Zemřela třetí manželka Peroutky…

13. Srpen, 2017 – 20:33

Ve věku 94 let zemřela v léčebně pro dlouhodobě nemocné v Mnichovicích česká novinářka a třetí žena Ferdinanda Peroutky – Slávka Peroutková. Oznámila to Společnost Ferdinanda Peroutky…

Slávka Peroutková se narodila 9. listopadu 1922 v Trutnově jako Jaroslava FenclováV květnu 1948 byla zatčena při pokusu o přechod hranic komunistického Československa, ze kterého se nakonec díky fingované svatbě s Angličanem Cecilem Dee vystěhovala do Velké Británie.

Poté odešla do USA, kde se provdala v roce 1955 za Ferdinanda Peroutku, s nímž ji seznámila jeho dcera Eva, manželka Richarda Bienerta; s Peroutkou pak Slávka společně pracovala pro rozhlasovou stanici Svobodná Evropa…Slávka Peroutková. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Slávka Peroutková. | foto: MAFRA

Slávka Peroutková se podílela na vzniku Ceny Ferdinanda Peroutky, která je udílena jako ocenění práce českých novinářů. O svém muži napsala knihu „Muž přítomnosti“, která v roce 1995 vyšla pod názvem „Deníky, dopisy, vzpomínky“. V roce 2005 vyšly její paměti pod názvem „Třetí ženou svého muže – Třiatřicet let s Ferdinandem Peroutkou“. Jakých to bylo 33 let, že se ani nezapojila do žalob na prezidenta Miloše Zemana?Obalka Třetí ženou svého muže

Nyní je na místě si připomenout, jak to všechno bylo s Ferdinandem Peroutkou v Československu, než v roce 1948 společně emigroval se svojí druhou manželkou a svojí sekretářkou – milenkou Slávkou.

V jednom rozhovoru Slávka Peroutková řekla: „Občas se mě lidé ptají, jestli mi nechybělo dítě. Ferdíka bych bývala určitě chtěla, ale když jsem se v Anglii dostala do jiného stavu, bylo jasné, že to dítě nemůžu mít. Byla jsem vdaná, Peroutka byl ženatý, neměli jsme peníze. Ani mě ale nenapadlo, abych mu to vyčítala. Chraň bůh! Nerozebírali jsme to…“

(Se svojí první manželkou, kterou byla židovka Marie Bienenfeldová, se ve 20. letech rozvedl… Měl s ní dceru Evu, matku Terezie Kaslové, která nyní žaluje prezidenta Zemana…)

Ale od začátku; v letech 1924-1939 byl Ferdinand Peroutka politickým komentátorem Lidových novin. Po okupaci Čech a Moravy v březnu 1939 byl na něj z oficiálních okupačních míst vyvíjen tlak, aby psal v duchu protektorátních potřeb. To se však prý podařilo „jen zčásti, pokud vůbec…“ V dubnu 1939 pod Peroutkovým jménem sice vyšel v Přítomnosti článek Dynamický život k 50. narozeninám Adolfa Hitlera, kde autor uznal jeho moc, zároveň však „razantně odmítl“, že by Češi měli s Hitlerem jít. Podle Peroutkova vyjádření byl tento článek hlavním důvodem jeho pozdějšího uvěznění v koncentračním táboře…

K Peroutkovu prvnímu zatčení došlo už v prvních dnech okupace. Zatímco komunisté, sociální demokraté a němečtí antifašisté byli tehdy odtransportováni do vyhlazovacích koncentračních táborů, občané nespadající do těchto kategorií, tedy i Peroutka, byli  po několika dnech propuštěni. To byl i Peroutkův případ. O několik měsíců později byl však začátkem září 1939 zatčen znovu. Jakmile totiž Německo rozpoutalo válku s Polskem, mělo eminentní zájem na tom, aby v protektorátu nedošlo k povstání. Nacistická policie se proto rozhodla všechny potenciální protivníky preventivně pozatýkat…

Nyní se velmi vehementně pustila do boje za očistu svého dědečka Ferdinada Peroutku jeho vnučka a manželka exprimátora Prahy a již zmíněná Terezie Kaslová, která žalovala Miloše Zemana. Městský soud v Praze však jen částečně vyhověl obvinění pro jeho slova, když prohlásil, že kdysi četl Peroutkův článek „Hitler je gentleman“.

Hrad se sice musí omluvit za toto nedoložené tvrzení. ovšem, podle předsedy senátu Tomáše Novosada, byť inkriminovaný článek nebyl nalezen, lze naopak „učinit skutkový závěr“ z článku „Dynamický život“ (Přítomnost 26. 4. 1939), že Peroutka mohl být „fascinován buď učením nebo osobou“ Adolfa Hitlera. Plyne to prý hned z úvodu článku, v němž Peroutka popisuje Hitlerovy úspěchy:

„Německá říše oslavila padesáté narozeniny svého Vůdce Adolfa Hitlera způsobem, který odpovídá všem oněm pronikavým úspěchům, jež tento muž za pouhých šest let své vlády svému národu přinesl. Jak dnes věci stojí, nemají Němci nikoho, koho by ve své Walhalle, ve své galerii národních hrdinů postavili výše.“

Ke všemu se v článku „Češi, Němci a Židé“ (Přítomnost 22. 2. 1939) dle soudce Novosada objevují „typické antisemitské stereotypy“, když tvrdí: „Používají se vyloženě rasistické obraty jako např. ´cizí látka, element, roztok židovského elementu, otrava židovského elementu, řeč novinářů židovských se označuje za břečku..´ Toto je článek, který lze označit za antisemitský, jelikož obsahuje typické antisemitské stereotypy. Peroutka v něm rovněž použil obraty jako „otrava z židovského elementu“ či uvedl, že bohatí Židé ničili Německo a Rakousko. „Tyto články byly přiléváním oleje do ohně, bylo krátce po Křišťálové noci,“ podotkl Novosad.

Připomeňme si nyní, co vše vedlo soudce Novosada k jeho jasným vyjádřením; byl to třeba Peroutkův text – „Češi, Němci, Židé.“, který obsahuje též citace: „Každý organismus brání se otravě cizí látkou. Lze předpokládat, že roztok židovského elementu v německém životě byl tak silný, že na to německý organismus reagoval jako na otravu…“ To vše se mimo jiné píše v textu, který každý může najít na internetu na stránkách časopisu Přítomnost…

„Musím učinit jedno přiznání: nemám žádného talentu k antisemitismu, ale při pohledu na bývalou německou literaturu několikrát jsem si pomyslil, že by ve mně mohlo vzniknout pokušení kulturního antisemitismu, kdyby, podobně jako tam, málo asimilovaní židé se zmocnili ducha naší literatury a našich novin a kdyby svými způsoby a svým myšlením zastírali naše způsoby vlastní a přehlušovali ráz myšlení našeho,“ zní druhá z citací z Peroutkova textu, když jeho autora lze nazvat „uklouzávajícím intelektuálem“… Z jakých důvodů se vlastně rozvedl se svojí židovskou manželkou v této době, v níž začínal bujet evropský antisemitismus…?

Jestliže tedy Peroutkova vnučka Terezie Kaslová, manželka bývalého pražského primátora Jana Kasla, mele jako kolovrátek pořád dokola své vágní argumenty v inkriminované kauze ve snaze prokázat nevinu svého dědečka, proč bych zase já nemohl znovu opakovat skutečná a mnou již publikovaná fakta ze života tohoto do nebes opěvovaného protektorátního novináře…?

Vnučka totiž mj. rovněž píše, že „bohužel, žádnou osobní vzpomínku na dědečka nemám, protože ten emigroval dávno před mým narozením. Z vyprávění vím, že když ho někdo naštval, dokázal s ním nemluvit dlouhé dny, týdny, měsíce… To je mi velmi blízké…“

Opravdu je to relevantní vzpomínka na někoho neznámého, když sama Kaslová byla posléze pražskou kavárnou navedena, aby podala na Zemana žalobu, že si „vzal do úst dědečka a sdělil, že jako intelektuál selhal, když napsal do Přítomnosti článek: Hitler je gentleman…?

Takže relevantní fakta. Po Únoru 1948 Peroutka emigroval do Velké Británie a posléze do Spojených států, kde od roku 1951 až 1961 vedl české oddělení rádia Svobodná Evropa (RFE/RL).

Foto: René Volfík | Zdroj: Zdroj: ČT24

Tato rozhlasová stanice coby „antikomunistický informační zdroj“ byla od svého založení Národním výborem pro Svobodnou Evropu v roce 1949 součástí „rozsáhlé psychologické operace“ v průběhu studené války. Stanice byla až do roku 1972 přímo financována CIA s tím, že v prvních letech její činnosti vydaly CIA a americké ministerstvo zahraničí přímé direktivy, jak vysílání RFE/RL tvořit a formovat, a to ve spolupráci s personálem stanice…

Takže připusťme, že článek „Hitler je gentleman“ opravdu neexistuje, avšak novinový titulek fakta zdaleka nedělá, což činí pouze obsah celého textu; není proto podstatné, jestli „zakopaného psa“, resp. tento článek někdo najde nebo ne, hlavní je, že Zeman našel článek „Dynamický život“… Teď tedy úryvky z tohoto Peroutkova textu v časopise Přítomnost, v Praze 26. dubna 1939, ročník XVI., číslo 17, které použil výše i předseda pražského senátu Tomáš Novosad:

Německá říše oslavila padesáté narozeniny svého Vůdce Adolfa Hitlera způsobem, který odpovídá pronikavým úspěchům, jež tento muž za pouhých šest let svému národu přinesl. Jak dnes věci stojí, nemají Němci nikoho, koho by ve své Walhalle, ve své galerii národních hrdinů, postavili výše… Závratný vzestup Hitlerův k moci je vysvětlitelný právě jen tím, že jest neskutečný reprezentantem svého národa… Otázka, jaké city chová německý národ ke svému Vůdci, jest do určité míry totožná s otázkou, jaké city chová německý národ sám k sobě… Čím více se to bude v evropské politice vědět, tím více se na to bude brát zřetel, po tím solidnějších cestách se bude ubírat…“

Takže, když Peroutka napíše, že Hitler si zaslouží být v „galerii národních hrdinů“, je to dle vnučky Kaslové v pořádku? A co další věta: “Závratný vzestup Hitlerův k moci je vysvětlitelný právě jen tím, že jest neskutečným reprezentantem svého národa…?“ A co další skvost, ani to nemusí být „Hitler je gentleman“, stačí : „Německá říše oslavila padesáté narozeniny svého Vůdce Adolfa Hitlera způsobem, který odpovídá pronikavým úspěchům, jež tento muž za pouhých šest let svému národu přinesl….“

Nyní jen pár detailů, jež se týkají tchána Peroutkovy dcery, která se vdala za Richarda Bienerta. Že vám to nic neříká a že Ferdinand Peroutka nemohl za rozhodnutí své dcery? Přes to všecko si třeba vzpomenete, kdo vládl Československu ve druhé polovině dvacátých let 20. století; otec manžela Peroutkovy dcery Richard Bienert se totiž stává jedním z nejvýše postavených správních úředníků Československa, když nastupuje v roce 1925 na post viceprezidenta zemského úřadu (zemské politické správy).

V roce 1939 je pak Bienert jmenován do funkce prezidenta téhož úřadu. Za německé okupace Protektorátu Čechy a Morava Richard Bienert působí od ledna roku 1942 v protektorátní vládě J. Krejčího na postu ministra vnitra, od 12. března roku téhož roku je zároveň náměstkem ministerského předsedy. A jak již bylo výše uvedeno, jeho stejnojmenný syn se oženil s Evou Peroutkovou, dcerou spisovatele a publicisty Ferdinada Peroutky, který byl v těch časech a v tom samém Protektoránu českým žurnalistou . http://danielsolis.cz/potomci-kolaborantu-exprimator-kasl-a-terezie-kaslova/

V roce 1945 pak Rudolf Bienert stojí od 19. ledna do 5. května v čele protektorátní vlády sám – zároveň vede i ministerstvo vnitra a je pověřen zastupováním prezidenta E. Háchy. Po vypuknutí pražského povstání 5. května roku 1945 je Richard Bienert v Praze zatčen revolučními jednotkami, po skončení války je pak za svoji činnost v protektorátní vládě souzen a 31. července roku 1946 odsouzen československým Národním soudem ke třem letům vězení.

Ministři Richard Bienert a Walter Bertsch se svými “Svatováclavskými orlicemi” III. stupně na klopě…

Mohu se samozřejmě mýlit, jsem přece jen invalidní důchodce bez vzdělání, také Wikipedie není neomylná, jde třeba jen o shodu jmen a také pořád platí, že děti nemohou za činnost svých otců, natož dědečků a jiných příbuzných, byť krev není voda, ovšem je-li v Praze Peroutka novinář a jeho dcera je skutečně v rodině šéfa policie a čs. vlády za Třetí říše, asi se to nějak může na psaní novináře projevit… Ale jistě také nemusí… https://cs.wikipedia.org/wiki/Richard_Bienert

Peroutka byl nejprve vězněn v koncentračním táboře Dachau, pak v táboře Buchenwald, kde se v roce dočkal osvobození americkou armádou. Měl prostě štěstí, že nedopadl jako šest milionů Židů a další miliony jiných obětí, třeba jako Vladimír Vančura, jenž byl zastřelen v Kobylisích, nebo Josef Čapek; zatčen gestapem a po dobu bezmála šesti let vězněn v několika koncentračních táborech Dachau, Buchenwald, Oranienburg-Sachsenhausen, aby byl poté odeslán ze Sachsenhausenu do Bergen-Belsenu, kde zemřel v jednom z vězeňských transportů, nakažen skvrnitým tyfem. Karel Poláček přežil transport do Hindenburgu a účastnil se i pochodu smrti do tábora v Gleiwitz, kde byl 21. ledna 1945 popraven…Slávka Peroutková

Slávka Peroutková; autor: Ferdinand Peroutka, zdroj: ČT24 

Můžeme tedy věřit, že když se syn šéfa policie a čs. protektorátní vlády za Třetí říše Richarda Bienerta oženil s Evou Peroutkovou, dcerou spisovatele a publicisty Ferdinanda Peroutky, že tento člověk nikdy nebyl antisemita…? Pokud ano, pak je už možné cokoli, o to však navíc horší, že Peroutkova první manželka, jak je již výše zmíněno, byla židovkou…

Inu, Peroutka, zápasící s tvůrčí a existenční krizí, navíc ještě těžce nesl, že jeho nemocná žena trpí přítomností své rivalky. Jeho pocity vůči manželce byly značně rozporuplné: byla to směs soucitu, odtažitosti a zoufalství. Chtěl se s druhou manželkou, opět Marií rozejít, ale nedokázal se s ní rozvést. Ta nakonec pochopila bezvýchodnost situace a odjela ve stále se zhoršujícím zdravotním stavu k příbuzným do USA. Na jejím pohřbu začátkem roku 1955 Peroutka upřímně plakal… Nebyly to však slzy také proto, že se za oceánem považoval za zkrachovalce a z těchto důvodů ani nepřijal americké občanství…? Viz. Zídek – Lidové noviny 15. 8. 2017… (Zde vše o Slávce Peroutkové http://www.pametnaroda.cz/story/peroutkova-slavka-1922-936)

http://www.lidovky.cz/v-nedeli-zemrela-slavka-peroutkova-treti-manzelka-ferdinanda-peroutky-13c-/lide.aspx?c=A170813_170809_ln_domov_ELE

http://www.rukojmi.cz/clanky/2399-neco-malo-o-tom-jak-se-syn-sefa-policie-a-cs-protektoratni-vlady-za-treti-rise-richarda-bienerta-ozenil-s-evou-peroutkovou-dcerou-publicisty-ferdinada-peroutky-co-pry-nebyl-antisemita

http://www.pritomnost.cz/archiv/cz/1939/1939_26_4.pdf%20 ….

http://www.pritomnost.cz/archiv/cz/1939/1939_22_2.pdf

https://docs.google.com/file/d/0B5x_jdUt4p6POV92T3V1UzVaUHM/edit

http://www.krajskelisty.cz/praha/7723-legenda-ceske-zurnalistiky-spadla-s-rachotem-z-piedestalu-sice-nema-na-triku-gentlemana-hitlera-zato-se-z-nej-vyklubal-dost-husty-antisemita.htm

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha – (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *