Heydrich – Lidice, Pankrác, Ležáky..

27. Květen, 2017 – 8:03

Zkusil badatel Padevět říct v Kobylicích, Lidicích či Ležácích, že likvidace Heydricha byla hvězdná hodina našich moderních dějin…? Asi ne, jelikož by už dnes byl v dlouhodobém v nemocničním ošetřování…

Dnes, 27. května, tedy uplyne 75 let od likvidace strůjce holocaustu Reinharda Heydricha. Kdyby nedošlo k tomuto atentátu, český národ by zmizel, míní Jiří Padevět, amatérský badatel, který je patrně geneticky spojen s tavičem a jeho babičkou, jelikož tavič taví železo a babička ta ví hov.o…

Pokusme se nyní shodnou na tom, že Heydrich, milující hru na housle, byl zločinec největšího kalibru, jenž předsedal ve Wannsee nacistické sešlosti s cílem konečného řešení židovské otázky. V tom byl nacistická stvůra, nicméně jeho smrt v tom nic nezměnila, jelikož naopak o to s větší zuřivostí byli nejen židé, ale též čeští nežidovští civilisté brutálně mučení a vražděni v plynových komorách… To vše se odehrávalo po Heydrichově smrti pod taktovkou Adofla Eichmanna, tedy v podstatě od roku 1942 až do konce války v roce 1945.Výsledek obrázku pro foto olser eichmann

Jak pravil náš badatel Jiří Padevět, kdyby prý nedošlo k atentátu na Heydricha, český národ by zmizel… Opomněla tato zvláštní bytost, souznící si s učitelkou Štěpánovou z Brna, že sice existovala Rudá armáda, která dokázala nejenže zvítězit v bitvách v Leningradu, Moskvě, Stalingradu či Kursku a vítězně dorazit až do Berlína, ale jak tvrdí Padevět se Štěpánovou, Evropu stejně osvobodily USA, ne SSSR. O zmizení českého národa bez smrti Heydricha se dá proto silně pochybovat…

Začněme však do času před zradou západních mocností v Mnichově, když už tehdy v očekávání 2. světové války se Československo připravovalo na svoji obranu. Celkem mělo být na hranicích postaveno 1 276 těžkých a 15 463 lehkých bunkrů, pevností a tvrzí. Z důvodu nákladné investice, kterou si předválečné Československo nemohlo dovolit, byl projekt rozpracován na více jak 10 let. Náklady by dosáhly skoro jedenáct miliard korun. Suma na tehdejší dobu astronomická.

Do odstoupení pohraničí se stihlo proinvestovat pouze jednu pětinu částky. Postaveno tak bylo jen 226 pevností, mělo stát i 17 tvrzí. Z plánovaných 15 463 objektů lehkého opevnění se podařilo dokončit necelých 10 tisíc, vydaných nakonec bez jediného výstřelu. Dne 23. září 1938 byla mobilizace, povoláno bylo 1 250 000 mužů do zbraně.

A zde vstupuje do našeho padevětsko-heydrichovského děje Edvard Beneš a to hned v několika dimenzích, resp. v akci a reakci. Napřed se předvedl jako muž hrdina, když prorocky řekl: „Tato válka bude hrozná. Nakonec se u nás s Němci budou bít všichni, muži, ženy. Ale budeme se bránit do posledního dechu. Já zůstanu se svou vojenskou družinou stále u vojska. Ale budu ustupovat s vojskem jen po jistou dobu. Až se budeme muset zastavit, území už dál neopouštět a bít se až k smrti, to já jako prezident republiky nesmím být zajat. Zůstanu s těmi, kteří se budou bít doopravdy až do poslední chvíle, a padnu s nimi.“Výsledek obrázku pro foto prapor pěšího pluku 8 – Slezský frýdek místek. beneš

To pronesl ten statečný muž 26. září 1938 jako akci. A pět nejvyšších českých generálů u prezidenta Edvarda Beneše mu přitakalo a pak 28. září 1938 v rámci ní přísahali: „Musíme do války, ať jsou důsledky jakékoli. Západní velmoci budou nuceny nás následovat. Národ je naprosto jednotný, armáda je pevná a chce do toho jít. A i kdybychom zůstali sami, nesmíme povolit.“ bili se do svých hrdých hrud…í

Slova se však vedou, činy ovšem ne vždy odpovídají nastalé skutečnosti; o týden později jsme totiž byli donuceni po Mnichovské dohodě hraniční bunkry a obranné objekty odevzdat nacistům. „Máme doma hodně kolaborantů a náš průmysl je největším a nejhorlivějším dodavatelem zbraní do Německa. S tím je potřeba něco rychle udělat!“ řekl Jaromír Smutný, důvěrník prezidenta Beneše. A tak se také dělalo…

Po dvouletých zkušenostech se rozhodně ukázalo, že dosazení silné říšské ústřední moci, podřízené pouze Vůdci, je pro české oblasti naprosto správné.(K.H.Frank)

A máme tady další životní dimenzi Beneše, tedy reakce populistického vypočítavce, který sbalil svých pět švestek, nechal svůj národ sám sobě a uprchl do Londýna, kde se statečně sám pěkně za vodou postavil do čela exilové československé vlády a i přes protesty domácího odboje, tedy toho národa nechaného v hrůze Protektorátu Böhmen und Mähren, naplánoval v Anglii akci na Heydrichovu likvidaci – Anthropoid. Musel se nějak rehabilitovat za své plané řeči o svém válečnickém odhodlání a dokázat Spojencům odhodlanost a bojeschopnost Čechoslováků.

Zde je však nutná vsuvka, jelikož dle pražské kavárny Beneš neměl mít ani zdání o akci parašutistů; domluvili to bez exilové vlády v Londýně, což nesvědčí o její důvěryhodnosti, generál Moravec s britskou vojenskou rozvědkou. Když se o tom Beneš dozvěděl, nesouhlasil s odvoláním na souhlas domácího odboje. Nechal se údajně zlomit jen s podmínkou, že Francie a Británie odvolají své podpisy na Mnichovské dohodě, což se též stalo, ale obyvatelům již několik let fungujícímu Protektorátu Böhmen und Mähren to bylo platné jako mrtvému kabát…

Nejhorší bylo, že šlo jen o osobní účty Moravce, který se chtěl Heydrichovi pomstít na popravu českých generálů a vojáků; nepřipustil si, že každý voják jde do vojny s vědomím, že může padnout; to si nemohly říct stovky českých civilistů, kteří byli umučeni následkem atentátu v rámci akce Anthropoid.

Výsledek obrázku pro foto edvard beneš exilová vláda

(Připomeňme si stejný alibismus; nedávno jsme též slavili výročí Pražského povstání, které mělo hypoteticky rovněž dva účelové důvody svého vzniku; Češi jako Protektorát Böhmen und Mähren byli jedním z hlavních zbrojařských kolaborantů nacistického Německa a věděli v květnu 1945, že Rudá armáda je už v Berlíně, Hitler byl kaput a bylo na čase povstat, obětovat své životy a zachovat tím své zbabělé vlasti její tvář…

Navíc „důvěryhodné“ prameny uvádějí, že Prahu neosvobodila Rudá armáda, nýbrž Vlasovci… A je zde proto druhý účelový moment; pro jistotu si naši presstituti nechávají pro sebe, kdo to byli Vlasovci a že jen z nouze ctnost je přinutila změnit kabát a v posledních dnech 2. sv. války vypočítavě zradit podruhé – napřed to byl SSSR, poté jejich nacističtí vůdci, proti nimž se však obrátili právě při Pražském povstání… Dle rčení: Po upotřebení zahodit…) http://www.rukojmi.cz/clanky/3879-dve-polopravdy-co-se-mely-stat-pravdou-usa-osvobodily-evropu-od-hitlera-a-vlasovci-prahu-od-nacistu-kde-to-mel-zaridit-hitleruv-podrztaska-general-vlasov-jeho-komitet-pro-osvobozeni-narodu-ruska-a-ruska-osvobozenecka-armada

Vraťme se ale do časů, kdy 27. května 1942 v Praze provedli atentát na Heydricha dva parašutisté vyslaní z Velké Británie – Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Spolupracovali však s dalšími výsadkáři i s některými příslušníky domácího odboje. Po důkladné přípravě akce Anthropoid, kterou vedlo britské oddělení pro zvláštní a nestandardní operace SOE, selhal v rozhodující chvíli Gabčíkův samopal, ale Kubiš hodil na vozidlo bombu plněnou plastickou trhavinou a s velmi citlivým nárazovým zapalovačem upraveným z protitankového granátu…

Heydrich byl zraněn a svých zraněním v nemocnici podlehl, čímž dle Spojenců, jimž dnes přitakává i amatérský badatel Padevět, nastala tím hvězdná hodina našich moderních dějin… Celý svět si povídal, jak jsou ti kolaboranti v Protektorátu stateční… Ten samý svět však mlčel, když u nás začaly popravy, jak na běžícím pásu a začal krutý teror. Okamžitě bylo vyhlášeno stanné právo a začalo se s masivním zatýkáním. Jistý si nemohl být nikdo.

Hlavně ti, kteří měli shodná jména s atentátníky (Gabčík – Kubiš), byť jinak s nimi neměli (kromě příjmení) nic společného. Německá pomsta se nezastavila před ničím. Ani před nízkým věkem. Nejednou se stalo, že byl zastřelen chlapec mladší 17 let. Popravy bez řádného soudu, likvidace celých rodin a každodenní vyhláška se jmény popravených, což mělo fungovat jako psychologický strašák a účinný nástroj ke každodenní depresi. Každý si měl uvědomit, že zítra může být na vyhlášce jeho jméno. A v té době stačilo málo.

Třeba stará zášť, spojená s udáním, znějícím „Schvaloval atentát!“. Důvody a hlavně důkazy byly pak bezpředmětné. Byla jen smrt. Mnozí si takto vyřídili své účty. Mnozí se stali obětí nedorozumění. A mnozí byli jen ve špatnou dobu na špatném místě. Kobyliskou střelnici sloužící jako popraviště poznalo v té době mnoho vlastenců, stejně jako nevinných civilistů. Mezi nimi i bývalý předseda vlády generál Alois Eliáš. Ten byl na přímý rozkaz K. H. Franka, Heydrichova nástupce, popraven den poté, co byli v kryptě kostela svatého Cyrila a Metoděje zabiti atentátníci. Ano, cesta k nim vedla rovněž přes udání.

Naši generálové a exilová vláda se poplácávali po zádech, jak zachránili čest údajného kolaborantského Československa, kdy tak hrdinsky zlikvidovali strůjce židovského holocaustu, přičemž Heydrich s vyvražďováním židů; plynovými komorami a krematorii neměl prakticky nic společného. Vše začalo až po jeho smrti v čele s Adolfem Eichmannem… Nechystali Anthropoid číslo dvě, aby odstranili také Kurta Daluegeho a K. H. Franka…? http://www.rukojmi.cz/clanky/1754-je-to-dvacet-let-kdy-americky-spisovatel-paul-berman-odhalil-pravdu-lasku-a-lzi-s-nenavisti-v-zivote-vaclava-havla

Novým zastupujícím říšským protektorem se totiž stal Kurt Daluege, který s Hermanem Frankem jako odplatu za Heydrichovu smrt vypálili české vesnice Lidice a Ležáky Během Daluegeho vlády si Frank upevnil postavení do té míry, že byl fakticky nejmocnějším úředníkem v protektorátu, když byl jmenován německým státním ministrem pro Čechy a Moravu (Deutscher Staatsminister für das Protektorat) a byl povýšen do hodnosti SS-Obergruppenfuhrer und General der Polizei v Praze…

 „Bylo to strašné, když přišli a pažbami pušek vyráželi dveře, noc opravdové hrůzy. V každém okně bylo vidět světlo, ačkoliv normálně by všude byla tma, protože se vypínala elektřina. Nahnali nás do budovy školy. Staré ženy a děti plakaly, když je uprostřed noci vzbudili. Ráno nás odvezli ve dvou nákladních autech. Byla to noc.“ Vzpomíná Anna Nešporová, pamětnice hrůz z Lidic… 

Lidičtí muži starší 15 let byli shromažďováni ve sklepě a chlévě Horákova statku. Všechny cennější věci, koně, dobytek, zemědělské stroje apod., byly shromažďovány a odváženy do sousedního Buštěhradu. Ráno 10. června 1942 se na místo osobně dostavil K. H. Frank, aby dohlížel na likvidaci obce. Ženy s dětmi byly nejprve nahnány do místní školy, za úsvitu pak autobusy převezeny do tělocvičny gymnázia.

Mezitím byly zdi stodoly v sousedství Horákova statku obloženy slamníky a matracemi (proti odraženým střelám) a přichystána popravčí četa. Lidičtí muži byli posléze vyváděni ve skupinách (zprvu po pěti, pak po deseti) na přilehlou zahradu a tam stříleni. Celkem přišlo o život 340 lidických obyvatel (192 mužů, 60 žen a 88 dětí). Nejstaršímu bylo 84, nejmladšímu 14 let. Všechny domy včetně školy, kostela a fary byly polity benzínem a podpáleny…

 A pak přišlo časné odpoledne 24. června, kdy obklíčilo Ležáky 150 mužů pardubické roty 20. záložního policejního pluku „Böhmen“ pod vedením gestapa. Němci shromáždili obyvatele Ležáků i z okolí, kde se právě zdržovali, a odvezli je do pardubické vily Zámeček, kde policejní pluk sídlil a za heydrichiády popravoval. Následně domy vyrabovali, a kolem páté zapálili; všech 33 obyvatel starších 15 let bylo po deváté hodině večer zastřeleno u Zámečku.

Vypálení Ležáků, podobně jako Lidic, v roce 1942 přišlo jako trest za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Všichni obyvatelé osady Ležáky byli popraveni, přežily jen dvě dívky, které nacisté poslali do Německa na převýchovu. Nacisté ztrestali vesnici proto, že podle zjištění gestapa měli parašutisté odtud udržovat vysílačkou spojení mezi domácím a zahraničním odbojem. Všechny naložili a odvezli je do Pardubic. V Pardubicích je postříleli a v krematoriu pak spálili. V Pardubicích v Zámečku se najdou sloupy, jak k nim byli uvazováni a jak je tam stříleli. Pět lidí střílelo do každého jednotlivce

Většina vězňů se před popravou chovala velmi statečně a klidně. Jen někteří, když je předával státní návladní katovi omdleli. V takovém případě byl odsouzenec ve mdlobách odnesen na prkno u sekyry a sťat….

(A byly zde též Kobylisy… Byl Miloš Havel homosexuál, kolaborant či zachránce českého filmu?)

A když skončila 2. sv. válka, nastala další Benešova dimenze, když se podepsal pod své tzv. Benešovy dekrety. Co našim občanům už tehdy nedlouho po válce jasně kladl na srdce právě prezident Edward Beneš? Zde jsou slova jeho lidské polohy; možná to tušil, když vlastně varoval před ministry Hermany a Bělobrátky, co dnes zdraví na sjezdu Landsmanšaftu jeho členy: „Milí krajané…“…

Výsledek obrázku pro foto edvard beneš exilová vláda

Vážení spoluobčané,

v nedávné době jsem podepsal historicky významné dokumenty pro naši Československou republiku, to jest, dekrety prezidenta Československé republiky. Tyto dokumenty nám dávají naději, že se již nikdy nebudou opakovat tragické události let 1938 a 1939.

Vědom si neblahých zkušeností národa, zejména z této druhé světové války, zanechávám Vám odkaz, ve kterém Vás varuji před všemi možnými dalšími požadavky za znovuosídlení našeho pohraničí sudetskými Němci,  kteří byli po právu na základě nejen mých dekretů z naší republiky odsunuti.

Může se stát, že mé dekrety vydané právě z rozhodnutí vítězných mocností druhé světové války, budou odstupem času revanšisty prohlašovány za neplatné.

Může se stát, že se najdou „čeští vlastenci“, kteří se budou sudetským Němcům za jejich odsun omlouvat a že budou nakloněni otázce jejich návratu.

Nenechte se oklamat a jejich návratu nedopusťte. Hitlerové odchází, avšak snaha o znovu ovládnutí Evropy Německem stále zůstává. Mohou se najít i vlastizrádci, kteří budou opět usilovat i o odtržení Slovenska od České republiky. Bylo by to pošlapání odkazu našeho prvního prezidenta Československé republiky T. G. Masaryka a spoluzakladatele M. R. Štefánika. Vedlo by to k zániku obou našich národů.

Nezapomeňte, že mé dekrety se týkaly i potrestání vlastizrádců, že mají trvalou platnost a potrestejte všechny případné vlastizrádce ať je to kdokoliv a v kterékoliv době.

Váš dr. Edvard BENEŠ, Praha, květen 1947Parašutisté Jan Kubiš (vlevo) a Jozef Gabčík na poštovní známce

 Parašutisté Jan Kubiš (vlevo) a Jozef Gabčík na poštovní známce… FOTO: Profimedia.cz

Dnes je tedy to oslavné výročí 75 let od atentátu s názvem Anthropoid na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, který prý byl hvězdnou hodinou československého válečného odboje i celé domácí historie 20. století. Už v tu chvíli prý vstoupili do evropských dějin, ovšem v jakém tragickém světle, o tom už propaganda mlčí; jako by žádné Lidice, Ležáky či Kobylisy ani nikdy nebyly…

Dvacetivteřinovou akci paraskupiny Anthropoid považuje rovněž ředitel nakladatelství Academia, potažmo amatérský badatel Jiří Padevět za jeden z nejvýraznějších protinacistických činů odbojářů v nacisty okupované Evropě; je to pro něj signifikantní, že je řazen mezi nejlepší tuzemské historiky, byť ten obor nikdy nevystudoval… Vlastně; on knihovník, K. H. Frank byl přece také knihovník…

Inu, nutno dodat, že ani já jsem žádnou historii nedostudoval, za to mám v sobě dosti cti, abych účelově nespřádal fantasmagorie a neřídil se mnou často zmiňovaným výrokem Napoleona na adresu Alexandra Makedonského: „Ut pueris placeas et declamatio fias – Jen aby se zalíbil chlapcům a stal se námětem jejich řečnických cvičení…“ http://www.lidice.cz/obec/historie/komentar.html

http://www.rukojmi.cz/clanky/2399-neco-malo-o-tom-jak-se-syn-sefa-policie-a-cs-protektoratni-vlady-za-treti-rise-richarda-bienerta-ozenil-s-evou-peroutkovou-dcerou-publicisty-ferdinada-peroutky-co-pry-nebyl-antisemita

http://www.rukojmi.cz/clanky/1476-v-roce-1942-by-hajlovala-strachy-z-plynove-komory-ted-ji-nic-nehrozi-a-dela-ze-sebe-hrdinku-treba-se-stane-stazistkou-v-bilem-dome

https://www.krajskelisty.cz/plzensky-kraj/okres-plzen-mesto/13086-americane-si-pocinali-v-roce-1945-na-nasem-uzemi-prinejmensim-podivne-senator-doubrava-se-rozepsal-jak-to-bylo-doopravdy-s-oslavovanym-osvobozenim-plzne.htm

http://www.rukojmi.cz/clanky/1640-zulove-diky-ameriko-v-plzni-dostalo-trhlinu-pry-prirodni-neduh-ale-spis-trest-za-lidskou-nadutost-lez-ma-zkratka-kratke-nohy-a-tomu-odpovidajici-defektyInu

Ráno vstane, opáše se dynamitem a odpálí na pomníku Rudoarmějců…?

http://kosackuv.blog.cz/1405/pravda-o-spojeneckem-bombardovani-uzemi-csr-v-roce-1945

Šéf generálního štábu A. Antonov v Jaltě; spojenci, zničte dopravní uzly Berlína a Lipska

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereaddetail-knihy/izraelske-

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *