Śvédsko – islám…

16. Únor, 2017 – 9:27

Zatím jen ulička hanby pro Švédky;  členky první feministické vlády na světě si na setkání s Ruháním musely vzít hidžáb, symbol útlaku íránských žen; kdy toto ponížení čeká české političky…?

Představil jsem si tři české ministryně v Sobotkově vládě – Valachovou, Šlechtovou a Marxovou, jak mají na hlavách povinně arabský šátek a producírují se tak při setkání s prezidentem islámského státu.

Udělaly by jistě ukrutánskou radost ombudsmance Šabatové a českým Halíkovským petentům, co by ve své petici nejraději otevírali islámským běžencům svá srdce… Disidentka Šabatová – hidžáb – jídelníček

Určitě by dopadly stejně jako jejich švédské kolegyně; v patnáctičlenné švédské delegaci do Íránu bylo jedenáct žen. Podle listu Expressen mají šátek na téměř všech fotografiích pořízených během pobytu v islámské republice, výjimkou jsou jen snímky ze setkání na půdě švédské ambasády.

Za to se dočkaly kritiky nejen doma, ale i ve světě. „Ulička hanby: ženy z švédské ‚první feministické vlády na světě‘ si na setkání s Ruháním vzaly hidžáb,“ komentoval snímek setkání s íránským prezidentem Hasanem Ruháním ředitel lidskoprávní organizace UN Watch Hillel Neuer.

Švédská vládní delegace v Íránu

Sociálnědemokratický kabinet kritizuje i švédská opozice. Vůdce liberální strany Jan Björklund prohlásil, že šátek je „symbolem útlaku íránských žen“ a švédská vláda měla před cestou požadovat pro své členky výjimku.

Ministryně Lindeová se brání, že šátek nosit nechtěla, neměla však na výběr. „V Íránu je zákon, podle nějž ženy musí nosit šátek. Přece tam nemůžu přijet a porušovat zákony,“ uvedla ministryně podle webu washingtonpost.com. Zapomněla, jak dnes porušují ve Švédsku Íránci švédské zákony a vůbec si s tím nelámou svoji muslimskou hlavu…?

Vzpomínám si, když jsem se při své první cestě po Švédském království v roce 1985 v žertu zeptal své průvodkyně Barbary na obligátní zvěsti o Švédsku, že je zemí tzv. volné lásky, kterou symbolizuje známé rčení o „švédské trojce“, tedy o orgiích. Usmála se s poznámkou, že vše je projevem neobyčejné svobody její druhé vlasti a řekla, že nesnáší puritány a bigotní či pokrytecké svatoušky, ale pro jistotu dodala, že aby bylo mezi námi dvěma jasno; stejně nejsem její typ… Spíš mě měla za propagátora harassmentu, jemuž u nás na Valašsku říkáme sexuální harašení…

Švédsko bylo dlouhou dobu pyšné na svoji svobodu a demokracii, s níž souvisela též feministicky podceňovaná ostražitost, na což doplatila i Anna Lindhová, švédská ministryně zahraničí, která byla pobodána 10. září 2003 v obchodním domě v centru Stockholmu a následujícího 11. září v Karolinské nemocnici následkům svých zranění podlehla. Zemřela v šestačtyřiceti letech. Vrah Lindhové byl tentokrát dopaden; psychicky labilní čtyřiadvacetiletý Švéd srbského původu Mijailo Mijailovic, jenž zasadil oblíbené političce několik bodných a řezných ran do břicha, prsou a rukou. Prý proto, že se podporovala jako Václav Havel humanitární bombardování Srbska…

Stockholm – u hrobu premiéra Švédska Olofa Palmeho…. Snímek Břetislav Olšer

Proč tedy nezastřelili též Havla? Protože jeden člen jeho vlády měla víc bodyguardů, než dohromady jich měla celá vláda Švédska. Též proto byl zastřelen premiér Olof Palme 28. února 1986 na rohu ulice Tunnelgatan a Sveavägen neznámým útočníkem, když se kolem půlnoci vracel bez osobní stráže s manželkou Lisbet a synem Märtenem z kina Grand, z filmu “Bratři Karamazovové”… Syn Joakim s nimi do kina nešel… Dvě střely, jedna poranila i manželku…

Hned jsem si na Barbaru vzpomněl při čtení nejnovějších zvěstí ze Stockholmu, jak by asi reagovaly nyní na svoji obhajobu nejen sexuální volnost ve Švédsku, ale i hrdost na svoji feministickou vládu s více než tuctem žen ve vládní delegaci. Kdoví, jestli už též Barbara nenosí arabský šátek hidžáb… A co asi říká na to, že americký Gatestone Institute, který se zaměřuje na politiku a bezpečnost, označil na základě dat z roku 2010 Švédsko za „evropskou metropoli znásilňování“… https://www.youtube.com/watch?v=Pp2-VGyxQJA

Výše uvedené Švédky v arabských šátcích jistě věděly do čeho v Íránu jdou. Měly jistě ponětí, že tamní šíitský teokratický režim nařizuje ženám nosit zakrytou hlavu a vyhnout se upnutému oblečení. Zatímco konzervativní muslimky volí černé čádory, liberální obyvatelky Teheránu nosí pestrobarevné šátky, které jim jen halí jen vlasy.

Hidžábové nařízení Íránu už v minulosti vyvolalo diplomatické sváry. Íránští konzervativci se například před dvěma lety opřeli do nizozemské europoslankyně Marietje Schaakeové, která si v zemi ajatolláhů nedbale zakryla krk. O rok dříve se pustili do šéfky italské diplomacie Emmy Bonino, protože si ihned po příletu nenasadila šátek.

A Catherine Ashtonová mohla při nedávném jednání o íránském jaderném programu jen těžko sáhnout do šatníku pro fádnější kostým, jelikož i ten by přišel cenzuře v Teheránu odvážný. Proto tamní kumštýři vzali do rukou elektronické štětce a na prvních stranách íránských deníků se baronka Ashtonová objevila s plným dekoltem.

Ministryně zahraničí EU totiž vedla v Istanbulu jménem USA, Velké Británie, Francie, Ruska, Číny a Německa rozhovory s Íránem o jeho kontroverzním jaderném programu a mířily na ní objektivy médií z celého světa. Měla co dělat, aby se při společném focení v žádném případě nedotýkala íránského vyjednavače Saída Džalílího a tímto společensko-náboženským faux pas dle protokolu neurazila miliony muslimů a nestala se obětí fatvy jako kdysi Salman Rushdie. Na většině snímků tak měla ruce pro jistotu poslušně za zády.

Holt, je vidět, jak stejné manýry mají s Velkou Británií, kde je absolutně vyloučeno, aby se někdo dotkl královny Alžběty II… Možná právě proto mají v Londýně už druhý rok starostu, jímž je labouristický muslim Sadiq Khan, co se stal teprve druhým muslimským starostou velkého města Západu. Syn pákistánského řidiče autobusu dokázal ve volbě porazit prominentního syna z dynastie bankéřů; boj prince a chuďase o vládu nad Londýnem…

Boj s osmačtyřicetiletým europoslancem Syedem Kamallem, členem Evropského parlamentu za konzervativce od roku 2005, dalším synem muslimského přistěhovalce, tentokrát z Guyany, poté získal vzdělání na University of Liverpool, London School of Economics a City University London.

Na íránskou cenzuru přesto šéfka evropské diplomacie velký dojem neudělala; na místní poměry totiž zvolila „příliš odvážný výstřih“ a ten bylo potřeba před zraky publika v islámské republice skrýt.

A takto vypadalo oblečení Ashtonové, která jednala s Džalílím, ve skutečnosti

V některých íránských denících měla šéfka evropské diplomacie límeček pod náhrdelníkem, jindy zakrýval i klíční kosti

Odvážnější počítačoví kouzelníci jí vytáhli černé tričko pouze pod náhrdelník, ti bojácní překryli retuší i obě klíční kosti. Na prvních stranách deníků tak vyšla zpráva o kolapsu rozhovorů, ale Ashtonová měla na fotkách trochu jiné oblečení než ve skutečnosti. Mluvčí Ashtonové volbu outfitu své šéfky bránila:

„Byla vhodně oblečená, neměla hluboký výstřih. Mnoho žen v Íránu je kompletně zahalených. Toto ale byla mezinárodní jednání na neutrální půdě,“ vysvětlila britskému deníku The Daily Telegraph. Íránci jsou přitom v počítačovém upravování reality mistři. Cyrus Amini, který pro íránský tisk pracoval mezi lety 1998 a 2003, pro britskou BBC poznamenal, že retušování je naprosto obvyklá a pochopitelná praxe.

Švédsku tak definitivně spadl hřebínek; kdysi bylo vzorem pro svět v lidských právech, v sociálních výhodách, sexuální svobodě a lásce k islámským běžencům, jimž se nesmělo říkat jinak, než výhradně „nezápadními přistěhovalci” nebo „noví Seveřané“. Navíc severským ženám bylo doporučeno, aby se chránily před znásilňováním tím, že budou nosit arabský šátek hidžáb; začnou se i v Dánsku, Švédsku, Norsku a Finsku zavírat hranice…? Je proto zdůvodnitelné, proč polovina ze 160 tisíc loňských běženců musí nyní Švédsko opustit…

Motto švédských médií bylo ještě před nedávnem pod tlakem oficiálních politických kruhů: „Hlavně ať o násilí nevědí odpůrci imigrace“ Podle policie bylo jen v loňském létu hlášeno 38 případů sexuálního napadení a znásilnění na kulturním festivalu We Are Sthlm Stockholm. List Dagens Nyheter ale napsal, že do případu může být zapleteno až 50 afghánských běženců, kteří přišli do Švédska bez rodičů. Akce byla pořádána na různých místech v centru Stockholmu, včetně parku Kungsträdgarden nedaleko královského paláce. Vstup je zdarma…

Změna v chování Švédska k běžencům nastala s faktem, že v průměru s osmi běženeckých žadatelů o azyl na 1000 obyvatel zaujímá Švédsko první příčku v Evropě a je v tomto ohledu ještě přeplněnější než Německo v počtu přijatých azylantů na 10 tisíc obyvatel v poměru 57 ku 15… Švédsko se  proto chce zbavit image, že je nejatraktivnější zemí v Evropě pro migranty; v minulosti proslulo liberální přistěhovaleckou politikou, což vyústilo ve skutečnost, že z 9, 5 milionu švédského obyvatelstva tvoří dnes imigranti přes 15 procent. Jde hlavně o Íránce, Afghánce, Kurdy, Chilany a lidi z východní a jižní Afriky.

Nastal pro ně Nerudovský problém: Kam s nimi? Nyní tak pro uprchlíky musí připravovat ubytování rovněž ve vytápěných stanech v lyžařských střediscích nebo zábavních parcích, jelikož počet žadatelů o azyl roste rychleji, než existuje ubytovacích míst. Podle průzkumu agentury Sifo se 54 procent Švédů (o osm procent více než loni) domnívá, že země přijala příliš mnoho přistěhovalců, jejichž odpůrci varují, že v Německu a ve střední Evropě se skrývají před vyhoštěním další dva miliony imigrantů. Se zrušením vnitřních hraničních kontrol se prý Švédsko může těšit na přistěhovaleckou invazi.

Současnost přivádí seveřany ze Skandinávie do mimořádných potíží. Švédská vláda už totiž nemůže nově příchozím uprchlíkům zaručit, že pro ně najde ubytování. Podle agentury Reuters se migrační úřad kvůli nedostatku kapacit chystá ubytovat padesátku imigrantů na recepci svého sídla ve Stockholmu. https://www.youtube.com/watch?v=cs0De8b-dRM

Největší problém paradoxně už Švédsko ani tak nemá kolik je přistěhovalců, ale jací jsou. Hrozbou jsou hlavně ti, kteří mají dobře zfalšované doklady a žijí pod falešnou identitou, což je něco jako první přikázání pro teroristy a těžké zločince. Pašeráci jim prodávají falešné doklady. Ročně se „ztratí“ či je ukradeno na 30 000 švédských pasů. Poslední taktikou je poslat s pašeráky jen děti. Nejmladším je okolo 10 let. Do Švédska se tak za příbuznými údajně dostane každý rok 150 až 300 dětí. Novinkou je sprint přes hraniční kontrolu. https://www.youtube.com/watch?v=712oMasf11A&feature=player_embedded

Razie na zradikalizované islamisty zasahují řadu zemí. Bezprostřední ohrožení terorem se nevyhnulo ani Švédsku. Nedávno policie po dvoudenním pronásledování ve městě Boliden zatkla Iráčana Mutara Muthanna Majida přímo v centru pro azylanty. Tajné služby a policisté jsou přesvědčeni, že připravoval přímo ve Švédsku teroristický útok. Pětadvacetiletý islamista se měl do země dostat přímo ze Sýrie, kde se dal do služeb teroristického spolku Islámský stát (IS-DAEŠ). Švédská média referují, že podle informací tamních tajných služeb se na území Švédska nachází kolem 120 teroristů IS, kteří mají motivaci, zázemí a peníze na spáchání teroristického útoku.

Podle švédských médií od roku 2012 odešlo ze země 286 muslimů bojovat na straně Islámského státu a těch výše zmíněných 120 se jich už vrátilo a ohrožují zemi. O takzvaných no-go zónách, kde nevládne právo a bojí se tam jezdit policie i sanitky, jako po pařížských atentátech  v severním předměstí Paříže a části Marseille, v nichž řádila bruselská centrála džihádistů Molenbeek….

Dnes jsou taková místa nezvládnuté integrace i ve Švédsku, které ze sebe ještě před pár týdny dělalo šampiona v přijímání přistěhovalců a vyhlašovalo, že ročně je schopné zvládnout dav na úrovni procenta své populace (tedy asi 92 tisíc). Loni už jich ale dorazilo na 122 tisíc a úřady očekávají, že do konce roku to bude přes 192 tisíc. Tedy víc než dvojnásobek švédského, už tak dost ambiciózních tzv. limitu integrovatelnosti.

Švédská policie eviduje v zemi přibližně pětapadesát lokalit, které „jsou pod kontrolou zločineckých skupin z prostředí převážně muslimských přistěhovalců.“ Tato místa označuje nejen za riziková pro vstup občanů, ale i pro zasahující policisty, kteří „mají do oblasti vstupovat pouze výjimečně a dostatečně ozbrojeni“. Švédy nyní dokázali přiznat, že naivitou vítací kultury pomohli uvést do pohybu přistěhovalecký chaos v Evropě, kdy se přestaly chránit hranice.

A množí se případy, kdy stále více rodičů neposílá své děti do školy mj. ve městě Kristianstad, neboť mají strach, že budou napadeny a  zneužívány nově příchozími imigrantskými žáky. Místní švédské děti, které jsou bity, okopávány, dušeny či trpí jinou ponižujícího zacházení – to je každodenní obrázek života na střední škole v Kristianstad. Škola získala velký počet nových studentů při azylovém chaosu, zejména Afghánců. Rodiče však paradoxně dostali výstrahu; pokud nebudou posílat své děti do školy, poruší tím zákon.

Proč se rodiče bojí a čeho? Nikde jinde na světě totiž nepopraví tolik dětí jako v Íránu. Alespoň to tvrdí nevládní organizace Human Rights Watch. To by se teď ale mohlo změnit. V Íránu se totiž chystají změny v trestním právu, které už posvětila i přísná a zároveň nezbytná Rada dohlížitelů. Kromě poprav dětí skončí i kamenování, což je tradiční trest za cizoložství.Výsledek obrázku pro foto írán kamenování

Popravy jsou v Íránu hlavním trestem za vraždy, smilstvo, homosexualitu, prodej a pašování drog, špionáž anebo jakýkoliv čin, který byl míněn s účelem rozvracení státní politiky, ekonomiky nebo sociálního pořádku, připomněl list The Financial Times. Jen loni bylo popraveno více než šest set lidí.

Ukamenování se používá hlavně jako trest pro muže a ženy, kteří byli shledáni vinnými z cizoložství, nemusí být přitom ale jediným trestem za smilstvo. Od roku 1980 bylo v Íránu ukamenováno podle místních aktivistů nejméně 99 lidí.

Odsouzeného většinou zabalí do bílé plachty a tělo zasypou do země. Zatímco muži jsou pohřbeni po pás, ženy jsou v zemi po hruď. Na hlavu odsouzeného pak padají kameny, které jsou dost velké na to, aby ho zranily, ale ne zas tak velké, aby ho okamžitě zabily. Odsouzenci k trestu smrti ukamenováním mohou rozsudku uniknout, pokud se jim podaří ze země vyhrabat. ˇ(Zdroj: The Times…)Výsledek obrázku pro foto írán kamenování

„Poprava za vraždu je v Íránu v rámci islámského práva chápána jako ‚odškodnění duše‘,“ uvedl Drewery Dyke z nevládní organizace Amnesty International s tím, že děti pořád budou moci být popraveny, pokud je soud shledá vinnými z vraždy. „Podobně je to s ukamenováním. Vyjmuli kamenování za cizoložství, ale pořád nevíme, jaký trest bude uložen v novém zákoně,“ dodal. Skeptický je i Šádí Sadr, íránský obhájce lidských práv, který žije v exilu. Podle něj je nový zákon propagandou, která má umlčet mezinárodní kritiku trestního práva v Íránu.Výsledek obrázku pro foto írán kamenování

Celosvětové rozhořčení vyvolal v roce 2010 případ pětačtyřicetileté Íránky Sakíneh Aštianiové, nad kterou soud vyřkl ortel smrti ukamenováním. Žena měla zabít svého manžela a dopustit se nevěry. Pod mezinárodním tlakem byl její trest změněn, nyní jí hrozí smrt oběšením

Popravy jsou v Íránu hlavním trestem za vraždy, smilstvo, homosexualitu, prodej a pašování drog, špionáž nebo jakýkoliv čin, který byl míněn s účelem rozvracení státní politiky, ekonomiky nebo sociálního pořádku. Jen loni zde bylo popraveno více než 600 lidí. Ukamenování se používá hlavně jako trest pro muže a ženy, kteří byli shledáni vinnými z cizoložství. Od roku 1980 bylo v Íránu ukamenováno podle místních aktivistů nejméně 99 lidí.

Česko má smůlu na muslimské představitele, šéf Muslimské unie v ČR Mohamed Abbas z Chartůmu v Súdánu se předvedl; odsoudil, co dělá Islámský stát, když podřezává zajatce z USA či Evropy, což ale nemá prý nic společného s islámem, na rozdíl od šarií povoleného trestu kamenování, jelikož to napsal sám Alláh – svrchovaný pán veškerého tvorstva a Nejvýše Odpouštějící, jenž pravil: „kdo z vás je bez viny, ať hodí kamenem“. To je přece ono. Lze však na počátku třetího tisíciletí omlouvat náboženství, které popravuje, seká ruce a kamenuje ženy pro nevěru, údajné čarodějnictví či odpadnutí od islámu? Česko přece není Súdán…

A dalším do islámské partičky, co je obrácených příkladem ďábelské posedlosti dle Hermana, jenž si jistě rozumí s Muneebem Hassanem Alrawim, co je pro změnu irácký obchodník, který u nás má teplé a jistě dobře placené místečko páté kolony na postu předsedy Islámské nadace a Ústředí muslimských obcí v ČR. A stejně jako jeho kámoš z mokré čtvrti Abbas pokrytecky tvrdí, že řádění teroristů v Paříži nemá nic společného s islámem, ovšem bít děti, co se nechtějí modlit k Alláhovi, je správné.

Škoda rány, jež padne vedle. A ještě nařizuje, aby tato nebohá dítka byla učena nenávidět bezvěrce. A jak je to podle mínění této partičky klubu Koránu s ženami? Jsou dle nich jen polovinu muže, jelikož ty nány menstruují a pouze rodí děti…Kolik dětí rodí v průměru muslimové…? http://www.youtube.com/watch?v=Q7KLGDfDCqk

Inu, chtěl bych být malinkatou muškou, abych mohl sledovat ombudsmankou Šabatovou a další sluníčkové otvíračky srdcí muslimským běžencům, když budou číst výše uvedená fakta o tom, jak islámská pravda a láska vítězí nad lží a nenávistí a rychle poběží nakoupit si arabské šátky, aby byly „in“ dle poslední evropské „švédské“ módy…

PS: Kdypak se vypraví švédské političky do Pákistánu, aby se při defilé před prezidentem Mamnúnem Husajnem oděly do hidžábů a dodržely tak místní zákon. V Íránu se kamenuje, v Pákistánu zase vraždí Islámský stát, když včera zabil nejméně 70 lidí a 150 jich bylo zraněno při sebevražedném pumovém útoku, jehož terčem se stalo shromáždění věřících v súfistické svatyni na jihu země.

Útočník vstoupil do súfistické svatyně Lal Šáhbáz Kalandar v provincii Sindh v době, kdy se tu shromáždily davy věřících. Súfismus je mystická, tolerantní forma islámu, která je trnem v oku islámských extremistů. Útoky zpochybňují dojem zlepšující se bezpečnostní situace v zemi. Jsou zároveň označovány za důkaz, že ozbrojenci stále představují vážnou hrozbu pro Pákistán, zemi se 190 miliony obyvatel, která disponuje jadernými zbraněmi.

http://zpravy.idnes.cz/cenzori-v-iranskem-tisku-prioblekli-sefku-evropske-diplomacie-pvf-/zahranicni.aspx?c=A110126_211842_zahranicni_stf

VIDEO Prosím vás, já tady musím sedět, já jdu zítra do televize! Mladý Stropnický zazářil u soudu s ředitelkou, která zakázala šátky. Viděli jsme tam i jiné věci

http://www.rukojmi.cz/clanky/1596-hlas-kaddafiho-ze-zahrobi-varoval-jsem-vas-ze-se-vam-bombardovani-libye-vymsti-a-jednou-budete-hrabat-prstíčkem

http://www.rukojmi.cz/clanky/1959-britska-kralovna-alzbeta-ii-nelezi-na-zadech-a-netrepe-nozickama-nadsenim-z-clenstvi-jejiho-britskeho-spolecenstvi-narodu-commonwealthu-v-eu-a-je-zvedava-co-je-to-to-brexit-tedy-vystoupeni-britanie-z-evropske-unie

Spasit Schengen je jako věřit v muslimský ráj s dvaasedmdesáti černookými pannami, řekami plnými mléka, medu a vína…

“Muslimové celého světa, bezprávní této země, povstaňte!…“

Kdysi jsme žasli nad kulturním dědictvím Saúdů, dnes nám zakazují překlad Rushdiho Satanských veršů

Kdo s kým, o čem, pro koho; vznikne islámský syrsko-irácký stát…?

http://www.rukojmi.cz/clanky/3279-globalni-cenzura-ma-novy-fenomen-zlocinem-uz-nebude-jen-pravda-o-rusku-a-cine-ale-krute-se-tresta-tez-vse-co-cini-donald-trump-byt-jeste-nezabil-miliony-lidi-jako-jeho-predchudci-ale-jen-poprve-bez-obalu-promluvil-o-usa

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKnihav elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osud

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *