na Invalidovnu a hnal ho, jak byl zdivočelej, přes Invalidovnu v Karlíně až nahoru na Žižkov, vodtud přes Židovský pece do Malešic, kde vo něj konečné tyč přerazil, takže se moh vrátit nazpátek do Libně….“

„Žádná pořádná a chytrá včela si nedá radit od štěnice, jak pracovat. …“ řekl americký spisovatel Elbert Hubbard. Není důvod mu nevěřit…

Ještě že u nás konečně zrušili povinnou vojenskou službu a zavedli důslednou deratizaci…

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *