Holomek – Romové…

5. Září, 2017 – 19:18

Cikáni šli do nebe, Romové do Kanady, jeden z nich kdysi hrál skořápky a okrádal sedláky, ale pak se z něho stal ten ochránce zákona; z kozla zahradníkem, pardon – prokurátorem…

Začnu prozaicky – článkem „Jak chce pomoci Romům, když je nepozná?“ Karel Holomek v něm pro Lidové noviny píše též o Džamile Stehlíkové, co založila Agenturu pro sociální začleňování, která se stala součástí vládního Programu integrace Romů do společnosti …

Jen vzdychání, fňukání a naříkání, že agentura je nejhorší jaká kdy byla, navíc v ní prý pracuje na 70 lidí,z toho je pouze jeden Rom. To prý dává najevo neochotu s Romy spolupracovat a skutečně je vnímat, S Agentury pro začleňování Romů už zmizelo i slovo Rom a zůstala jen Agentura pro sociální začleňování.…

Po návštěvě romských ghett v Janově či v ostravském Přednádraží jsem tento nářek převozníka nechápal; prostě zřejmě nejsou Romové, kteří by byli schopni se na činnosti Agentury odpovědně podílet… Nakonec jsem byl potěšen, že se pan Holomek nesnížil k tradičnímu hořekování nad diskriminací Romů i od Agentury pro sociální začleňování…

Článek je o agentuře, co má spoustu peněz, ale o Romy se nestará, jak by měla, jelikož je prý nepozná… „Ovšem, někdy Romy poznáme setsakramentsky rychle a zřetelně, jindy to nedokážeme. Kdo Roma identifikovat chce, identifikuje ho snadno,“ píše Holomek…holomek

Karel Holomek… foto: ČTK…

Také nemám problém rozpoznat nepřizpůsobivého Roma; zvláště když mám ráno vstávat do práce a on mně huláká opilý pod oknem, nebo když se mi snaží v podchodu ukrást z batohu na zádech něco, co má cenu. Jindy, když po tmě málem vlítnu do kanálu, z něhož ukradl litinový poklop…

O tom však v elaborátu pana Holomka není nic, jen bla, bla, bla; kdyby ho měl předložit jako slohovou práci žáka základní školy, měl by tam připsáno od svého pedagoga: Co tím chtěl básník říct…? Opravdu nevím, jestli to není tím, že nedávno v jednom televizním dokumentu přiznal, že romsky moc neumí a jak já znám většinu romských dětí; neznají ani romsky, ani česky…

Sice bych normálně psal „cikánské děti“, jelikož název Romové byl zaveden teprve jen pár desítek let zpátky. Vzpomínám na super film „Cikáni jdou do nebe“, když jsem tento titul parafrázoval při svých několika novinářských cestách do Toronta – „Cikáni šli do nebe, Romové do Kanady…“

Foto: Reuters…

Ostatně, když se pana Holomka ptaly Lidové noviny 24. července 1999 na tehdejší mohutný romský exodus Romů za Atlantik, prostě řekl: „Nechci před problémy utíkat. Budu tady a budu se snažit něco dělat. Nechci zvedat ruce jako ostatní romští představitelé a hrozit: Já taky emigruji.“

Proč pan Holomek odmítal prchat s ostatními za oceán je nabíledni; neměl by tam zaručeně tak snadný kariérní postup jako u nás, nejen pro své chabé jazykové znalosti. Ostatně rovněž většina Romů po své matce i otci, především v sociálně vyloučených lokalitách, mluví zvláštním jazykovým koktejlem, odborníky nazývaným jako romský etnolekt češtiny.

Sice hovoří česky, ale řadu slov a dalších jazykových ingrediencí si přenáší z romštiny. Například dávají přízvuk na předposlední slabiku, nebo zkracují dlouhé samohlásky. A jelikož většina Romů v Česku pochází ze Slovenska, objevuje se v jejich řeči i vliv slovenštiny. Romština patří mezi indoárijské jazyky. Na rozdíl od češtiny má 8 pádů a 2 rody (chybí ten střední).

Romové na našem území do 2. světové války mluvili českým dialektem. Ten však zanikl poté, co nacisté většinu jeho mluvčích zavraždili v koncentračních táborech. Nyní zhruba tři čtvrtiny Romů v Česku, kteří ovládají svůj jazyk, hovoří slovenským, zbytek maďarským nebo olašským dialektem.

Přesto Karel Holomek do Kanady ani Anglie či Belgie neemigroval, proto byl po roce 1990 dva roky poslancem České národní rady za Občanské hnutí. Poté podnikal do roku 1996 ve stavební činnosti a zaměstnával Romy, údajně marně hledající práci.

V současné době je předsedou Společenství Romů na Moravě, čestným předsedou Společnosti odborníků a přátel Muzea romské kultury, ředitelem Mezinárodního romského centra při Helsinském občanském shromáždění, členem vládní rady pro lidská práva a šéfredaktorem romského časopisu Romano hangos…

article_photo

Snímek Břetislav Olšer

Narodil se v roce 1937 v Brně v rodině původních moravských Romů, kteří se na Moravě usadili na konci 17. století. Jeho matka pocházela z moravského selského rodu, otec byl Rom. Jeho syn Karel vystudoval strojní inženýrství na strojní fakultě brněnské Vojenské akademie. Na fakultě později působil jako odborný asistent. Dnes je ženatý a má dvě dcery. Rád nerad vzpomíná:

„Vždycky, když se mě na to někdo zeptá, tak říkám: Já su obojí. Jsem zrovna tak identický Čech jako Rom. Moji předkové v této společnosti žili stovky let, záznamy o nich se tu objevují už kolem roku 1750, ale samozřejmě v takzvaných smolných knihách, tedy v knihách zlodějů. I to je moje historie, kterou nemohu popřít. Nemůže ji popřít ani můj tata. Jako kluk hrál na Slovácku skořápky a okrádal sedláky a pak se z něho stal ten nejzapřisáhlejší ochránce zákona. Byl prokurátorem…“ říká hrdě a alespoň já za něho dodám: byl tak zkrátka z kozla zahradníkem…

Psychologie většiny sociálně vyčleněných Romů; prý když jsou děti, chtějí ve své naivitě mít za svůj životní styl pobírání sociálních dávek. Pak si ale mnohé z nich v dospělosti zvyknou na nicnedělání, na lichvu, drogy a začne je bavit krást poklopy z kanálů a bronzové tabulky ze hřbitovů. Nemůžeme jim vnucovat svůj hodnotový systém. Patří zkrátka do kategorie asociálů, odmítajících autoritu. Řada Romů skončila v ghettech právě proto, že nejsou schopni dělat kompromisy výměnou za to, co chtějí nebo potřebují.

Námi vnucovaná pravidla ti sociálně vyloučení každý týden porušují, protože odmítají jednat podle jiné než své vlastní vůle. Co bude mít každý druhý Rom z toho, že bude čistý a dodržuje hygienu? Ti nepřizpůsobiví Romové vybírají popelnice, kradou vše, co má něco společného s kovy.

Romská komunita se prostě dělí se na ty, jež zajímá pouze rodina, práce a úspěch, a na ty, jejichž smyslem života je pobírání sociálních dávek… Olašští Romové mají dokonce pořád svého krále a ještě jiné geny; krádeže, zvané „čorkaření“, považují za tradici svého cikánského rodu.Výsledek obrázku pro olser romové

Za běžný rok Česko podle Světové banky zaplatí za Romy, kteří neměli možnost získat dostatečné vzdělání, nepracují, a proto většinou jen pobírají sociální dávky, kolem šesti miliard korun jako v roce 2015. Tím, že Romové nepracují a nic neprodukují, ztratí Česká republika ročně zhruba 9,7 miliardy korun. Vše je nejen v lenosti a sociálních dávkách, ale i ve vzdělanosti.

Já vám z Toronta zabrnkám… My máme maso, ó my se máme…  Snímek Břetislav Olšer

Do speciálních škol chodí necelých třicet procent všech romských dětí, u ostatních českých dětí jsou to dvě procenta, více než polovina z cca sto tisíc českých Romů v produktivním věku nemá práci, nejčastěji nepracují romské ženy – zhruba polovina z nich je na mateřské dovolené a stejné množství buď nemůže, spíš nechce najít práci, děti jsou ale “výnosnější”, jak říká primátor a senátor Jaroslav Kubera. Český muž si průměrně ještě nedávno vydělával 27 489 Kč, česká žena 20 684 Kč, resp. romský muž 12 300 Kč, romská žena 8 020 Kč…

A rozličné výbory OSN jsou z toho perplex; permanentně vyjadřují formální znepokojení nad výrazným zvýšením počtu takzvaných sociálně vyloučených lokalit s převážně romskou populací. Jejich počet tak během posledních let vzrostl ze 330 lokalit s 60 tisíci až 80 tisíci obyvateli v roce 2005 na 606 lokalit s 95 tisíci až 115 tisíci obyvateli v roce 2016.

article_photo

Tyto lokality se přitom před deseti lety nacházely ve 167 vsích, loni už byly ve 297 obcích. Ke všemu přibývá lidí v těchto vyloučených lokalitách, romské děti jsou nadále v českých školách segregovány a je jich stále mnoho v ústavní péči… Proč nepomáhá ani několik miliard právě vyhozených za inkluzi…?http://www.rukojmi.cz/clanky/1529-chcete-vedet-proc-jsme-pry-rasiste-a-xenofobove-a-kam-jdou-penize-z-nasich-dani-tak-pozorne-ctete

Mám pár osobních vzpomínek na Karla Holomka. Psal se rok 2008 a v Ostravě byly během jeho posledních měsíců ve hře dvě významné události v oblasti romsko-gadžovských vztahů. Napřed byl slavnostně vyhlášen pomocný romský program pod názvem „Ruku v ruce“ a poté se uskutečnilo první kolo soudu s mým přítelem a bývalým místostarostou ostravského obvodu Mariánské Hory a Hulváky Jiřím Jezerským.

Liana Janáčková…

Okresní státní zastupitelství v Ostravě zareagovalo žalobou na trestní oznámení „zainteresovaných“ přespolních (mj. Uhl, Kohout a Šabatová). K této žalobě pro smyšlený trestný čin hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení podle paragrafu 198 trestního zákona, za který hrozí až dva roky vězení, se připojil také pan Holomek…

Nyní od něho poněkud odbočím, avšak u inkriminovaného soudu zůstanu; velmi zajímavá byla při něm totiž aktivita profesionálního podvodníka Kohouta, který se proslavil jako falešný asistent socialisty Kavana, s jehož letadlem za sněmovní peníze prolítal celý svět, když se lživě vydával za něco a někoho, co a čím nikdy nebyl a nebude.kojout

„Veledůvěryhodný“ občan Kohout…

Hlavním trumfem žaloby měla být magnetofonová nahrávka, pořízená nezákonně bez vědomí pozdějších obžalovaných. A Kohout, tento „veledůvěryhodný“ občan, nelegálně využívající peníze daňových poplatníků, byl jedním z těch „poctivých“ obyvatel, kteří podali trestní oznámení pro podezření z rasismu na Lianu Janáčkovou a Jiřího Jezerského, jenž měl jako tehdejší zástupce Janáčkové mimo jiné prohlásit:

…“Vystavte mi potvrzení, že mohu mít střelnou zbraň a že mi dáváte svolení, abych to vystřílel, a já to půjdu udělat…“

A byl oheň na střeše, zvláště že za zveřejněním nahrávky byl zhrzený straník, jehož Janáčková sesadila z postu starosty. Soud jednal asi sedm hodin pouze v kauze Jiřího Jezerského, ale vzhledem k tomu, že ústřednímu důkazu – velmi nekvalitní inkriminované nahrávce – bylo špatně rozumět a hlavně že v ní nezaznělo, koho to vlastně chtěl rozčílený obžalovaný ve zjevném afektu postřílet, vyřkl soud zprošťujcí rozsudek…

article_photo

Snímek Břetislav Olšer…

Múza spravedlnosti, řečeno pohádkovým žargonem, se nažrala a Jezerský zůstal celý. V opačném případě by celé jednání zřejmě připomínalo dávný proslulý „opičí proces“ z jednoho bigotního amerického státu. Státní zástupce se na místě odvolal… Zbytečně…

Hanlivá slova na adresu Romů nedávno zazněla a prošla bez větších emocí také na jednání zastupitelstva v Břeclavi. V jeho průběhu komunální politik Tomáš Nepraš označil Romy za „černé ludry“, když se mluvilo o krádežích květin na veřejných prostranstvích.

„Co jsem řekl, to jsem řekl. A nebudu to dál komentovat. Píše se jen o tom, co jsem kde řekl, ale o Cikánech, kteří kradou poklopy z kanálů, to už nikdo nenapíše…“

A nyní opět Karel Holomek, tentokrát hovořící o politice: „Neustále se pokouším dostat do vysoké politiky. Nabízel jsem spolupráci sociálním demokratům. Ti mne velmi slušně vypoklonkovali. U lidovců to bylo podobné.“ (Lidové noviny, 24. července 1999)

Inu, Romové neumí česky, ani se neučí romsky, ale raději se hlásí k Čechům a ne k cikánům; stydí se, chtějí pracovat a jako gadžové práci snadněji získají, aby se jí hned zbavili, jelikož už vědí, že když se zřeknou svého etnika, lépe se dostanou jako emigranti do Kanady, Anglie, Belgie či Nizozemska… A ti, kteří zůstanou v Česku, jsou Agenturou pro sociální začleňovaní nepoznatelní. A pan Holomek je z toho nešťastný, jelikož agentura za to bere velké prachy… Bude z Romů „horký brambor“ Evropy aneb Máme nejvíc ghett…

http://www.rukojmi.cz/clanky/354-cr-dostalo-do-vinku-skolniho-roku-2015-16-pokarani-osn-kvuli-nedokonale-strategii-romske-integrace-a-chabemu-boji-se-socialnim-vyloucenim

http://www.rukojmi.cz/clanky/2700-zrusil-romsky-pavlacak-a-dnes-je-nejuzitecnejsi-cesky-politik-dvojnasobny-starosta-vsetina-senator-a-nyni-i-hejtman-zlinskeho-kraje-jiri-cunek

http://www.rukojmi.cz/clanky/domaci-politika/1617-jak-kdysi-vsetinska-matrika-poprve-pouzila-zakon-proti-romum-a-zakazala-rodine-strkacu-dat-jejich-ogarkovi-jmeno-vinnetou-jelikoz-nebylo-v-kalendari

Ty gadžo, tady máš moje děcko; vychovej ho a žádná diskriminácija

http://www.rukojmi.cz/clanky/526-romove-tady-ziji-stovky-let-a-vetsina-z-nich-se-nikdy-neintegrovala-bezenci-to-dokazi

Má většina Romů na to, aby chodila do běžných základních škol ČR…?

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKnihav elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereaddetail-knihy/izraelske-

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *