Na schůzku s někdejším palestinským vůdcem Jásirem Arafatem si vzala loajalní včelu jako symbol toho, že může být užitečná a hodná, ale může i bodnout. Na schůzku s Nelsonem Mandelou si připnula zebru. Vůbec nejmilejší je ale pro Albrightovou brož ve tvaru srdce, tu ji totiž vyrobila a věnovala její tehdy pětiletá dcera Katie. „Mojí největší chybou bylo, když jsem si vzala brož se třemi opicemi (nic nevidím, nic neslyším, nic neříkám) na schůzku s prezidentem Putinem,“ vyprávěla bývalá ministryně.

Vladimir Putin, podle slov Albrightové, se tenkrát zeptal prezidenta Clintona, co znamená tato ozdoba. Ministryně odpověděla, že brož symbolizuje reakci na politiku Ruska v Čečensku. „Tenkrát se velmi naštval, což se dá pochopit. Ale dnes bych si také vzala brož se zlými opicemi, protože si myslím, že se Putinova politika zakládá na zlu, dodala Albrightová. Předtím učinila Madeleine Albrightová prohlášení, jež vyvolalo velké ohlasy, v kterém označila Rusko „za pouhý Bangladéš s jaderným arsenálem.“ Podle jejího mínění, Moskva provokuje ostatní státy, které ale „hledají ospravedlnění“ pro její akce. Státní duma RF na to prohlásila, že hlas Albrightové nehraje významnou úlohu v mezinárodních vztazích.

Foto: ČTK

Na Madeleine Albrightovou jedině s broží kejhající husy na klopě…

Symbolicky zauzlovaný kolt namířený na velvyslanectví USA před budovou OSN v New Yorku… Snímek Břetislav Olšer

Rada české mise při OSN ing. Šurman… Snímek Břetislav Olšer

Cesta do New Yorku byla pro mě splněním snů začínajícího novináře, trochu též udiveného, když na české misi při OSN mně její šéf Ing. Vladimír Galuška na naivní otázku, jak je to s kriminalitou v tomto městě odpověděl, že jde v podstatě o bezpečnou aglomeraci. Stačí si prý jen dávat pozor a neusnout v metru do Harlemu či Bronxu. poněvadž by mě rozverní mladíci s jinou pletí mohli z plezíru polít benzínem a zapálit…

V chrysleru ambasády jsme pak jeli do OSN, kde jsem dostal též zálusk na návštěvu mise USA, která sídlila hned naproti Spojených národů. Dala se najít snadno; mířil na ni velikánský kolt, signifikantně se zauzlovanou hlavní. A chtěl jsem se také vidět se s Maruškou ze Smíchova.

Těšil jsem se, jak si konečně odpočinu od své valašské spartakiádní angličtiny a že si popovídám ve své mateřštině… Marie-Madelein však byla právě v Jugoslávii, v níž jsem si projel její bojiště; od Maslenického mostu, Knin, Srbskou Krajinu, Vukovar, až po Dubrovník; od Bosny, Černou horu, Kosovo, až po Srbsko a Bělehrad… Tak jsem se jí nemohl pochlubit, jak jsem v Umagu dělal rozhovor s prezidentem Stipe Mesičem.

Chtěl jsem se jí drze zeptat, jestli už zapomněla na chvíle na postu velvyslankyně USA v Radě bezpečnosti OSN v letech 1993–1997, kdy OSN nedokázala nijak bezprostředně zasáhnout ve Rwandě, v níž se odehrávala děsivá genocida. Sama to komentovala nedostatečnými informacemi a nepřehlednou situací na místě, což prý znemožnilo přijmout účinnou akci. A co její působení v bývalé Jugoslávii, která se její židovské rodiny ujala po útěku před nacisty…? Dnes vím, jak to bylo dobře, že jsem se s ní neviděl a při mé valašské přímé nátuře ji nepoložil své „krvelačné“ dotazy…

Dnes mám po ruce její knihu “Nejlepší ze všech možných světů” i s fotografiemi z jejího dětství až po současnost. Poutavá literatura faktu, zaujme třeba úryvek o bombardování Miloševičova Srbska vojsky NATO…

“V pátek 7. května 1994 jsem právě skončila schůzku s Kofi Annanem, když mi můj výkonný tajemník Alex Wolf doporučil, ať se raději posadím. Nevíme to určitě,” spustil, “ale CNN hlásí, že NATO bombardovalo čínské velvyslanectví v Bělehradě… Brzy jsme se dozvěděli, že bombardéry B2 shodily bomby na budovu, kterou naši piloti považovali za jugoslávskou agenturu pro vyzbrojování. Naši zaměřovači agenturu tragicky zaměnili za podobnou budovu poblíž – čínské velvyslanectví… Osudný omyl způsobil smrt čtyř Číňanů a zranil dalších dvacet. Skutečnost, že velvyslanectví bylo zasaženo několikrát, vedla Peking k tomu, že nás obvinil z úmyslného útoku…”

Vzpomínka na US Army… Snímek Břetislav Olšer

S pomocí NATO se bojovalo i v bývalé Jugoslávii… Snímky Břetislav Olšer

Ale, pojďme k příjemnějším věcem. Albrightová byla v Česku, když Václav Havel slavil pětasedmdesátiny. Pozval si také svého dlouholetého kamaráda, saxofonistu své oblíbené kapely Plastic People Of Universe, Vratislava Brabence.Ten na večírku naplnil pověst nespoutaného hipíka. Nejprve laškoval s exministryní zahraničí USA Madeleine Albrightovou, která z jeho vizáže byla totálně v šoku, pak do sebe naházel množství skleniček dobrého pití a při odchodu se seznámil s tím, jak v pražských Holešovicích působí gravitace. http://hedvicek.blog.cz/1111/narozeniny-starickeho-mocnareV takové milé společnosti…

Pád naštěstí přežily jak jeho brýle, tak i saxofon. Jeho doprovod ve spolupráci s ochrankou posbíral nejen krabičku cigaret, ale také jeho saxofon a brýle. Starý hipík Brabenec ale vypadal, že na pády je zvyklý a seznámení s tvrdou zemí nijak nenarušilo jeho klid. Holt, v tak dobré společnosti Marušky ze Smíchova se stávají věci přerůzné.

“Get out, get out!” říká něžně Jana Maruška Korbelová ze Smíchova…

Později jsem měl možnost Marušku ze Smíchova stihnout Praze, ale byl jsem zrovna tuším v Číně a Tibetu, takže zase nic; a že se v jednom pražském knihkupectví děly věci. Paní Albrightová totiž vzpomíná „v osobním příběhu o paměti, Československu a válce“ – jak zní podtitul jejího bestselleru “Pražská zima”, na své dětství a na to, jak to vlastně všechno bylo s Československem v letech 1937–1948. Nedávno jej v češtině vydalo nakladatelství Argo…

Mezi hosty jsem sice scházel, ale byl tam Jaroslav Foldyna (ČSSD), jinak také čestný předseda občanského sdružení Přátelé Srbů na Kosovu, a s ním demonstranti, kteří dlouhodobě upozorňují na porušování základních lidských práv v této jihosrbské provincii. Chtěli někdejší ministryni zahraničí USA vyjádřit svůj negativní postoj vůči její tehdejší balkánské politice, jež vyvrcholila bombardováním civilních cílů v Jugoslávii a to včetně nemocnic či škol. Já na Thaciho, Thaci na mě, aneb Maruška ze Smíchova…

Dokumentarista Václav Dvořák během autogramiády věnoval Madeleine Albrightové DVD se svým filmem “Uloupené Kosovo”, na což se prý exministryně zahraničí USA ještě vstřícně usmívala. Když však viděla plakáty, které zobrazovaly důsledky její zahraniční politiky, tedy umírající srbské děti, kontroverzní obchody s kosovskou telekomunikační společností IPCO nebo etnické čistky na Srbech v Chorvatsku, dovedlo ji to k nepříčetnosti. Členové sdružení totiž chtěli na plakáty také její autogram. Albrightová začala na aktivisty hystericky řvát: “Get out, get out!” –  Ven! vypadni a obrázky roztrhala. Aktivisté Albrightové za to vmetli do tváře, že je “balkánskou řeznicí”. Ta přešla do češtiny a označila je za „válečné zločince“… https://www.youtube.com/watch?v=FEKGoi24Kg8

Inu,  kdybych byl „brožoman“, připnul bych si brož ve tvaru kejhající husy, aby se na mě Maruška ze Smíchova mohla vydovádět a povykovat své oblíbené: „Get out, get out!“, přičemž bych byl asi pasován na „válečného zločince“… A revoluce ukrajinského Majdanu se podle jejího prohlášení  v zásadě neliší od toho, co se v roce 1989 dělo na Václavském náměstí… Dala by si pro setkání s nynější svým miláčkem Thaçim brož ve tvaru pokoutně prodaného lidského orgánu, třeba srdce… ? http://www.youtube.com/watch?v=ie0rj0l85Q4

http://www.rukojmi.cz/clanky/1105-z-jakeho-lidskeho-organu-si-udela-albrightova-broz-na-setkani-s-kosovskym-hashimen-thacim

Bruselské bojové plemeno bulteriér zvané NATO, slyšící na aport: “Ber ho, trhej a přines!”

Když NATO krylo v Kosovu narkomany, kuplíře a kšefty s lidskými orgány…

Bože, děkujeme, že Mařenka ze Smíchova nechce jít na pražský Hrad…

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereaddetail-knihy/izraelske