Turecko versus NATO…

15. Září, 2017 – 8:53

Konec aliančního světa – druhá největší armáda v NATO nekupuje rakety od západních zbrojařů, ale od Ruska, které je dle Aliance pro svět větším nebezpečím než teroristé Islámského státu…

Dějí se věci, o kterých se ještě nedávno studenou válkou otužilých západních mocností nezdálo ani v těch nejhorších snech. (18. února 1952 – Turecko formálně potvrdilo svůj vstup do NATO. Protokol o jeho připojení byl podepsán již v říjnu 1951)

Nedávno Turecko, jak oznámil turecký list Hürriyet, zaplatilo Rusku 3,4 miliardy dolarů (85,4 miliardy Kč) za nákup protiletadlového komplexu S-400 Triumf, systémů raket země – vzduch…  A USA spadla čelist z tohoto turecko-ruskému obchodu, perplex z toho byli i spojenci v NATO.

„Sami přijímáme rozhodnutí týkající se naší nezávislosti. Jsme nuceni přijímat bezpečnostní a obranná opatření, abychom mohli bránit naši zemi,“ prohlásil falešný Erdogan, co nedávno nechal sestřelit ruskou stíhačku.Výsledek obrázku pro foto olšer US Army

Na jedné z německých vojenských základen US Army…

NATO, OSN i EU ezou oči z důlků, že se nevyplatily ani ekonomické sankce vůči Rusku, ani Erdoganovo nařčení, že ruská stíhačka narušila turecký vzdušný prostor a proto byla sestřelena. V na návštěvě v Petrohradu se Erdogan změnil v Ferdyše Pištoru, uznal tureckou vinu a Putinovi se omluvil, že 24. listopadu 2015 byl při bojovém letu nad územím Syrské arabské republiky stíhačkou F-16 tureckého letectva sestřelen Su-24M VKS RF.

K zasažení letadla raketou došlo nad územím Sýrie. Letadlo dopadlo na území Sýrie, 4km od hranic s Tureckem. Posádka se katapultovala. Podle předběžných údajů byl jeden z ruských pilotů zabit palbou ze země. Těsně před odletem Erdogana do Ruska byl zatčen turecký pilot F 16, který sestřelil v loňském listopadu ruský bombardér. Aby se neřeklo, že Recep leze Putinovi do zadku, řekl, že pilot prý byl příznivec protierdoganovského puče…

„Jestliže se v budoucnosti Turecko rozhodne opustit NATO, tak to alespoň nebude nemožné ve vojenském směru. K tomu Ankara i směřuje“, řekl po završení rusko-tureckého obchodu s raketami turecký vojenský odborník Turan Oguz v interview pro agenturu Anadolu, když komentoval nákup protiletadlových S-400.

Setkání s plukovníkem Hannahem, zástupcem velitele americké vojenské letecké základny US Air Force ve Frankfurtu nad Mohanem – Rhein-Main Air Base.. Snímek Břetislav Olšer

To bylo slovo do alianční rvačky, že jejich posvátné „obranné“ NATO přijde o silového hráče… Důvod je nabíledni; se svými 510 600 vojáky v činné službě je turecká armáda početně druhou největší v rámci NATO po americké armádě a platí za jednu z nejlépe vycvičených na světě. Ozbrojené síly Turecka mají 402 tisíc mužů v pozemních silách (77 tisíc profesionálních vojáků a 325 tisíc odvedenců),

Zhruba 48 600 příslušníků vojenského námořnictva (14 100 a 34 500) a 60 100 ve vzdušných silách (28 600 a 31 500). K této kapacitě je možné dodat přes 102 200 příslušníků polovojenských sil Národní gardy (údaj z roku 2015). Navíc má Turecko v uvedených třech armádních složkách k dispozici 378 700 záložníků.

Turecko již loni začalo zlobit, když po zamítnutí vstupu Ankary do EU omezilo některé aktivity v rámci NATO, ukončena byla spolupráce a výcvik s nečlenskými partnerskými zeměmi. Může to mít dopad na mise, do nichž jsou tyto státy zapojeny. Definitivně jsou ty tam dobré vztahy hlavně s USA z počátku 60. let, kdy nechal Kennedy tajně rozmístit americké rakety Jupiter v tureckém Izmiru. Chruščov na to přišel, žádal jejich stažení, a když ho J. F. K. neposlechl, přivezl Sergej své rakety na Kubu a bylo dusno… Víme, jak to dopadlo… USA, B-52 a atomové hlavice

Země obráceného půlměsíce jde na věci zostra, když už, tak už; přerušilo proto rovněž spolupráci s partnerskými státy NATO – Nizozemskem a Německem. Podle úředních a neoficiálních zdrojů v alianci, které cituje agentura Reuters, Ankara zablokovala některé akci plánované pro letošní rok, včetně vojenských cvičení, politických akcí či plnění civilních projektů. Turecko tak zkomplikovalo spolupráci s Rakouskem, které je vůči Ankaře v posledních měsících velmi kritické, a dopady mohou jeho kroky mít i na spolupráci se Švédskem či Gruzií.Symbolicky zauzlovaný kolt mířící na ambasádu USA při OSN v New Yorku...Foto: Břetislav Olšer

Symbolicky zauzlovaný kolt mířící na ambasádu USA při OSN v New Yorku… Foto: Břetislav Olšer

Důvodem toho všeho bylo podle tureckých úřadů rovněž napojení „pučistů“ na tureckého islámského učence Fethullaha Gülena, tedy muže, kterého prezident Recep Tayyp Erdogan viní ze zosnování pokusu o nedávný převrat. Fethullah Gülenm intelektuál a kdysi bývalý přítel Erdogana, nyní žijící v USA, všechna obvinění popírá. A Spojené státy ho nechtějí Turecku vydat a je zde další politická kolize…

A co čert nechtěl, Spojeným státům se vzpírá k potěše Putina po vzoru Turecka i Japonsko. Marně loni ještě Obama vymlouval premiéru Šinzó Abemu, aby nejezdil jednat do Ruska jednat s Putinem. Ten neváhal kout železo, dokud bylo žhavé a okamžitě jeho návštěvu ještě tentýž rok opětoval, když zavítal do Japonska. Oba státníci si od toho setkání slibovali mj. pokrok v jednání o Kurilských ostrovech… http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/5247-ostre-sledovany-projev-putina-a-jeho-odpoved-novinari-z-bbc-kdo-koho-ohrozuje

Tento územní spor brání Rusku v podpisu mírové dohody s Japonskem. Na programu bylo i zlepšení japonsko-ruských vztahy, které utrpěly v důsledku ukrajinské krize, kdy se Tokio přidalo k západním zemím a podpořilo sankce. „Směřování kupředu tu je. Doufám, že také tato návštěva bude pro japonskou delegaci příjemná, přinese svoje plody a nastíníme další kroky v naší společné práci,“ mnul si spokojeně ruce Putin…

Ohledně mírové dohody s Japonskem řekl Putin, že její obsah musí odpovídat strategickým zájmům Ruska i Japonsku a musí s ní souhlasit lid obou zemí. Ve vztahu k projednávání mírové dohody obě strany dále pokračovaly v navazování hospodářské spolupráce v Jižních Kurilách (na sporném území na severu od Japonska). O zahájení společné hospodářské politiky se obě strany dohodly v už loni prosinci…

Inu, co je třeba dodat: Severoatlantická smlouva byla podepsána 4. dubna 1949, teprve 14. května 1955 vznikla Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci – Varšavská smlouva. Kterápak z nich byla asi obranná, a která asi útočná…? Jelikož NATO, pokud někde útočilo, tak pouze proto, “aby zachránilo lidské životy a ukončilo humanitární krize”. Třeba humanitárním bombardováním bývalé Jugoslávie v roce 1999… Václav Havel – humanitární bombardování…

Jak se stát vazalem USA…

http://olser.cz/11321/kdyz-zatvrzely-pragmatik-putin-vyuzije-prilezitosti-jak-se-stat-spojencem-turecka-druheho-nejsilnejsiho-clena-nato-aby-levou-zadni-potvrdil-kdo-je-number-one-the-world/

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKnihav elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osud

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *