Jaký národ, taková vláda, aneb Politici, složíme se – emigrujte!

27. Prosinec, 2008 – 9:05

Napřed si zopakujme poněkud obecná fakta;. ČSSD zatím vede v průzkumech veřejného mínění asi o patnáct procent nad druhou ODS.

Ovšem kupecké počty a hypotetické úvahy varují; je skoro osm milionů oprávněných voličů, z nich dá třeba až 35 procent hlasy ČSSD, což činí cca 2,8 milionů voličů, ale ze všech 10,5 milionů obyvatel Česka je to však necelá čtvrtina.

Přesto bude vítězná strana, jako všechny před ní a zřejmě i po ní, sebevědomě prohlašovat, že má mandát naprosto všech občanů ČR…

A asi tak na nás hrají politici neomalenou habaďuru. Ti napravo, ti střední i ti vlevo. Doma i v cizině. Lze pak hovořit o pravdivosti klišé: Máte takovou vládu, jakou si zasloužíte, když nevolíte…!

Pár ukázek závdavkem…

Ukrajinská média přinesla zajímavou zprávu o tom, že prezident Viktor Juščenko se v rámci tiskové konference hodnotící uplynulý rok 2008 umně vyhnul odpovědi na otázku:

„Pane prezidente, sdělte nám prosím, kolik vám máme my, obyčejní lidé, zaplatit, abyste spolu se všemi poslanci parlamentu, ministry a činiteli navždy odjeli ze země a nebránili Ukrajině v normálním rozvoji?“

A prezident místo přímé odpovědi jen Šalomounsky zdůraznil, že lidé přece věděli koho si volí, a tak zodpovědnost za to, co dělají zvolení poslanci, leží na voličích. „Jaký národ – taková vláda,“ alibisticky prohlásil.

Myslím si, že skutečnou odpověď dal místo Juščenka až kyjevský primátor Leonid Černovecký, když navrhl, aby podnikatelé za setkání s pracovníky jeho magistrátu platili. Konečně někdo řekl nahlas, že politika je pouze o penězích…

Setkání by se odehrávala ve formě obědů, na nichž by podnikatelé mohli vyjádřit své námitky či přání.

Zároveň stanovil i ceník těchto obědů: za posezení s vedoucím odboru 5 tisíc dolarů, jídlo s náměstkem primátora za 10 tisíc dolarů a setkání se samotným primátorem mnohonásobně víc…

Pan kyjevský primátor není jediný, kdo chce využít pragmaticky svého postavení, které není dědičné a tedy věčné. Je třeba myslet na zadní kolečka a vytřískat z kariéry co se dá.

To platí také v USA. Vstupenky na prezidentský slib Baracka Obamy a na tribuny podél průvodu z Kapitolu k Bílému domu dostanou těsně před inaugurací k dispozici poslanci a senátoři, kteří je pak budou rozdělovat podle vlastního uvážení.

Vstupenky jsou oficiálně zdarma a jejich distribuci mají na starosti členové Kongresu. V praxi to znamená, že Američané, kteří chtějí 20. ledna 2009 „být při tom“, o lístek požádají svého senátora nebo člena Sněmovny reprezentantů. Vláda zatím vytiskla 250 tisíc vstupenek.

Kongres USA (Sněmovna reprezentantů a Senát) má 435 členů a stovku senátorů, takže nějak se musí i zbylých 249 465 vstupenek dostat mezi občany.

Poptávka ale mnohonásobně převyšuje nabídku, zisk zřejmě tuší společnosti prodávající vstupenky na rockové koncerty či sportovní klání. Už teď se dá přes internet koupit lístek za 21 tisíc dolarů.

A tisíce zaplatí člověk i za vstupenku k stání na National Mall, což je park táhnoucí se centrem Washingtonu od Lincolnova památníku ke Kongresu. Čím víc publika, tím větší bezplatná reklama prezidenta, jenž do předvolební kampaně investoval na 600 milionů USD, což je nejvíc v historii USA.

Náši státníci se činí jakbysmet. Prezident Klaus obdržel na podzim 2008 v americkém Seattlu a Arizoně prestižní ceny Columbia Award Barry Goldwater a Award for Liberty. Stejné ocenění v minulosti dostali například bývalý americký prezident Ronald Reagan či britská premiérka Margaret Thatcherová.

Václav Klaus se zúčastnil jako celebrita „number one“ rovněž výroční večeře jisté organizace. Za vstupenku a možnost setkat se s Klausem zaplatili účastníci večeře až 15 tisíc dolarů. Pokud jim postačila jen společná fotografie s českým prezidentem, museli sáhnout do portmonky pro tisíc dolarů.

V Česku se odehrává mimo jiné i obrácený postup hry o peníze, tedy tzv. „porcování medvěda“, kdy se jednou za rok vynoří ze zadních i jiných řad sněmovny spousta do té doby neznámých politiků, kteří se chtějí ukázat svým voličům od Aše až po Hrčavu, že na ně myslí, kudy chodí…

Z přerozdělování zbytku ze státního rozpočtu ve výši 1,7 miliardy korun, tedy převážně z našich daní, si chtěl i letos každý urvat co nejvíc. A tak se jedni před televizními obrazovkami zapřísahali, že klub fotbalistů z Horní Dolní potřebuje nutně pár milionů na vybudování šaten a hygienických zařízení.

Jiní dojímali krachujícími a nezbytnými mateřskými školami, mysliveckými sdruženími, opravami kostelů či hřbitovních náhrobků a zanedbaných silnic nebo podporou hudebních festivalů a sportovních center…

Miliony lítaly poslaneckou sněmovnou, jako splašení holubi na Staromáku, a sváteční řečníci si oddechli, že mají na další rok vystaráno a zajištěn svůj pokračující měsíční apanáš od 60 tisíc Kč výš…

Takže, ne jaký národ, taková vláda, ale jací poslanci v počtu 200 plus 81 senátor a jejich voliči, tajový pronárod. To třeba ODS má nyní v průměru jen asi 1,5 milionu voličů. V příštích volbách, pokud se míra preferencí nezmění, to může být i míň.

Přesto ODS, resp. se svým premiérem a zcela konfomními a submisivními partnery koalice, dál vládne zemi drze bez hnutí brvou, v níž má nyní už asi jen desetinovou podporu národa.

Platí tedy skutečně formulka alibisty Juščenka: Jaký národ, taková vláda…?

PS: Jsem zvědavý, co by odpověděl náš premiér, kdyby se ho někdo zeptal, kolik peněz by si představovali, aby sbalili své saky paky a s celým Parlamentem i jeho administativou emigrovali třeba do Kosova…? Ušetřili bychom jen na příjmech všech zákonodárců za čtyři roky jejich mandátu minimálně 1,4 miliardy Kč…

Reklama:
  1. 15 reakce na “Jaký národ, taková vláda, aneb Politici, složíme se – emigrujte!”

  2. I já bych se zřekl jedné dovolené a podpoříl jejich emigraci!

    od olin v Pro 26, 2010

  3. Když by to mysleli vážně, klidně bych jim věnoval dva své důchody…

    od olser v Pro 26, 2010

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *