Štětina – komunistobijce…

18. Březen, 2017 – 9:24

Můj životní příběh je vlastně jen taková jedna velká lapálie. Odjakživa jsem byl ve své valašské naivitě antikomunista, vlastně nic jiného mě ve světě politiky ani potkat nemohlo; jsem si myslel… 

Když mi bylo deset, dostal táta vyhazov a místo učitelování musel jít dělal dělníka, jelikož byl praktikující katolík a odmítl někam vstoupit a něco podepsat. A jeho děti nesměly na vysoké školy. Později byl Jaromír Štětina můj vzor, chlap, cestovatel po zemi, kterou jsem též do puntíku poznal, jelikož jsem skoro nikam jinam ani nemohl.

Rozsvítilo se mi, když jsem si později přečetl, jak Jaromír Štětina prohlásil, že na Rusy platí jen řeč peněz a bouchnutí do stolu, resp. pořádné vystrašení třeba velkými vojenskými manévry na ruské hranici… A takový to býval kdysi balšoj tovaryšč… Začal jsem ho brát s rezervou, abych se probral z rozmařilého snu a uvědomil si, kdo to vlastně je Jaromír Štětina; že pochází z buržoazně-komunistického prostředí. Jeho babička byla zakládající členkou KSČ. Jeho otec pracoval na velvyslanectví v Číně, kde si, jak sám tvrdí, mladý Jaromír jednou potřásl rukou s Mao Ce-Tungem. V roce 1965 podal Jaromír Štětina přihlášku do KSČ a po roce se stal členem Fakultní organizace KSČ na Vysoké škole ekonomické.

Snímek Břetislav Olšer

Štětina: „Jsem na své fakultní pražskojarní členství v KSČ docela pyšný. Jako studentští vůdci jsme se snažili o prosazení tržního hospodářství, odstranění cenzury a zavedeni parlamentního systému bez vedoucí úlohy jedné strany. Naše snahy ukončila okupace Československa sovětskou armádou. Ta nám také ukázala naši intelektuální nedostatečnost: Myšlenka, že lze komunismus reformovat, byla chybná…“ Podle údajů z ministerstva vnitra členem (ne kandidátem) KSČ byl již od roku 1965. Během komunistické vlády uspořádal několik výprav na Sibiř a od 11. května 1973 byl veden v Evidenci zájmových osob StB…http://www.jaromirstetina.cz/aktuality/srpen-2007/stetinovy-cesty-do-sssr.html

V roce 2004 byl za Zelené zvolen do Senátu. Je místopředsedou nově vzniklého Klubu TOP 09 s podporou Starostů. Dnes je známý jako fanatický komunistobijec požadující zákaz komunistické strany. Z jeho životopisu však vyplývá, že několikrát prodělal přerod svojí osobnosti i politických názorů a je vlastně politickým turistou. Nejdříve komunista, potom kandiduje za zelené a nyní za TOP 09. „Paradoxně to byla moje americká maminka, která mne vedla ke vstupu do komunistické strany, nikoliv můj táta, přesvědčený komunista. „Není jiná platforma,“ říkala, „bolševismus se musí reformovat zevnitř.“ https://www.youtube.com/watch?v=j29CJrJmyU8

Podle webu ParlamentníListy.cz byl  stoupencem socialistického uspořádání společnosti, že zastává zásadu nutnosti diktatury proletariátu v prvním období socialistické revoluce. Silná komunistická strana budovaná na principech vědy a morálně historických kritériích byla podle Štětiny, jediná síla, která může změnit společnost v současně třídně a ekonomicky rozděleném světě. Štětinovy pletky se Státní bezpečností začaly 11. února 1977, kdy již zavedený tajný spolupracovník – jakýsi František Sláma, krycím jménem Alex – Štětinu udal, že si na svém pracovišti opisoval část Prohlášení Charty 77.

Státní bezpečnost pak Štětinovi založila osobní svazek a přidělila krycí jméno Plavec. Legitimaci KSČ údajně vrátil hned po podpisu potupného moskevského protokolu o „dočasném“ pobytu vojsk. Byl po odmítnutí okupace propuštěn z práce a dalších dvacet let jsem prožil v geologickém průzkumu, u vrtných prací a z trestu několik let na uhelném velkodole Maxim Gorkij u Bíliny. No prosím, já zase musel podepsat deset let brigádu v podzemí OKD. Brání se, že sice byl vedený ve svazcích StB v sedmdesátých letech, avšak jako prověřovaná osoba a od roku 1984 jako nepřátelská osoba. Nikdy prý nebyl žádným agentem a nikdy nespolupracoval. Přiznal, že skutečně byl a dosud je veden ve svazcích pod jménem Plavec, což se ale dozvěděl teprve nedávno…

Až mi to došlo; Štětina jakoby z oka vypadl expředsedovi Evropské komise. José Manuel Durao Barroso. V mládí byl přesvědčením maoista ve Federaci studentů marxistů-leninistů, poté se stal předsedou další krajně levicové a maoistické Portugalské komunistické strany pracujících – Revolučního hnutí strany proletariátu. Po neúspěchu PCTP-MRPP ve volbách obrátil a vstoupil do Portugalské sociální demokracie, kde je dodnes. Nyní patří k pravicové frakci Evropské strany lidové. Jeden maoista, marxista, komunista a socialista, druhý komunista, estébák a politický turista, jehož životní šance ještě může přijít, a kde je psáno, že si jednou jako europoslanec nesedne do křesla třeba šéfa Evropské komise…?

Další moment, který rozhodl o mých antipatiích vůči Štětinovi, bylo jeho horování pro uznání vražd spáchanými bratry Mašíny za hrdinské činy. Uvědomuje si vůbec, že kdyby se tehdy jako člen KSČ a konfident STB připletl Mašínům do cesty, podřízli by jej s obzvláštním gustem? Měli by na to dle Štětiny plné právo! Vždyť přece bojovali proti komunismu a on komunista byl. Že si za uloupené peníze koupili motorky a v restauracích si dávali dobré jídlo a kvalitní cigarety? Že nikdy nezaútočili na žádného představitele komunistické státní moci, ale zabíjeli obyčejné lidi, tedy svědky, kteří se jim náhodou připletli do cesty? Žádný problém… Znovu “trezorové” filmy

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *