Věra Špinarová…

3. Duben, 2017 – 19:44

Moc nám scházíš, Věrko, dvojjediná ostravská děvuško s fenomenálním hlasem…

Máme u nás doma osvědčený očistný rituál; jakmile je třeba se zbavit chmur nad marností současného světa, pustíme si jedinečné písně Věry Špinarové a rázem si tak dezinfikujeme své duše od nákazy zvané lidská zlovůle…

Tento náš obřad míval jednu zásadní výhodu; věděl jsem, že kdykoli budu chtít, můžu se s Věrkou zase někde sejít a dát s ní řeč. Dnes by to už nešlo; zemřela, takže jí nemůžu připomenout, jak jsme kdysi probírali, jestli by měl umělec zemřít přímo při výkonu své profese, tedy na jevišti, což je přání třeba herce Josefa Dvořáka či Jiřiny Bohdalové. Smála se a bez slova jen mírně povzdechla…

Naše první pracovní rande…

Věra Špinarová byla dvojjediná; lidová děvuška z Ostravy, kterou by tato největší její patriotka, byť se narodila v Pohořelicích u Brna, nevyměnila za nic na světě, nikdy proto nepodlehla volání Prahy, přestože měla nabídky nejen z Rokoka a Semaforu. Je to dobře, přišli bychom o interpretační pěvecký poklad; jakmile totiž dostala text a melodii, projevila se její zázračná a fenomenální schopnost s absolutním hudebním sluchem vyzpívat své čtyři oktávy a k tomu vnímat slova textu se svojí jedinečnou empatií, schopností se srdcem do nich vžít a prožívat je, až z toho chodil mráz po celém těle…

Když jsme se setkali poprvé, měla už za sebou angažmá u skupiny Majestic, kde se vystřídala s Marií Rottrovou. S kapelou nahrála svůj první singl Music Box. Pak potkala i svého prvního manžela Iva Pavlíka, který mě s ní seznámil, když pracoval jako pedagog v jednom z ostravských učilišť. Ivoš byl jako šéf kapely dokonalý lovec talentů. Kdyby se živil jako hledač diamantů, třeba by našel i pověstný Cullinam, největší diamant na světě.

Čestným hostem byla i na křtech knih…

Věra byla takový vzácný kámen v surové podobě, na kterém Pavlík vybrousil bezpočet fazet, které její hodnotu ještě navýšily na briliant nedozírné ceny. V roce 1974 se jim narodil syn Adam; říkala mi, že původně chtěli, aby se jmenoval David, ale tehdy to údajně pro mocipány bylo jméno moc sionistické, takže si prý vybrali to křesťanské – Adam…

Pak pro ni Ivo Pavlík objevil melodii Ennia Morriconeho z filmu „Tenkrát na západě“, kterou textař Zbyšek Malý nazval – Jednoho dne se vrátíš. „Herec Jiří Sovák mi před mnoha léty řekl, že kdyby měl každý zpěvák v repertoáru jednu jedinou píseň, u které by už při vyslovení jejího názvu bylo všem jasné, kdo ji zpívá, mohl by být šťastný. Když se dnes vysloví „Jednoho dne se vrátíš“, každý hned ví, že je to Špinarka,“ řekla mi kdysi jako krajskému zpravodaji ČTK v Ostravě.

Zbyšek Malý, dramaturg ostravské ČT, odmítl za tento svůj text vzít peníze, jelikož prý použil stejný název, jako francouzská šansoniérka Mireille Mathieu (Un Jour Tu Reviendras). Šlo sice o podobnou myšlenku, nicméně Malý svým textem naplno ukázal krásu češtiny a ani náhodou francouzskou verzi otrocky nepřekládal. Kdyby své autorství na ochranný svaz přihlásil, nikdo by se na něj nemohl zlobit.

V muzikálu na ledě Mrazík…

Pak ale přišly lapálie; po natočení v roce 1976 ve studiu i se symfonickým orchestrem ČRO, žádným hitem se nestala, byla prý pro rádia příliš dlouhá. Vypadalo to, že se song nepovedl. Teprve při natáčení pořadu Ring si Věra si vzpomněla na „Jednoho dne se vrátíš“ a dodnes nás všechny „chytá za srdce“. Tak z ní tento hit udělal českou Tinu Turner nebo Janis Joplin.

Ivo Pavlík…

Výsledek obrázku pro foto olšer špinarová

Na Věrku vzpomínal i Jarda Wykrent…

Když jsme spolu před časem mluvili v ostravské baru Waldemar, kde jsme před skoro čtyřiceti lety byli poprvé na smaženém kuřátku, kdy tam byl ještě za paní šéfky Čapkové pověstný gril hned u dveří, řekla mi, že má z písničky „Jednoho dne se vrátíš“ svým způsobem mindrák. Posluchači ji vyžadují, ale nevnímají, že kdysi dávno si při jejím zpěvu nastavila vysokou laťku, kterou po padesátce už jen těžko překonává. Proto už neudrží ve vypjatém pěveckém momentu tak dlouhý tón jako dřív…Jaromír Nohavica přišel uctít památku Věry Špinarové.

Jaromír Nohavica přišel uctít památku Věry Špinarové… Herminapress

Inu, pro mnohé kumštýře je to logická úvaha, že když už mají umřít, tak jedině na jevišti. Věrce se to, bohužel, naplnilo, ke smutku nás všech… Scházíš nám, Věrko, dvojjedinná ostravská děvucho s fenomenálním hlasem… Nemusíš se přesto ale jednoho dne vracet, nikam jsi nám totiž ani neodešla, jsi s námi a v nás… Lidská nesmrtelnost je prostě přímo úměrná lidské paměti…

Snímky Břetislav Olšer

https://www.super.cz/493507-potoky-slz-prolite-za-veru-spinarovou-na-pohreb-prisly-desetitisice-smutnych-lidi-dorazil-i-zdrceny-nohavica.html

ttp://olser.blog.idnes.cz/c/405384/Okudzava-Vysockij-Kryl-Nohavica-pokora-a-ucta-k-pisnickarum.html

Pro homelessáka sto tisíc, aneb Karel Kryl „in memoriam“ ostrouhal…

Hutka o Alexandrovcích… Probůh, kdo je to Hutka…?

http://olser.blog.idnes.cz/c/222261/Medialni-narez-Nohavica-ziska-cenu-festivalu-San-Remo.html

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereaddetail-knihy/izraelske-

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *