Skutečná fakta, o kterých Procházková o datu 17. září 1939 nepíše…

16. Září, 2017 – 8:13

Nebýt dávno předtím podbízivé iniciativy ze strany Polska k nacistickému Německu, nebyl by ani pakt Ribbentrop – Molotov; polský ministr zahraničí Józef Beck totiž podepsal už počátkem roku 1934 smlouvu o přátelství s Hitlerem.

Prospělo to nacistickému Německu dostat se z mezinárodní izolace, do níž upadlo po nacistickém uchvácení moci a požáru Říšského sněmu.
Stoją od lewej: minister Joachim von Ribbentrop, minister Józef Beck, Adolf Hitler… a další…

Všichni dnes o ní ale mluví málem jako o nejzrádnější úmluvě světa, což je přídomek, který si plně zaslouží Mnichovská dohoda z 29. září 1938. Nebýt však dávno předtím podbízivé iniciativy ze strany Polska k nacistickému Německu, nebyl by ani pakt Ribbentrop – Molotov. Polský ministr zahraničí Józef Beck totiž podepsal už počátkem roku 1934 smlouvu o přátelství s Hitlerem.

Prospělo to nacistickému Německu dostat se z mezinárodní izolace, do níž upadlo po nacistickém uchvácení moci a požáru Říšského sněmu. Jak to bylo, pohádko, o Peroutkovi a hrdinovi Hitlerovi…? Na podzim 1938 se Beck rozhodl nezávisle a bez konzultace s jinými státy do konce října zbavit Židy polského občanství a tím znemožnit možnost návratu do země 70 tisícům občanům židovského původu žijících mimo Polsko, většinou v Německu a Rakousku… http://www.rukojmi.cz/clanky/2399-neco-malo-o-tom-jak-se-syn-sefa-policie-a-cs-protektoratni-vlady-za-treti-rise-richarda-bienerta-ozenil-s-evou-peroutkovou-dcerou-publicisty-ferdinada-peroutky-co-pry-nebyl-antisemita

Výsledek obrázku pro foto olse stalin jalta

„Dne 16. dubna Sověti 1939 předložili oficiální návrh na vytvoření jednotné fronty pro společnou pomoc mezi Velkou Británií, Francií a SSSR… Nemůže být žádných pochyb, že Británie a Francie měly přijmout ruskou nabídku.“ řekl Winston Churchill. Všechny protihitlerovské snahy SSSR se tak minuly účinkem, proto následovala, ovšem až v srpnu 1939, smlouva Ribbentrop-Molotov… Výsledek obrázku pro olser hitler polsko

A nyní jeden z šéfů EU Tusk, co měl dědečka u SS, čučí, jak žába z kyšky…

„Pakt Stalina s Hitlerem byl v pořádku“, nechal se nedávno slyšet Putin. Na smlouvě o neútočení mezi nacistickým Německem a Stalinovým Sovětským svazem prý nebylo nic špatného. A v médiích je od té chvíle možné jen číst a slyšet, jak prohnilá je Putinova řeč, když chválí největší sovětskou kolaboraci s nacisty, avšak o skutečných faktech „svobodné sdělovací prostředky“ mlčí a jejich čtenáři či posluchači si mohou o pravdě nechat jen zdát. Putin si vysloužil další nadávky a nenávist světové ochlokracie…

Přesto naši hrdinové politologie píší, že o „spojenectví s Moskvou se v roce 1939 ucházely Paříž a Londýn, avšak Sověti s jejich představiteli prý jednali velice vlažně. V záloze totiž měli vážné rozhovory s nacistickým Německem…“ Schází jen maličkost – Paříž a Londýn se ucházely o spojenectví s Moskvou až po Mnichovské dohodě z 29. září 1938, tedy až poté, kdy dostaly od Hitlera pořádně na frak a zpětně se snažily pozdě bycha honit a plakat nad rozlitým mlékem, když už byla odmítnuta snaha Rusů ochránit Československo.

Přišli zkrátka s křížkem po funuse… Ještě v srpnu 1938 v zastoupení zástupce Velké Británie Lord Runciman totiž vyslovil předpoklad, že soužití Čechů a Němců není nadále možné. Toto vedlo k Hitlerovu požadavku pro uznání práva Němců v Československu na sebeurčení, což o několik dní později potvrdil i Chamberlain v ultimativní notě z 18. září spolu s Francií.

Na konferenci čtyř mocností v Mnichově byl pak osud Československa zpečetěn a Chamberlain po návratu naivně řekl: „Přátelé, toto je podruhé v naší historii, kdy byl z Německa na Downing Street přivezen čestný mír. Věřím, že to je mír pro naši dobu…“ Pofiderní mír však vydržel „pro naši dobu“ necelých šest měsíců. Tyto tragické chvíle Československa je proto třeba si připomínat neustále, třeba do omrzení, zvláště když někteří naši vládní politici přemýšlejí jinak, bohužel…Výsledek obrázku pro olser hitler polsko beck

Velvyslanec Ruska v Polsku Sergej Andrejev loni v rozhovoru pro polskou televizí obvinil Polsko, že „zabránilo vytvoření koalice proti nacistickému Německu a bylo spoluodpovědné za katastrofu ze září 1939,“ dodal ambasador… Nejnovější spor se rozhořel, kdy neznámí pachatelé poničili téměř 60 náhrobních kamenů na hřbitově sovětských vojáků padlých za druhé světové války v obci Milejczyce na východě Polska. Ruské ministerstvo zahraničí na incident ostře reagovalo a povolalo si kvůli němu polskou velvyslankyni v Moskvě. A Poláci udělali to samé, když si předvolali ruského velvyslance Andrejeva… http://outsidermedia.cz/polsko-hitler%C5%AFv-spojenec/

Na jeho výroky ostře reagovala také polská premiérka Ewa Kopaczová a řekla, že inkriminovaná smlouva byla důsledkem vzniku 2. sv. války, Opět řešila důsledky, ne však jejich příčinu. Jistý český vojenský historik napsal: “Největším kolaborantem s nacistickým Německem před druhou světovou válkou byl Sovětský svaz.” K tomu dodal ohranou písničku s dohodou Ribbentrop-Molotov. Rád bych připomenul, že vehementně připomínaný pakt Ribbentrop-Molotov vznikl až poté, kdy i Rzeczpospolita Polska jednala s Hitlerem o míru.

Pro přesnost; v lednu 1939 jednal polský ministr zahraničí Józef Beck v Berlíně s Hitlerem o plánech na společný útok Německa a Polska na Sovětský svaz. A teprve po sedmi měsících podepsal 23. srpna 1939 Joachim von Ribbentrop v Moskvě s ministrem zahraničí SSSR Vjačeslavem Michajlovičem Molotovovem “Smlouvu o neútočení mezi Německem a Svazem sovětských socialistických republik”. Takže, milá paní premiérko Kopaczová, pane český rádoby historiku Zídku, nepleťte si pojmy s průjmy…

Nebylo to v roce 1939 pro Stalina tak snadné, ať byl tyran nebo ne; rozhodně však nebyl tupec, jenž by čekal, až se Hitler domluví s Polskem na společném vojenském postupu proti Sovětskému svazu. Stalin totiž už věděl o jednání Beck – Hitler, měl ponětí o polském volání po vládě pevné ruky, které roku 1926 vyslyšel maršál Józef Pilsudski, co zavedl v Polsku už v roce 1926 vojenskou diktaturu, jež vedla k politické i národnostní perzekuci a potlačování demokratických principů a práv.

Co asi měl Stalin dělat, když navíc, jak již bylo výše řečeno, všehoschopná Varšava už v září 1938 zaslala vládě ČSR ultimátum o okamžitém vydání požadovaných oblastí a 2. října 1938 započalo obsazování východní části československého Těšínska polskou armádou. Nikoho moc nezajímalo, když sovětská rozvědka už v lednu 1938 nahlásila informace o chystaném polském záboru Těšínska. Polští baviči: Wprost, premiérka či ministři vlády Rzeczpospolite?
http://euportal.parlamentnilisty.cz/Articles/13620-polsko-hitleruv-spojenec-nejen-pri-zniceni-ceskoslovenska-podivejte-se-na-zajimava-fota-bratrickovani-polaku-s-nemci.aspx

Vážné rozhovory vedli přece dávno předtím s nacistickým Německem Poláci, aby pak už dostaly věci rychlý spád. Počátkem roku 1938 vznikl Svaz Poláků v Československu, který po vzoru henleinovců vystoupil s požadavkem rozsáhlé autonomie, směřující k revizi hranic na Těšínsku. Zástupci polské menšiny koordinovali na pokyn z Varšavy svůj postup s německou menšinou a slovenskými autonomisty.

V Polsku se mezitím rozvinula mohutná propagandistická kampaň za připojení československé části Těšínska k Polsku, které organizovalo bojový a diverzní výcvik československých Poláků; ty měli podpořit polská vojska v případném válečném konfliktu s Československem. http://www.fronta.cz/dokument/zaznam-jednani-cs-vlady-1-rijna-1938-prijeti-polskeho-ultimata

Když přišel čas po Mnichovu a sudetští Němci v českém pohraničí byli připojeni k Německu, Varšava napřed 21. září 1938 formulovala své požadavky, týden poté zaslala vládě ČSR ultimátum o okamžitém vydání požadovaných oblastí a 2. října 1938 započalo obsazování východní části československého Těšínska polskou armádou. Poláci anektovali část Těšínska o rozloze 869 km². Nadpoloviční většina obyvatelstva obsazeného území se hlásila k české národnosti.

German ambassador, Hans-Adolf von Moltke, Polish leader Józef Piłsudski, German propaganda minister Joseph Goebbels and Józef Beck, Polish Foreign minister …

Místní Češi a Němci na Těšínsku byli hospodářsky diskriminováni, vyvlastňováni, propouštěni ze zaměstnání a nuceni k vysídlení, veškeré jejich národnostní projevy včetně školství, kultury či veřejného užívání mateřské řeči byly zakázány. Přes 30 000 Čechů a více než 5 000 Němců bylo v době polského záboru donuceno odejít do Protektorátu Böhmen und Möhren. Podle pamětníků se Poláci chovali k civilnímu obyvatelstvu Těšínska mnohem hůř, než později nacisté…

Když pak přišli Němci, bylo třeba, aby se “Šlonzáci” zapsali do tzv. “volkslisty”. Přihlíželo se k celkové osobnosti kandidáta, k jeho přihlášce k němectví, k původu a rasové způsobilosti. Stačilo pak místo podpisu otisknout svůj palec a byla “palcuvka” a šance, že nepřijdou o svůj majetek a že nepůjdou do koncentráku. “Volkslista” dělila do ní zapsané lidi s různým právním postavením na ty, kteří vystupovali už před začátkem okupace jako Němci, nebo si alespoň uchovali německou národní příslušnost. Ti ihned získali německou státní příslušnost i práva říšských občanů, ale jen někteří z nich směli být přijati do nacistické strany NSDAP.

Další skupině byla udělena německá státní příslušnost, ale na zkušební dobu deseti let. Tajné plány nacistů však počítaly s jejich přesídlením do čistě německého prostředí „staré říše”, kde teprve měl být proces jejich znovu poněmčení dokončen. Mnozí z nich se odmítali hlásit jako Němci a vraceli se ke své polské nebo české národnosti. Zvláště Polákům pak za odmítnutí zápisu hrozilo věznění, vysídlení, deportace do koncentračního tábora a jsou známy i případy jejich fyzické likvidace. Tato atmosféra nejistoty a strachu hrála významnou roli při rozhodování o podání přihlášky…

Nezpochybnitelným faktem tedy je, že když Procházková píše o napadení Polska Sovětským svazem, jmenuje pouze 17. září 1939;  zde je třeba však znovu opakovat a dodat, že SSSR obsadilo jen Polskem od roku 1921 do 1939 anektované území Ukrajiny. Záměrně lživě opomíná skutečnosti, které vedly k tomuto aktu…

Inu, Petra Procházková má nyní již třetího manžela; je pro změnu po Čečenci Ibrahimovi, se kterým kdysi žila, vdaná za Zafara Paikara z Afghánistánu a má s ním syna Zafara. Pracovali spolu, když byl jejím řidičem; pracoval totiž na americké ambasádě v Kábulu jako vedoucí řidičů a přičichnul k trochu jinému životu. Potřebovala někoho, kdo umí jazyk a zároveň zná prostředí a situaci. Je prý ideální, když vás dokáže i ochránit nebo alespoň upozornit na možné nebezpečí. On toto všechno splňoval a navíc byl pohledný muslim…

Na amerických základnách v Afghánistánu jsou obchody pro cizince, Afghánci tam však nesměli, u vchodu bylo nutné ukázat pas. Petra Procházková navzdory svým muslimům v rodině dle svých slov pokaždé odcházela s pěti láhvemi vodky, pro dědu tři, pro ni dvě dvě. A její švagrová dělala fantastickou pálenku, vyráběla ji tajně i za talibů; z rozinek a říká jí kamiš… Lék na jakou nuzotu…? Že by kvůli svému spolupracovníkovi Jaromíru Štětinovi, který pochází z buržoazně-komunistického prostředí…? http://www.euportal.cz/Articles/13602-takhle-tvrde-putin-usadil-polaky-kteri-si-s-hitlerem-rozdelili-ceskoslovensko-kdo-zacal-druhou-svetovou-valku-.aspx

https://www.youtube.com/watch?v=lVTixgK_LmM&index=3&list=UUt3bpcEkpibEqITN8RuGkEw

https://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=Ay9CMGRElCU

http://www.rukojmi.cz/clanky/3117-rusko-je-nejvetsi-zlo-sveta-mini-nositelka-peroutkovy-novinarske-ceny-petra-prochazkova-nyni-z-muslimske-rodiny-jez-hleda-lek-na-ruskou-nuzotu

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereaddetail-knihy/izraelske-

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *