Yehuda Bacon, jediný Čech svědčící v procesu proti Eichannovi

21. Květen, 2017 – 12:46

Válečné příběhy – Yehuda Bacon, jediný Čech, který přesně před 56 roky v květnu 1961, svědčil v Jeruzalému tváří v tvář proti nejhledanějšímu zločinci Adolfu Eichmannovi…

Holokaust přežil také Yehuda Bacon, ostravský Žid, který prošel útrapami Terezína, Osvětimi i Mauthausenu a jako sedmnáctiletý se vystěhoval do Palestiny. Nacisté mu umučili matku, otce i mladší sestru. Dnes žije v domku na okraji Jeruzaléma, nedaleko rezidence izraelských prezidentů.

Drobný člověk, laskavé oči, ostýchavý úsměv, bujná šedovlasá hříva. Tak mě přivítal. Znovu jsem se přesvědčil, že čím větší osobnost, tím skromnější a jakoby bázlivější. Pokud právě nepřednáší v New Yorku, Londýně, Paříži nebo Curychu, tráví klidné chvíle ve svém jeruzalémském ateliéru. Vlastně má ateliéry po celém světě, stejně jako své obrazy v nejslavnějších galeriích. Muzeum holocaustu Yad Vašem nevyjímaje.

Yehuda Bacon… Snímky Břetislav Olšer

Narodil se 28. července 1929 v Ostravě, v rodině židovského výrobce koženého zboží. V roce 1939 ztratil svou lidskou tvář, podle německých zákonů se stal příslušníkem méněcenné rasy, lidským křížencem a nemohl nic. Byl stejně jako ostatní Židé jen pára nad hrncem. Doslova ze dne na den. Přestože ty křivonosé židovské „stvůry“ daly světu Einsteina, Feuchtwangera, Freuda, Mahlera, Kafku, Poláčka, Chagalla, Modiglianiho a další světové osobnosti. Když mu bylo třináct let, ocitl se v koncentračním táboře Terezín, odkud ho spolu se sestrou a rodiči převezli k likvidaci do Osvětimi, později do Mauthausenu.

„Vězni dostávali stravu třikrát denně. Ke snídani náhražku čaje nebo kávy a pět gramů cukru. K obědu byla polévka – tuřín, brambory nebo zelí. Vařila se z odpadků po třídění potravin z transportů. Často v ní byly knoflíky, kousky papíru či zápalky. K večeři opět káva nebo čaj, k němu 300 gramů chleba, asi dvě deka uzeniny, stejně margarínu a kávová lžička marmelády. V pátky býval nášup v podobě neloupaného vařeného bramboru.“Brána koncentračního tábora v Osvětimi

Denní kalorická hodnota necelých 1 500 kalorií. Nicotná dávka pro lenocha, natož pro těžce pracující dítě. Krmili je hladem a napájeli žízní. Do Prahy se z koncentráku dostal v květnu pětačtyřicátého jako jedno z prvních osvětimských dětí. K 15. březnu 1939 žilo v Protektorátu 118 310 českých a moravských Židů, do koncentráků jich bylo posláno více než 81 tisíc, vrátilo se jich asi deset tisíc, dalších sedm tisíc zemřelo mimo koncentrační tábory, byli zabiti při odbojové činnosti či spáchali sebevraždu.

„Své první privátní hodiny kreslení jsem dostával, když mi bylo deset, od profesora Leo Hasse. V koncentráku jsem pak nakreslil svůj první portrét: Vězeň Osvětimi. Ten pak svědčil u procesu s Eichmannem. Mám fotografickou paměť, takže jsem měl spoustu dalších kreseb, vystihujících hrůzu lágrů,“ říká Yehuda Bacon.

Peter Bachrach s S věhlasným izraelským malířem Yehudou Baconem… Snímek Břetislav Olšer

„V Praze jsem se seznámil s malířem Willy Novákem, velmi slavným výtvarníkem. Ten mě soukromě vyučoval. Když jsem přijel do Palestiny, vezl jsem si od něho doporučující dopis pro přítele Franze Kafky a jeho vydavatele Maxe Broda. Tento skvělý vzdělanec, žijící v Jeruzalémě, mi moc pomohl. Jeho zásluhou jsem pak pět let studoval na jeruzalémské Akademii výtvarných umění Mordechaje Ardona.“

Ztotožnil se s vnitřní strunou Chagalla, jehož zasněné nitro se velice podobalo Jehudově duši. Fascinovaly ho Chagallovy expresionistické barvy. Byl u toho, když Chagall osobně vytvářel vitráže v kapli jeruzalémské nemocnice Hadassah. Izrael 008Izrael 007Izrael 009

Část Chagallovýc mozaik v kapli nemocnice Hadassah… Snímky Břetislav Olšer

Koncem padesátých let dostal stipendium v Itálii, a tak zákonitě přišlo okouzlení díly Leonarda da Vinciho nebo Michelangela ve Florencii či Vatikánu. Hodiny proseděl v Sixtinské kapli. Byl mladý, nevadilo mu, že nemá na oběd. Vystudoval a v roce 1961 už jako známý izraelský akademický malíř svědčil v procesu proti Adolfu Eichmannovi.

Před více než půl stoletím, 8. dubna 1961, stanul tváří v tvář Adolfu Eichmannovi. Bývalý vězeň Osvětimi Yehuda Bacon, dnes izraelský akademický malíř a grafik. Byl jeden z těch, jejichž přesvědčivé svědectví, v jeho případě i zásluhou kreseb z Osvětimi, přiměla zločince, aby se v soudní síni přiznal, že zavražděných Židů bylo během holocaustu na šest milionů.

„Nás dvacet dětí zapřáhli místo koně do vozu, s nímž jsme jezdili po lágru a sbírali nejrůznější věci, hlavně oblečení po lidech, kteří skončili v jednom ze čtyř krematorií. Jejich pece dokázaly za 24 hodin spálit kolem 5 000 mrtvol. Čím byly vyhublejší, kostnatější, tím rychleji hořely…“ vzpomínal Yehuda Bacon. “Když jsem seděl naproti Eichmannovi, viděl jsem, jak je najednou titěrný. Ta tam byla jeho hrozivá moc nad životem a smrtí, kdy poslal do plynu miliony Židů… ” říká rozpačitě.

Při procesu totiž neunesl kruté vzpomínky a tváří v tvář lidské zrůdě omdlel. Komíny osvětimských krematorií se nedaly z paměti vymazat. “V koncentráku jsem pak nakreslil svůj první portrét vězně Osvětimi. Ten pak svědčil u procesu s Eichmannem. Mám fotografickou paměť, takže jsem měl spoustu dalších kreseb, vystihujících hrůzu lágrů….” říká jeden z více než stovky svědků. Jejich výpovědi tvořily přes 300 hodin magnetofonových záznamů z procesu s Eichmannem, který pocházel ze Solingenu v Porýní, kde se narodil 19. března 1906.

Původně se Eichmann živil jako obchodní cestující. V rámci SS se “židovskou otázkou” zabýval již od roku 1934. V květnu 1945 se ocitl po odjezdu z Prahy, kde žil ve vile na Ořechovce pod cizím jménem, v americkém zajateckém táboře, odkud „uprchl“. S manželkou Veronikou, rozenou Lieblovou se ukryl na rakouském venkově. S pomocí organizace bývalých členů SS ODESSA a s cestovním pasem, který mu na falešné jméno Ricardo Klement vystavil Červený kříž v italském Janově, odjel v roce 1950 lodí do Argentiny, jejíž prezident s manželkou zbohatl na nacistických úplatcích z židovského zlata.

Fiktivní Ricardo Klement, jenž se podle pasu narodil v severoitalském Bolzanu a profesí byl mechanik, žil na předměstí Buenos Aires a pracoval v dodavatelské firmě pro automobilku Mercedes, později vlastnil farmu na chov králíků. Manželka Veronika Lieblová s třemi syny za ním přijela v roce 1952. Narodila se v obci Mladé u Českých Budějovic, která je dnes součástí krajského města. Jejími rodiči byli Marie a Matyáš Lieblovi. Marie pocházela z Rožnova p. R…

Poté šéf dokumentačního střediska Simon Wiesenthal poslal z Argentiny veliteli Mossadu Isseru Harelovi pohlednici s textem v němčině: “Viděl jsem to špinavé prase Eichmanna. Žije v Buenos Aires…“ Mossad tuto tajnou akci po schválení premiérem Davidem ben Gurionem i právníky zahájil v dubnu 1960, kdy přijeli první agenti do Argentiny. Velitel operačního týmu Mossadu a bývalý ministr pro důchodce Rafi Ejtan v roce 2008 řekl, že se Mossad v roce 1960 vzdal možnosti dopadnout v Argentině dalšího nacistického zločince Josefa Mengeleho, aby neohrozil zadržení Eichmanna.

„Mengele, přezdívaný kvůli krutým experimentům s vězni v Osvětimi “anděl smrti”, tehdy také žil v Buenos Aires, když se pro něj po několika týdnech agenti Mossadu vrátili, Mengeleho stopa ale už mezitím „vychladla“. Izraelci pak po něm bezvýsledně pátrali v Brazílii a Paraguayi,“ pokrčil Yehuda Bacon rameny. „Tehdejší ředitel Mossadu Isar Harel však rozhodl, aby komando zadrželo a do Izraele přepravilo Eichmanna, aby jeho dopadení nebylo v žádném případě ohroženo. Harel nařídil odložit Mengeleho únos na dobu, kdy bude už Eichmann na území židovského státu…“

Únos Eichmanna byl proveden 11. května 1960 večer a časově se shodoval s oficiální návštěvou izraelské delegace v Argentině, která tehdy slavila 150. výročí nezávislosti. Dalších deset dní byl Eichmann, jenž se ke své totožnosti přiznal, držen v konspirační vile. “Museli tohoto člověka holit, koupat a vodit na záchod. A přitom museli zapomenout na své otce a matky, bratry a sestry, které vězňova zkázonosná mašinérie proměnila v hromádku kostí a popela,” napsal později šéf Mossadu Harel.

Yehuda Bacon ve svém jeruzalémském ateliéru… Snímek Břetislav Olšer

Eichmann byl po půlnoci na 21. května 1960 v uniformě stevarda izraelské letecké společnosti El Al a pod vlivem sedativ propašován na palubu letounu typu Britania a s mezipřistáním v Dakaru odvezen do 15 tisíc kilometrů vzdáleného Izraele.

V procesu musel Yehuda Bacon poslouchat i zrůdná Eichmannova slova, dnes mu z nich běhá mráz po zádech. „Ta bestie byla zklamána, že někteří Židé přežili. Když vzpomínal na svou roli v systematickém vyvražďování Židů, vyjádřil jen zklamání, že “nedělal svou práci správně”, napsal Daily Telegraph. Nahrávka rozhovoru vznikla v padesátých letech. Eichmann hovořil se svým známým na předměstí Buenos Aires, tam se přestěhoval v roce 1953…“ vzpomíná Yehuda.

Záznam rozhovoru pořídil nizozemský novinář a bývalý člen Waffen SS Willem Sassen, kterého pozval k sobě domů na skleničku a v uvolněné náladě zavzpomínal. Mrzelo ho, že v “konečném řešení židovské otázky” mohli udělat víc, kdyby pracovali správně… Nebyl jsem tím, kdo jen poslouchá a plní rozkazy. Byl jsem součástí myšlenkového procesu. Byl jsem vizionář,” řekl Eichmann Sassenovi.

“Když jsem byl vámi vyzván, pane prezidente, abych dal jasnou odpověď, musím odpovědět, že považuji vraždu, toto ničení a vyhlazování Židů, za jeden z nejvážnějších zločinů v historii lidstva…” snažil se Eichmann působit na soudní tribunál, aby nedostal oprátku. O vyhlazování, a to jak zastřelením prováděným Einsatzgruppen, tak o otrávení buď výfukovými plyny v autech, nebo v plynových komorách, věděl naprosto jistě. U soudu tvrdil, že jedinou volbou k nesplnění rozkazu byla sebevražda.

“Stále si vzpomínám, že když jsem uviděl pece krematoria, podlomila se mi kolena. Musel jsem myslet na něco jiného. Dělám to vždycky, když s něčím nesouhlasím, abych přestal na to myslet. Budete se smát, ale věřím v Boha, v Otce a Ducha svatého, narozeného z Marie Panny, který trpěl pod pontským Pilátem. Nikdy jsem nebyl antisemita, nýbrž jsem byl nacionalista…”

Eichmann zopakoval během procesu několikrát drzé nesmysly, aby prokázal svoji údajnou nevinu, jelikož pouze plnil rozkazy… “Měl jsem smůlu, že jsem byl chycen pro tyto ukrutnosti. Ale tyto hrozné činy nebylo to, co jsem chtěl, aby se stalo. Nebyla to moje vůle zabíjet lidi. Kdybych ale měl splnit rozkaz velitele koncentračního tábora zabít Žida plynem nebo ho zastřelit, udělal bych to. Vykonal bych rozkaz…”

Během procesu byl zveřejněn i dokument o jeho rozhovoru s podřízenými. Bylo to v roce 1944 ve štábu v budapeštském hotelu Mejestic, kde se rozhodovalo o transportech maďarských Židů. Následující slova nevyřkla Stalin, jak se chybně traduje, nýbrž Eichmann:

Mladý důstojník se ho zeptal:

“Kolik pane?” Eichmann odpověděl: “Víc jako pět…”

Všichni přítomní věděli, že jde o miliony, ale nikdo z hovořících neměl odvahu to říct naplno.

“A co se stane, až se svět bude ptát na ty… miliony?”

“Sto mrtvých je katastrofa, milion mrtvých je jen statistika…,” řekl chladně Eichmann.

Po rozsudku trestu smrti oběšením prosinci 1961 okamžitě požádal o milost izraelského prezidenta Jicchaka ben Zviho, jenž to však odmítl a Eichmannově manželce Veronice, napsal pasáž z biblické První knihy Samuelovy: „Jako tvůj meč zbavoval ženy dětí, tak ať je tvá matka bezdětná nad jiné ženy.“ Eichmann byl oběšen krátce po půlnocí z 31. května na 1. června 1962 ve věznici Ramla…

Ve vlnách moře v mezinárodních vodách nedaleko Jaffy skončil prach Adolfa Eichmanna… Snímek Břetislav Olšer

Smyčku mu na krk navlékl Šalom Nagar, jemenský žid, pro nestrannost nezatížený holocaustem. Eichmannův  popel byl rozptýlen v zálivu daleko od Jaffy, do moře mimo izraelské výsostné území, kam ho dopravilo na lodi speciální komando, k potěše hejna tamních kormoránů… Před 55 lety byl tak oběšen strůjce židovského vyvražďování.

Byla to jediná poprava v historii Státu Izrael. Šalom Nagar, Jemenec, který ji v zastoupení židovského národa provedl, ještě žije ve čtvrti Cholon na předměstí Tel Avivu. Byl vybrán proto, že byl orientální Žid, tedy jeden z těch, který nebyl emočně spjat s holocaustem, v němž nikdo z jeho rodiny nebyl umučen. Pocházel z Jemenu. Také pro Eichmannovo strážení byli vybírání právě tito Židé, aby proces proběhl bez emocí a zbytečného vzruchu z hypotetických obav z neobjektivnosti.

Teprve nedávno Šalom Nagar o své funkci Eichmannova kata promluvil. Tak, jak to slíbil Mossadu… Šalom Nagar, vyučený truhlář, co si ve věku 80 let přivydělává jako rituální řezník šochet, nyní žije nedaleko bytové zástavby pro důchodce. Jako by byl Mossad založený jen proto, aby byl dopaden vrah miliónů Židů. V Izraeli byl tento čin přivítán s velkým nadšením. Všichni jsme to brali jako velkou satisfakci…

Když Eichmanna v noci z 31. května na 1. červen 1962 vedli na popravu, byl přítomen i Rafi Eitan, velitel úspěšné akce Mosadu, během níž unesli Eichmanna z Argentiny. Eichmann se na Eitana podíval a německy mu řekl:

„Doufám, že vy všichni půjdete brzy za mnou.“

Inu, Yehuda Bacon, jediný Čech, který přesně před 56 roky v květnu 1961, svědčil v Jeruzalému tváří v tvář proti nejhledanějšímu zločinci Adolfu Eichmannovi, pořád ještě žije a maluje, přestože mu brzy bude 88 let…

http://www.rukojmi.cz/clanky/164-jako-mladik-svedcil-v-procesu-s-adolfem-eichmannem-jemuz-se-pry-pri-spatreni-pece-krematoria-podlomila-kolena

http://www.rukojmi.cz/clanky/zahranicni-politika/726-dne-15-prosince-1961-byl-vynesen-rozsudek-smrti-obesenim-v-procesu-s-adolfem-eichmannem

Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi (7) – malíř Yehuda Bacon…

Osvětimská genocida aneb Jak Spielberg proslavil nacistu Schindlera

http://www.topky.sk/gl/273517/1492557/Nacisticky-demon-smrti-po-rokoch-prehovoril–Objavili-nove-dokazy–Eichmann-na-sude-klamal-#infopanel

Proč musel být katem Adolfa Eichmanna pouze orientální Žid…?

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *