Čína, Džibutsko a další…

31. Červenec, 2017 – 9:30

Čína si dala dárek k 90. výročí Čínské lidové armády; přesunula vojáky do své vůbec první vojenské základny na světě – Džibutska, do země, kterou proudí desetina světové ropy a pětina světového obchodu…

Čína si dala dárek k 90. výročí vytvoření čínské lidové armády; přesunula totiž část vojáků do své vůbec první vojenské základny na světě Džibutska, do země, kterou proudí desetina světové ropy a pětina světového obchodu…

Napřed však uspořádala Země Středu na vojenské základně Ču-ž‘-che v oblasti Vnitřní Mongolsko velkou vojenskou přehlídku, které se zúčastnil prezident Si Ťin-pching 1. srpna 2017 u příležitosti 90. výročí založení Čínské lidové osvobozenecké armády (ČLOA) Výsledek obrázku pro foto 90.let armády čína

(V ČT24 jsme slyšeli, že jde o komunistickou Čínu, aniž by si komentátorka ověřila, že ČLR má přes miliardu a čtyři sta milionů obyvatel, přičemž komunistů je v této nejlidnatější zemi světa z tohoto počtu pouhých pět procent…)

Přehlídky se zúčastnilo 12.000 vojáků a 600 kusů bojové techniky, včetně více než stovky letadel. Podle čínské televize bylo zhruba 40 procent typů zbraní představeno poprvé. Právě vojenské letectvo zahájilo „technickou“ část přehlídky. Dvě formace tvořené 17 a 24 bojovými vrtulníky utvořily čísla 81 (1.8. – datum založení ČLOA) a 90 (na počest 90. výročí založení ČLOA).a čína 3

Číňané při mimo jiné poprvé ukázali svou nejnovější mezikontinentální balistickou střelu Tung-feng 31AG (DF-31AG), která má dolet přes 10.000 kilometrů. Čínské ozbrojené síly, ve kterých podle odhadů slouží 2,3 milionu mužů a žen. Po USA s více než 600 miliardami dolarů má tak Čína s šestinou této sumy druhý nejvyšší armádní rozpočet na světě. Zahrnuje investice do nových technologií a vybavení, jako jsou neviditelné stíhačky či letadlové lodě… Vojenské základny USA

Proč je zrovna 1. srpen 1927 datem založení Čínské lidové osvobozenecké armády (ČLOA)…? Může za to čínská občanská válka (1927–1950), jež byla bojem mezi silami vedené nacionalistickou stranou Číny Kuomintang (KMT) v čele s Čankajškem a silami komunistické strany Číny.

Vedení Strany přijalo program vytvoření vlastních ozbrojených sil; 1. srpna 1927 se Zhu De, jeden z vrchních velitelů jednotek Čínské lidové osvobozenecké armády, podílel na povstání proti nacionalistům v Nachangu.

Přestože bylo poraženo, je den tohoto povstání dodnes slaven jako výročí vzniku Čínské lidově osvobozenecké armády. Válka začala v dubnu 1927 při Severním pochodu a v podstatě skončila, když v roce 1950 hlavní aktivní boje ustaly. Konečným výsledkem tohoto konfliktu byly dva státy – ČLR a Tchaj-wan, kdy se oba státy prohlašovaly za legitimní vládu Číny.article_photo

Začátkem 20. let se začala formovat komunistická strana, po několika letech střetů mezi skupinami, ovládanými ambiciózními jednotlivci (nejznámější byl Čankajšek-vůdce Kuomintangu) a rok trvajícím Dlouhém pochodu (1934), kdy zemřelo hladem a vyčerpáním několik desítek tisíc lidí, se stal Mao vůdcem a zakladatelem Čínské lidové republiky.

Tchaj-wan, který po vyloučení z OSN (1971) postupně ztratil všechny své významné spojence na Západě i v Asii (počínaje vypovězením diplomatických styků Japonskem v roce 1972, USA v roce 1979), se ocitl v mezinárodní izolaci, ovšem pod trvalou vojenskou ochranou USA. Obsazení Tchaj-wanu Kuomintangem bylo v podstatě vojenským politickým převratem, jenž nastolil režim vlády jedné strany, neochotný tolerovat jakékoli projevy nesouhlasu. 

Od nástupu tchaj-wanského prezidenta Čen Šuej-piena z Demokratické pokrokové strany  získává ostrov vážné trhliny; nastoupil do úřadu v roce 2000 a přerušil tak padesátiletou vládu Kuomintangu. „Dějiny jasně ukazují, že někdejší vůdce Kuomintangu Čankajšek byl skutečným vrahem stojícím za únorovými událostmi,“ řekl Čen.

„Lidé porušující lidská práva by měli být trestně stíháni a stanout před soudem,“ dodal. Prezidentovo vystoupení vyvolalo bouřlivé reakce na straně opozičního Kuomintangu a Čankajškův vnuk, kuomintangský poslanec John Chiang proto prezidenta žaloval…

Výrazný zlom nastal v roce 2008, kdy se prezidentem stal znovu kandidát Kuomintangu Ma Jing-ťiou. Byla to však paradoxně právě DPP, která kritizovala jeho politiku; vsadil na sbližování s pevninskou Čínou. Klíčová byla v tomto směru historická schůzka prezidenta Ma Jing-ťioua s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem v listopadu 2015. Jako by se setkal Čankajšek s Mao Ce-tungem…

Byť se jednalo o první osobní setkání nejvyšších představitelů „znepřátelených Čín“ od vypuknutí poslední fáze občanské války před více než sedmdesáti lety, opozice je odsoudila jako ješitné gesto a poukázala na to, že sbližování se s Čínou Tchaj-wanu lepší mezinárodní postavení nepřineslo. Kromě toho, že Tchaj-wan nebyl vyloučen z OSN , jako v roce 1971…

Faktem ale zůstává, že bez čínského tichého souhlasu by na tom mohl být Tchaj-wan hůř: Čína stále považuje Tchaj-wan za „neosvobozenou“ provincii a konsenzus „jedné Číny“, podle nějž si Čínská lidová republika a Tchaj-wan význam této formulace mohou vykládat po svém, na tom nic nezměnil.

V loňských super volbách Tchajwanci však rozhodli, že na příští čtyři roky stane v čele země devětapadesátiletá lídryně Demokratické pokrokové strany (DPP) Cchaj Jing-wen, takže se na první pohled nic nezměnilo. Prostě politici, ať byli v historii Tchaj.wanu na kterékoliv straně, měli vždy odlišné postoje k Číně. taktéž Cchaj Jing-wen, co za svůj vzor označuje německou kancléřku Angelu Merkelovou, si ale chce od pekingského režimu udržet střízlivější odstup, než její předcházející „čankajšovec“…

Ale vraťme se do Vnitřního Mongolska, kde žije víc Mongolů než v Mongolsku, kde prezident Si Ťin-pching prohlásil, že Čína „více než kdy jindy“ potřebuje silnou armádu v době, kdy se blíží ke svému cíli: „velkému oživení čínského národa“. Vyjádřil pak pevnou víru v to, že čínské ozbrojené síly mají „odvahu i schopnost porazit kteréhokoli nepřítele, který by zemi napadl“…

Čína si dala dárek k 90. výročí vytvoření čínské lidové armády; přesunula již část čínských vojáků do své vůbec první vojenské základny na světě Džibutska, do země, kterou proudí desetina světové ropy a pětina světového obchodu… Jednou má být v Džibutsku deset tisíc čínských vojáků, čímž dostane největší americká základna Camp Lemonier se 4000 amerických vojáků velkého konkurenta.

Pentagon platil za užívání základen 63 milionu dolarů ročně. Čína však přišla s nabídkou investice v hodnotě 3 miliard dolarů, nikoliv ale do zbrojení své základny, nýbrž na vybudování železnice z etiopského hlavního města Addis Abbeba do Džibuti plus 400 milionu dolarů na výstavbu pronajatého přístavu v Oboku, kde byli dosud Američané a původně Francouzi. Možná, že se tak Číňanům podaří snížit nával uprchlíků do Evropy. Deník Economist se táže: „Přichází čínské století?“ Jüan bude přijat MMF do koše tzv. „rezervních měn“

Hned vedle Američanů jsou Japonci. Je to jejich první zahraniční základna od roku 1945. A vedle Japonců jsou Francouzi. Mají tady asi 1 700 mužů. Všichni, tedy Francouzi, Japonci a Američané, to k sobě mají asi tak dvě stě metrů. Amerika převzala od Francouzů jejich hlavní základnu a teď do ní chce investovat 1,4 miliardy dolarů; asi se zdrží dost dlouho; mají speciální komanda pro operace v Africe a Jemenu, zasahují odtud až v Nigérii proti Boko Haram. Pro drony si zařídili malé letiště Chabelley.

Francouzi to mají blízko i k Číňanům. Jejich letecká střelnice, kde se piloti učí bombardovat a střílet, je kousek od čínské základny. A pak jsou tady ještě Němci, Španělé a Italové. Obvykle letecký personál, námořníci a námořní pěšáci. A speciální jednotky. Saúdské Arábii už stačí jen málo, aby začala s výstavbou vlastní základny, Egypt o ní hodně vážně přemýšlí, zájem prý mají Indové. Džibutsko je zkrátka zemí k pronajmutí. Američané platí šedesát až sedmdesát milionů ročně, Číňané rovnou stovku.

Džibutsko je zkrátka jedna z nejhorších zemí světa, ovšem pozor: Zatím. Dnes tam není nic než síra, sůl, písek, škorpioni a hromady šutrů v nesnesitelně horkém počasí; místní Danakilská proláklina je totiž nejžhavější místo planety.

A tak v zemičce, která je velká severní Morava, žije jen 900 tisíc lidí, avšak vojáci se sem jen hrnou jak o život, o který zde přece jde na prvním místě. Proto je tady největší koncentrace zahraničních vojenských základen na světě. Pro Džibutsko je to byznys století.

Inu, když se však vrátíme do nedávné minulosti, zjistíme, že vojenské přehlídky a ukázce čínské bojové techniky v Pekingu přihlížel v roce 2015 Miloš Zeman jako jediná hlava státu z Evropské unie, která tak vzdala pietu statisícům obětí 2. sv. války… Jak u nás funguje cenzura? Na video z čínského zpravodajství se podívejte ZDE.

A kdo za tím z našich politiků vězí? Zde: http://www.rukojmi.cz/clanky/4321-abyste-byli-v-obraze-zde-jsou-jmena-poradcu-organizace-think-tank-evropske-hodnoty-poradci-pornoherce-jakuba-jandy

Snímky z Číny… Břetislav Olšer (8), ČTK, Reuters…

http://zpravy.idnes.cz/dzibutsko-zaklady-pirati-cizi-zaklady-dhl-/zahranicni.aspx?c=A170718_2339302_zahranicni_aha

Rozprodá Čína americké státní dluhopisy a nechá padnout dolar…?

USA mají monopol na masakry, Rusko a Čína nesmí svým oponentům zkřivit ani vlásek na hlavě…

Všichni mohou zbrojit, jenom Čína ne, i když je nejbohatší…?

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi” jako eKniha – (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *