Město hořelo tři dny a tři noci. Obě první vlny trvaly necelou hodinu a bylo při nich zničeno přes 10 tisíc objektů, včetně takových architektonických skvostů, jako byl Zwinger, Opera, královský zámek a chrám Panny Marie. Zasažena byla i zoologická zahrada, z níž se zvířata v panice rozprchla na všechny strany.  Drážďany byly od roku 1939 do konce roku 1944 ušetřeny náletů, jelikož šlo o kulturní centrum, „Benátky Německa“. Ve městě nebyly skoro žádné továrny.

V únoru 1945, v době zběsilého bombardování, byly ve městě většinou jen uprchlíci; ženy, děti a ranění, ustupující z východu v pokusu uniknout před postupující Rudou armádou. Nikdo proto přesně neví, kolik lidí v Drážďanech v době bombardování bylo. Ale oficiálně činil počet obyvatel tohoto města, ovšem, než začal hromadný příliv uprchlíků, 350 tisíc… Avšak s přílivem utečenců se tento počet zvýšil až na milion…  The True Atrocity of the Fire Bombing of the German City of Dresden (Full Version)

Začátkem února 1945 na konferenci „velké trojky“ – amerického prezidenta Franklina D. Roosevelta, britského premiéra Winstona Churchilla a sovětského vůdce Josefa Stalina – požadoval šéf sovětského generálního štábu Alexej Antonov, aby spojenci zničili dopravní uzly Berlín a Lipsko. Churchill se však zřejmě obával, že by Hitler se svým štábem mohl v tomto případě uprchnout na jih, například do Drážďan. Tím byl osud saské metropole zpečetěn.

http://olser.cz/wp-content/uploads/202674-top_foto1-qy3uc13.jpg

Jak uvedla ČT 24, Alexej Antonov nebyl vyslyšen; operaci bombardování Drážďan řídil vrchní velitel britského bombardovacího letectva Sir Arthur Harris, který prosazoval názor, že je nutné rozšířit celoplošné nálety i proti civilnímu obyvatelstvu. Na podzim 1944 se tento „řezník“, jak se mu často říkalo, pochlubil, že ze 60 důležitých německých měst jich bylo 45 zničeno.

„Útok na Drážďany považovali v té době za nezbytný daleko důležitější lidé než já,“ bránil se Harris po válce, když byl kritizován. „Harris neudělal nic víc, než že přispěl k bezpodmínečné kapitulaci Německa. Koncepce zkázy měst byla ostatně německou koncepcí, která byla velmi účinně uplatněna na Coventry,“ hájí britského velitele Paul Oestreicher, bývalý představený katedrály v Coventry. Je historickou skutečností, že devastaci Drážďan předcházelo německé letecké zpustošení Guerniky již roku 1937, Varšavy, Rotterdamu, Coventry, Bělehradu nebo Stalingradu.

Harris upadl po válce u Churchilla v nemilost a teprve na začátku 90. let se mu dostalo opožděného uznání, když mu byl v Londýně přes protesty z Drážďan odhalen pomník. Obyvatelé saského města to britskému královskému dvoru nezapomněli. Když v říjnu 1992 přijela do Drážďan královna Alžběta II., házeli po ní demonstranti vejce. Mnozí obyvatelé Drážďan britského maršála dodnes nenávidí. „Němci byli po válce právem označeni za válečné zločince. Jedním z nich byl však i Harris,“ říká Hans-Joachim Freiershausen, kterému bylo v době náletu 14 let a patřil k organizaci Hitlerjugend. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/5456-bombardovani-drazdan-jen-tezko-lze-utok-hodnotit-bez-emoci/