Zrušil romský pavlačák, dnes je nejužitečnější český politik, dvojnásobný starosta Vsetína, senátor a nyní i hejtman Zlínského kraje – Jiří Čunek…

22. Říjen, 2016 – 13:01

Možná křivdím Andreji Babišovi, ale on sám se za politika nepovažuje, jelikož který český politik by chtěl, resp. uměl řídit stát jako firmu. Jiří Čunek právě vzkázal svoji radu starostům, že mají-li potíž s nepřizpůsobivými neplatiči, ať pro ně realizují též kontejnerové bydlení… Proč by zrovna on nemohl vést svůj kraj jako firmu…?

Navíc k tomu má dva velké vzory – Tomáše Baťu, který byl pokračovatelem obuvnické tradice Zlína, v jejímž jménu řídili stejně své město jako. Byli vzorem nejen pro současného hejtmana Čunka, ale i pro ředitele jedinečného Agrokombinátu Slušovice Františka Čubu… V tehdejším Gottwaldově jsem žil sedm let a po svém návratu z Vietnamu jsem byl pozván také do Slušovic, abych tam uspořádal výstavu fotografií o zemi, v níž podnikali…

Jiřího Čunka popostrčilo v politické kariéře, když se proslavil tím, že nechal zbourat zdevastovaný dům u vsetínské polikliniky a kolem dvou stovek Romů vystěhoval na okraj města či mimo Vsetín, do lokality Poschla. „Mohli jsme je nastěhovat pod most, byli jsme však humánní a dali jsme jim  stavební buňky, v jakých bydlí běžně studenti třeba v Nizozemsku. Doporučoval bych tento způsob řešení podobných potíží s nepřizpůsobivými lidmi všem starostům…“ Kdy už konečně zmizí přízrak vsetínského „pavlačáku“…?

Vsetínský dům hrůzy tedy zhruba před deseti roky zmizel, všichni si oddechli, zdálo se, že už bude klid. S některými Romy však asi nikdy ne. Tzv. “pavlačák” vyprodukoval za desítky roků tisíce tun odpadků, jež nebyly zdaleka ukládány do popelnic a kontejnerů, ale vyhazovány a pak odklízeny až málem jednou za “uherský rok”. Proto byla ve Vsetíně velká sláva, když buldozery dělaly poslední planýrovací zásahy, odpadky, smrad, kravál a bitvy jednou provždy skončily. Byly dvě možnosti – soudním příkazem Romy vystěhovat na ulic nebo dům opravit. To by trvalo několik let a během tohoto období by museli Romové bydlet za státní peníze někde v hotelu…

Po požáru střechy, který urychlil a definitivně tak rozhodl o demolici domu, mělo jít čtyřicet ohněm postižených do náhradního ubytování. Romové však požadovali pokoje v hotelu. Když byli odmítnuti, rozešli se ke svým rodinám. Většina nájemníků pavlačového činžáku (36 rodin) pak dostala bydlení na okraji Vsetína ve čtvrti Poschla. Vybudování nových bytů (dvou domů smontovaných sice z kontejnerů, ale dokonale vybavených jako obytné buňky) přišlo zhruba na 40 milionů korun, z toho asi 30 milionů korun získalo město jako dotaci ze Státního fondu rozvoje bydlení.

Sedmi rodinám, asi 100 lidí, jimž podle rozhodnutí soudu nemuselo město Vsetín zajistit náhradní ubytování (zčásti i proto, že měli nájemní smlouvy na dobu určitou), byly nabídnuty starší rodinné domy mimo Zlínský kraj. Na jejich zakoupení jim poskytlo bezúročné půjčky na dobu až 20 let se splátkami kolem 2000 Kč měsíčně. Přestože se jednalo o nepřizpůsobivé a nájem neplatící rodiny, jež mohla radnice podle zákona bez náhrady vystěhovat na ulici. Neučinila to a teď toho lituje, protože s některými sociálně vyloučenými není zkrátka rozumná řeč.

Nabídku na přestěhování tehdy využilo celkem osm rodin a zvláštní je, že pouze čtyři rodiny zažalovaly město za údajné protiprávní jednání. V současné době dluh na nájmu z užívání bytů v bývalém pavlačovém domě činí u dotčených rodin více jak 620 tisíc korun včetně úroků, poplatků z prodlení a nákladů za soudní vymáhání. Dluh za půjčky na domy se loni vyšplhal na bezmála jeden a čtvrt milionu korun a kromě jedné rodiny, jež pravidelně splácí, se ani vymáhání příliš nedaří… Miliardová „Šípková Rúženka“, co prospí i bídu českých domácností…?

Poznal jsem onen smradlavý několikaposchoďový barák osobně, jezdil jsem kolem něho dvacet možná i třicet roků, na Vsetíně jsem maturoval. Musel jsem kolem toho svinčíku, bohužel, také vždycky, když jsem jel do vsetínské nemocnice nebo na její transfúzní stanici. Tzv. “pavlačák” vyprodukoval za desítky roků tisíce tun odpadků, jež nebyly zdaleka ukládány do popelnic a kontejnerů, ale vyhazovány a pak odklízeny až málem jednou za “uherský rok”.
Bývaly to průběžné spršky z oken přímo na malé nádvořičko, těsně pod okny transfúzní stanice a biochemické laboratoře, v níž se provádějí velmi citlivé krevní testy, mnohdy smrtelně nemocných pacientů. Naprosto sterilní prostředí zde bylo nezbytné. Pacienti přicházeli do tohoto zdravotního zařízení vsetínské polikliniky přes doslova hnojišťový dvůr “pavlačáku”, v němž se běžně ozývaly jen hádky, řev, bigbít a nadávky při náruživých rvačkách. Lékaři marně mnoho let protestovali. Primář transfúzní stanice si marně stěžovali a žádali nápravu. Marně. Než se stal starostou Vsetína Jiří Čunek…

Jsou to paradoxy; nekonečnou kauzu vsetínských Romů, kteří byli vystěhováni ze Vsetína a deportováni do obcí mimo Zlínský kraj, bude opět řešit ostravský krajský soud. Romové se domnívají, že město porušilo jejich základní práva. Žalobu Romů třikrát řešil krajský soud, opakovaně ji zamítl. Rozsudek však vždy zrušil Vrchní soud v Olomouci. Na poslední verdikt reagovala vsetínská radnice dovoláním k Nejvyššímu soudu (NS), právník města zpochybnil usnesení vrchního soudu v celém jeho rozsahu. NS dovolání města zamítl, věc bude řešit opět ostravský krajský soud.

Romové tvrdí, že byli ze Vsetína deportováni násilím. Kritizují například to, že byli v souvislosti s koupí domků prostřednictvím zaměstnanců městského úřadu donuceni podepsat listiny, které neměli možnost si ani přečíst, a nemohli si svobodně zvolit místo, kam se s rodinami přestěhují. Nemovitosti, ve kterých skončili, byly navíc k bydlení zcela nevyhovující. Romové požadují po městě odškodné 5,2 milionu korun. To je skoro tolik, kolik dlužili na nájmu…

Podle Čunka však rodiny neplatily nájemné, měly již soudem nařízené vystěhování a město je mohlo vystěhovat na ulici. „My jsme jim však pomohli a za to jim máme platit škodu. Obávám se, že na základě takového nesmyslného a nespravedlivého soudu přistoupí město Vsetín k neprodloužení nájemních smluv romským rodinám, kterých se tehdejší stěhování týkalo a jediná adresa, kterou jim doporučuji k řešení bydlení je Vrchní soud v Olomouci,“ uvedl Čunek. Zrob susedovi dobře, osere ti plot… Navrhoval bych, aby byl o Jiřím Čunkovi natočen film po vzoru režiséra Waldy „Muž z mramoru a železa“…. Jeho životní a vítězné peripétie nemají obdoby… Čunkiáda, aneb Všem hlavy dolů!

Velká část obyvatel Poschly je nezaměstnaných, takže nebudou mít z čeho splatit dluh. Proto hrozí, že skončí na ulici nebo v azylových domech. Navíc si stěžují, že bydlení v „čunkodomcích“ je drahé, necelých pět tisíc korun měsíčně. V téměř 30tisícovém Vsetíně je nyní několik tisíc Romů, z nichž více než 90 procent žije pouze ze sociálních dávek. Sociální systém dává některým rodinám v průměru dávky ve výši až 20 000 korun měsíčně. Takže na splátkový kalendář jim rozhodně zbývají peníze.

Dnes je kolem bloků ze zmíněných “kontejnerů” docela udržovaný pořádek a mnozí vsetínští důchodci mají dokonce radnici za zlé, že investovala do nepřizpůsobivých spoluobčanů miliony, aby bydleli v mnohem lepších podmínkách, než oni sami, na pokraji chudoby. Sami Romové si mnohokrát toto bydlení pochvalovali. Doporučovat bych vševědoucím mudrlantům exkurzi na Vsetín do “kontejnerového bydlení” Romů a následně vyhledání pana Jiřího Čunka za účelem hluboké poklony a omluvy….

Bilance desetiletého života Romů v Poschle je zajímavá; obytné buňky postavila firma Warex v roce 2006, kdy se do nich nastěhovalo 36 převážně romských rodin z celkem 60 rodin žijících v proslulém „pavlačáku“. Ve dvou třípatrových bytovkách zvaných „čunkobuňkách“ je 24 dvoupokojových a 12 jednopokojových bytů, v nichž žije na 160 lidí, jejichž rodičky přivedly na svět téměř sto dětí… Vše v domě je na elektřinu; od topení, přes lednici, světlo i sporák, autobusy sem samozřejmě jako městská linka jezdí, ale řada Romů se dopravuje k lékaři na nákup v taxíku, když zdejší osadníci s důchody kolem osm tisíc, byť nikdy skoro nepracovali, platí nájem 4 400 Kč..

Pro pokračování v chronickém neplacení nájmu musela být z Poschly vystěhována řada rodin, když nyní činí dluh na nájemném zatím více než 20 tisíc korun. Jiří Čunek dodává, že 90 procent těch Romů, kteří žijí na Poschle mělo před deseti roky soudní pravomocný příkaz k vystěhování bez náhrady; mohli je tedy poslat obrazně řečeno pod most, ale oni jim zařídili slušné ubytování v domech z vybavených stavebních buněk…

Snímek Břetislav Olšer

http://www.rukojmi.cz/clanky/domaci-politika/1617-jak-kdysi-vsetinska-matrika-poprve-pouzila-zakon-proti-romum-a-zakazala-rodine-strkacu-dat-jejich-ogarkovi-jmeno-vinnetou-jelikoz-nebylo-v-kalendari

Je 21. století, rakety létají na Mars… a cikáni kradou dál…

Ty gadžo, tady máš moje děcko; vychovej ho a žádná diskriminácija

http://www.rukojmi.cz/clanky/526-romove-tady-ziji-stovky-let-a-vetsina-z-nich-se-nikdy-neintegrovala-bezenci-to-dokazi

Tak dlouho si zahrávali s multikulturou, až jim to vlezlo na mozek?

Má většina Romů na to, aby chodila do běžných základních škol ČR…?

http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_%C4%8Cunek

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKnihav elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereaddetail-knihy/izraelske-

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *