Mayová, brexit, volby… příprava článku…

9. Červen, 2017 – 9:21

Brexit – přes tři roky mlácení prázdné slámy za miliardy dolarů, od Camerona, co to spískal, až k Mayové, co ho hlasovala proti, ale pak ho obhajovala, až po obdivovatele odtržení od EU – lháře Farage a Johnsona

Jak nám to tedy klape prý v nejdemokratičtější zemi světa, údajně s deseti muslimskými starosty a atentát skoro islámská? Kolik miliard liber byly vyhozeno jen tak z okna Sněmovna lordů (House of Lords) je horní komora Parlamentu Spojného království, do kterého dále patří panovník a Dolní Sněmovna.

Dolní sněmovna je demokraticky volený orgán, který má v současnosti 650 členů, horní komora 800 členů. Stačí si spočítat jejich měsíční příjmy za čtyři rok mlácení prázdné slámy, tedy je zasedání, žvanění od ničeho k ničemu za peníze daňových poplatníků. Doslova prošustrované stovky miliard liber. Poslanci Dolní sněmovny nemohou být nezletilí, členové Sněmovny lordů, vězni a duševně nemocní lidé.

Odpůrci brexitu v Londýně | Foto: Vudi Xhymshiti | Zdroj: /AP

Filip Nerad z iROZHLAS.cz 6. září 2019 napsal:Johnson je zběhlý politik, ale to, co nedávno učinil, se zapíše do historie a také všem do paměti. Drze se rozhodl ignorovat všechny existující postupy a napřímo požádal královnu Alžbětu, aby přerušila zářijové zasedání parlamentu a pomohla mu tak s brexitem. Obyčejně se monarchie neplete do politiky a nikdo nečekal, že by královna hnula prstem, aby mu s odchodem z EU pomohla, ale stalo se. Z Alžběty se rázem stal začátkem září 2019 ještě větší vyvrhel než Meghan Markle, princ Andrew a Camilla dohromady a Johnson se už pár dní nosí jako páv.

I pokud bude Johnson donucen žádat o třetí odložení britského odchodu z unie, neznamená to, že ho Londýn automaticky dostane. Souhlasit s tím musí jednohlasně všech 27 zbývajících lídrů Evropské unie. Většina je přitom brexitovou agonií už unavená a o jejím dalším prodlužování nechce ani slyšet. V čele těchto odpůrců odkladu stojí Francie, která s ním už na jaře souhlasila jen se skřípajícími zuby. Států, které by bez čehokoli vyšly nové britské žádosti vstříc, je jen menšina. Patří mezi ně, mimochodem, i V4 s Českem.

Nezíská-li Británie jednomyslný souhlas s dalším odkladem, automaticky na konci října k brexitu dojde. A to v jeho divoké variantě, protože schválení současné dohody nebo dojednání nějaké nové se rovná politickému sci-fi. A že by Londýn brexit úplně odvolal, tomu snad nevěří ani největší remainerští snílci. Rozchod Británie s unií na konci října 2019 je tudíž stále vysoce aktuální. To samé přitom premiér Johnson Britům slibuje od počátku své vlády a vytyčil to jako její hlavní úkol. Válku o brexit tak nakonec může šéf konzervativců vyhrát. Je ale hodně pochybné, zda to bude také vítězství pro samotnou Velkou Británii….“Výsledek obrázku pro olser boris johnson

Ale byl tu malér, který jakoby předjímal brexitové nejdražší panoptikum na  světě; zrovna v předvolební kampani; u londýnského domu, kde se svojí přítelkyní žil  Boris Johnson, tehdy ještě ne v roli současného britského premiéra, nedávno v noci kvůli hlasité hádce zasahovala policie. Informuje o tom  příští deník The Guardian. Johnsonův soused, který policii přivolal, listu řekl, že zevnitř slyšel ženský křik a „bouchání a rány”. Podle policie se nikomu nic nestalo.

Podle nejmenovaného souseda bylo z domu tehdy už jen exministra zahraničí slyšet, jak jeho partnerka Carrie Symondsová křičí „nech mě být“ a „vypadni z mého bytu“. Zdroj The Guardian proto šel zaklepat na vchodové dveře, ale nikdo nepřišel otevřít. Už předtím si soused začal pořizovat audiozáznam události, který si reportéři The Guardian vyslechli. „Na nahrávce je slyšet, jak Johnson odmítá z bytu odejít a Symondsové říká ‚nech můj zas… laptop na pokoji‘, načež se ozve hlasitý rachot,“ napsal deník.

Ted dejme řeč o brexitu, resp. jde o více než tři roky mlácení prázdné slámy za miliardy dolarů, od Camerona, co to spískal, až k Mayové, co ho hlasovala proti, až po vyčůránky a lháře Farage a Johnsona. O možnosti vystoupení Velké Británie z Evropské unie se ve Spojeném království začalo hovořit už v devadesátých letech v souvislosti s Maastrichtskou smlouvou. Do tuhého však začalo jít až poté, co si s myšlenkou referenda o brexitu začal na veřejnosti zahrávat tehdejší premiér David Cameron. Ten nakonec stanovil datum lidového hlasování o setrvání země v EU na 23. června 2016.Výsledek obrázku pro olser cameron

 Po měsících intenzivní kampaně, kterou vedly obě strany bojující za odchod i setrvání v EU, Britové těsně rozhodli, že z Evropské unie odejdou. Tábor „Leave“ porazil „Remain“ poměrem 51,9 % ku 48,1%. Referenda se zúčastnilo víc než 71 procent voličů, zájem lidí o hlasování byl tedy poměrně velký, Británie však po referendu zůstala rozdělená – zatímco v Anglii a Walesu převládl tábor pro odchod z EU, lidé ve Skotsku a Severním Irsku se naopak vyslovili pro setrvání v evropském bloku. A to je od počátku zásadní potíž…

Jak ukazují dosavadní výsledky rozhovorů, dohodnutí podmínek rozvodu mezi Londýnem a Bruselem je a bude mnohem složitější, než se čekalo. Jednání oficiálně odstartovala 19. června 2017, tedy rok po britském referendu. Od té doby se vyjednávací týmy – na unijní straně vedené Michelem Barnierem a za Británii Davidem Davisem – scházejí každý měsíc, aby dali podmínkám odchodu Británie z EU jasnější obrysy.Související obrázek

Úkolem prvního kola rozhovorů bylo nastínit řešení tří hlavních okruhů otázek: budoucí nastavení práv občanů EU a Británie žijící na druhé straně hranice po brexitu, finančního vyrovnání britských závazků vůči unii a nastavení režimu na hranici mezi Irskem a Severním Irskem. První kolo bylo koncem loňského roku uzavřeno tak, aby se mohlo postupně přejít do druhé fáze, tedy k jednání o budoucích vztazích a přechodném období. To však neznamená, že je mezi Londýnem a Bruselem ve všech třech bodech prvního kola jasno – nad řadou otázek stále visí otazníky, především pak nad budoucím režimem na severoirské hranici.

Zatímco v otázce budoucí hranice mezi Severním Irskem a Irskem jsou jednání stále na začátku, v dalších dvou bodech už je po prvním kole rozhovorů o něco jasněji. Co se týče finančního vyrovnání závazků Británie vůči unii, David Davis očekává, že takzvaný „účet za brexit“, který má činit asi něco mezi 35 až 39 miliardami liber (jeden až 1,1 bilionu korun), Londýn uhradí během přechodného období, nicméně pouze v případě, že bude dosaženo dohody o budoucím partnerství.

Brzy po referendu prohlásili zástupci různých mezinárodních firem, že kvůli vystoupení Spojeného království z EU přezkoumají svoje působení v této zemi a eventuálně přesunou pracovní místa jinam. Aby zabránil takovým dopadům nebo úplnému odchodu těchto společností, oznámil ministr financí George Osborne, který před referendem vehementně bojoval proti brexitu, že plánuje snížení sazby Zatímco celá Británie šetří, poslanci dostanou přidáno.

V evropském Parlamentu všichni dřou jako koně; přitom jejich měsíční platy činí pouhých cca 27 953 eur. Komisaři mají ke všemu nižší příjmy – pouhých  cca 24 945 eur. Naštěstí diety poslanců vzrostly o 193 eur na 8 214 eur… Jak je vidět na snímku, únava z toho padala na všechny, kdo stihli přijít do práce…

Suma na jejich výplatních páskách se po volbách v roce 2015 zvýšila dokonce o 11 procent. Budou tak brát 74 000 liber ročně, což je v přepočtu 2,43 milionu korun. Šéfům všech tří hlavních politických stran se to nelíbí.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/britsti-poslanci-dostanou-pridano-platy-se-jim-zvysi-na-2-4-milionu.A131208_104939_zahranicni_dam

 O zvýšení platů britských poslanců rozhoduje Nezávislý úřad pro parlamentní standardy (IPSA). Poslanci nyní pobírají plat 66 396 liber ročně (2,18 milionu Kč), průměrný plat je v Británii asi 26 000 liber (přes 855 tisíc Kč). Podle většiny médií má zvýšení poslaneckých platů přijít asi na 4,6 milionů liber. Deník The Guardian ale cituje zdroje, podle nichž zvýšení nebude stát nic, protože IPSA na druhou stranu omezí poslanecké penze a některé náhrady.

 IPSA doporučí zvýšení částky, kterou musí poslanci přispívat na své penze a sníží odchodné. Stejně tak zruší některé příspěvky na jídlo a povolí proplácení taxíků až po jedenácté hodině večer. Poslanci také budou muset psát výroční zprávy, ve kterých musí voličům ve své obvodě popsat svou aktivitu za poslední rok. Nové uspořádání vstoupilo v platnost po volbách v roce 2015. Výsledek obrázku pro olser jourová

Podívejme se ještě na zoubek nejen britským parlamentním kopytářům, ale též těm z EU, tedy europoslanců, co v jednom kuse jednají vášnivě o brexitu… Takže plošná měsíční mzda europoslanců v posledních letech postupnými krůčky narůstá, takže, zatímco v roce 2014 se pohybovala pod hranicí osmi tisíc eur, dnes už jde o částku 8758 eur. Přesně tak to stojí na českých stránkách Evropského parlamentu. V přepočtu jde bezmála o 226 tisíc korun.

Plat europoslanců samozřejmě podléhá zdanění, a to podle daňových předpisů v jejich zemích. Průměrně si tak přijdou na částky kolem 180 tisíc korun. Zároveň ale nesmíme opomínat další peněžní bonusy, na které si zástupci jednotlivých českých zemí v EU přijdou. Jmenovat musíme veškeré náhrady. I ty v průběhu posledních let pomaloučku narůstají. Například měsíční příspěvek na všeobecné výdaje od roku 2019 činí 4513 eur, což je v přepočtu zhruba 116 tisíc korun. Tyto finance padnou na řízení kanceláře, poplatky za telefon, poštovní služby či provoz a údržbu elektronického vybavení.

Poslancům se také proplácí cestovné, a to až do výše 4454 eur, což je přibližně 115 tisíc korun. A v neposlední řadě je třeba zmínit denní příspěvek 320 eur, který je dle stránek europarlamentu na pokrytí veškerých ostatních výdajů. Denně jde tedy europoslancům na běžné fungování do kapsy 8300 korun. K tomu mají ještě rozpočet na platy asistentů, který činí více než půl milionu korun.

V posledním funkčním období zasedalo v Europarlamentu celkem 751 členů, od letošních voleb by měl být počet poslanců snížen na 705, neboť z něj podle plánu měli odejít poslanci Spojeného království. A to nemluvím o eurokomisařích a eurokomisařkách. viz paní Jourovou výše… Komise EU se skládá z kolegia komisařů z 28 (27…? )členských států a má předsedu a místopředsedy. Komisaři, po jednom z každé země EU, zajišťují během svého pětiletého funkčního období politické vedení Komise. Předseda každému komisaři přidělí dohled nad specifickými oblastmi politiky.

Výsledek obrázku pro olser asad

„Po třech letech a dvou promeškaných termínech musíme 31. října 2019 z EU odejít. Musíme odvést lepší práci, než je současná třikrát odmítnutá brexitová dohoda,“ prohlásil. Až Británie „onu lepší dohodu“ vyjedná, přinese to Britům podle Johnsona „nesmírný pocit úlevy“. https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/johnson-britanie-brexit-pruzkum-verejneho-mineni-volby-konzervativci.A190612_141017_zahranicni_remy

Jsou to asi tři roky, co se Britové jen těsnou většinou s odřenýma ušima rozhodli odtrhnout od Evropské unie a Theresa Mayová, co dřív byla příznivkyní EU a podporovala stranu pro setrvání v EU (tzv. „remainers“), se posléze stala premiérou země, aby rozhodla o podmínkách vystoupení z EU, co s touto šlamastikou. Ve své politické naivnosti si myslela, že jí předčasné volby dají rak silný mandát, že si bude moci vůči Bruselu dupnout a vybojovat ty nejtvrdší podmínky odchodu…

Brexit (Britain a exit) je zkrácené označení pro proces ukončení členství Spojeného království Velké Británie a Severního Irska v Evropské unii. K tomu mělo dojít na základě rozhodnutí britských voličů v referendu z 23. června 2016; poté o ně musela Británie požádat Evropskou unii na základě článku 50 Lisabonské smlouvy. Ta předpokládá maximálně dvouletou lhůtu pro dojednání podmínek a ukončení členství. Vzhledem k tomu, že článek 50 byl aktivován 29. března 2017, okamžik odchodu byl stanoven na 29. března 2019 v 11 h večer britského času (o půlnoci SEČ). Avšak nestalo se…

Láry fáry;  po třech letech přišlo to, co už pár dní Britové očekávali. Před shromážděnými novináři, mikrofony a kamerami, personálem jejího úřadu a manželem oznámila Theresa Mayová před sídlem premiérů rezignaci. Sdělila celé zemi, že odejde dříve, než plánovala a od 7. června 2019 zůstane do zvolení nástupce jen dočasně úřadující premiérkou.mayová

Theresa Mayová… FOTO: Wikimedia Commons

Marně se snažila Mayová nerezignovat, byť se stala celkem 76. držitelkou premiérského titulu, po Margaret Thatcherové teprve druhou ženou v této funkci a zároveň 13. šéfem vlády, v tomto případě konzervativní šéfkou, kterou za své vlády jmenovala královna Alžběta II. Kdoví jestli je pověrčivá na č. 13…?

Konzervativní strana přesto zůstane nejsilnější stranou v parlamentu, ovšem o většinu přijde. Premiérka Mayová přitom vyhlásila předčasné volby proto, že po těžkostech v parlamentu s mandátem pro vyjednávání o brexitu chtěla mít stabilnější vládu s širší parlamentní většinou. Tato sázka jí tedy nevyšla; přišlo jen Pyrrhovo vítězství a s ztrátou  byla v podstatě její prohra. Tento vývod byl tenkrát sice spíše obrazný, nyní však potvrzuje, že je pro ni výsledek hořkou pilulkou, kterou si sama připravila. V úvahu tudíž připadala i její demise, což se také stalo……

Nyní se tímto hrdinným pohledem podívejme na současné britské alibisty jménem Farage a Johnsona: Jeremy Corbyn, obdivovatel Karla Marxe, vzešel z revolučního prostředí, jeho rodiče se seznámili během demonstrací za ukončení občanské války ve Španělsku, narodil se jim 26. května 1949.

Získal též podporu Nigela Farageho (tehdy ještě britského pravicového euroskepticka a europoslance za Stranu nezávislosti Spojeného království (UKIP), který je také předsedou jedné ze sedmi politických skupin Evropského parlamentu – Evropa svobody a demokracie…). Ten před rokem hřímal na mítincích pro brexit: „Chceme zpátky své pasy (bez nápisu Evropská unie), chceme zpátky své hranice a chceme vrátit vlast!“.pp

Krátce poté, co Britové loni v červnu rozhodli o vystoupení z EU, bezostyšně přiznal „chybu“ v jednom z hlavních pilířů kampaně o brexit – nepravdivé tvrzení o 350 milionech liber týdně, které prý Británie posílá do EU, přestože by celá částka mohla putovat do zdravotnického systému.

Nigel Farage vzápětí rezignoval na funkci předsedy britské euroskeptické strany. Europoslanec a jeden z nejvýraznějších mužů kampaně za brexit podle svých slov věnoval velkou část života tomu, aby dostal Británii z EU. Když se to podařilo, chce se vrátit ke svému běžnému životu. Alibisticky k tomu dodal: „Během kampaně před referendem jsem řekl, že chci svou zemi zpět. Dnes říkám, že chci zpět svůj život. A ten začíná právě teď,“ prohlásil Nigel Farage před televizními kamerami a svými stoupenci. Už neřekl, že má strach řešit problémy, které nastaly po vystoupení V. Británie z EU v rámci tzv. brexitu.

A je zde další karbaník britského pokeru. „Prolhaný pudl Washingtonu“, zhodnotil britský list The Daily Mail Borise Johnsona, o němž se vyjadřuje hanlivě, když jako ministr zahraničních věcí Velké Británie je prý jen šaškem i pro prezidenta USA Trumpa; důvod je nasnadě.

Kdopak je ten duševně vyprahlý Johnson, kandidát na léčbu u dr. Chocholouška? Mírně řečeno jen opožděný bývalý starosta Londýna, jemuž dal na frak nedávno jeho muslimský sok Khan. Proto Johnson jako vyšinutý kariérista nedávno provedl Londýn demonstracemi, bouřemi a protesty během referenda o vystoupení V. Británie z EU, což mu vyšlo; brexit vešel v platnost, přičemž hlavní organizátor vzápětí dává alibisticky ruce pryč…

Napřed ale přišly silné řeči; Johnson připomněl, že přičiněním jeho lži: „bude Londýn a celé Spojené království naopak i bez Evropské unie jen mocně vzkvétat… že Velká Británie prý posílá do EU 20 miliard liber ročně, což je ve skutečnosti násobně míň. „Můžeme získat také kontrolu nad naši imigrační politikou.

Tak, aby byli politici odpovědní za to, co se děje v naší zemi,“ hřímal do publika a pateticky si dál vymýšlel… „Vezmeme si zpět naši demokracii. Je šílené, že nám Evropská unie říká, jak výkonné mají být naše vysavače, jaký tvar mají mít naše banány a podobné věci. Tyto nepotřebné regulace stojí britský byznys 600 milionů liber týdně…“ Další účelová lež…Výsledek obrázku pro foto boris Johnson

A poté finta; zpátečka; napřed vše rozdmýchal a pak tohle; přiznal, že po konzultacích s kolegy a s ohledem na situaci v parlamentu dospěl k názoru, že nemůže být tím, kdo bude usilovat po dosluhujícím premiérovi Davidu Cameronovi o post předsedy Konzervativní strany a tím i o křeslo šéfa britské vlády. Nečekaný krok označovali kritici za „zradu“ a samotného Johnsona označili za „generála, který utíká z boje“. Další konzervativní politik, který si ovšem nepřál být jmenován, se vyjádřil daleko peprněji: „Boris (Johnson) pro nic za nic zku*vil zemi.“

Máme však v historii Velké Británie i její „gentlemanky“, ať dodržujeme pravidla genderu. Za všechny kromě výše zmiňované Theresy Mayové vzpomeňme i „železnou lady“ Thatcherovou. Napřed jako bojovnici v Argentině na Maledivách… Falklandy…

Margareta  Hilda Thatcherová

Co popřát Therese Mayové v její jistě nesnadné a totálně zbytečné práci pro Spojené království Velké Británie a Severního Irska? Bože, ochraňuje Theresu Mayovou a nedej, aby se o ní jednou zpívalo: „We’re gonna have a party when Theresa dies“ – „Šli jsme na party v době, kdy Theresa zemřela…“

„Theresa Mayová je ‚mrtvá žena‘, uvidíme, jak dlouho vydrží na lavici odsouzených k ‚trestu smrti‘,” uvedl před časem prorocky v televizi Sky News Osborne, jehož Mayová vyhodila z úřadu ministra financí po svém nástupu do úřadu loni v červenci. Osborne také řekl, že ”se jí všechno zhroutí”. Stalo se; od 7. června 2019 už je do zvolení nástupce pouze dočasně úřadující premiérkou, než ji vystřídal Boris Johnson…

Inu, takový je do dnešních dnů brexit, resp. přes tři roky mlácení prázdné slámy za miliardy dolarů; od Camerona, co to spískal, až k schizofrenní Mayové, co ho hlasovala proti, ale pak ho obhajovala, až po obdivovatele odtržení od EU – lháře Farage a Johnsona… God Save the Queen…

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/britsti-poslanci-dostanou-pridano-platy-se-jim-zvysi-na-2-4-milionu.A131208_104939_zahranicni_dam

https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/440454-dny-mayove-jako-premierky-jsou-secteny-shoduji-se-nekteri-konzervativci.html

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *