Šestidenní válka

27. Srpen, 2016 – 14:59

O senzační vítězství Izraele v Šestidenní válce se zasloužily především izraelské tajné služby. Mnoho životně důležitých informací dodal Eli Kohen, Izraelec narozený v Egyptě. Dodával Izraeli kvalitní vojenské i politické informace, mezi kterými nechyběly četné podrobnosti o frontové pevnostní linii na Golanech, které Izrael dobyl v červnu 1967. Kohena však Syřané odhalili a popravili.

Izrael dokázal skvěle monitorovat rádiové vysílání protivníků. Izraelci dokázali odposlechnout dialog mezi Násirem a Husajnem. Násir znovu obsadil demilitarizovaný Sinajský poloostrov, přesunul tam sto tisíc vojáků a těžké zbraně. Poručil vojskům OSN, aby odešla. Dne 22. května 1967 zablokoval Akabu pro Izrael uzavřením Tiranských nížin. Samotný akt vojenské blokády chápe mezinárodní právo jako akt agrese. Dne 30. května téhož roku uzavřel Násir vojenské spojenectví s jordánským králem Husajnem. Egyptská a syrská média začala štvát proti Izraeli. Nicméně izraelský Aman byl o všem informován. Izrael získal informace o třech arabských armádách, o její struktuře, vyzbrojení, bojové taktice.

Dne 5. června 1967 v 7.45 ráno zahájily izraelské letecké síly preventivní úder. Masivním izraelským bombardováním bylo zničeno přes 400 egyptských, syrských a jordánských letadel, aniž by jediné vzlétlo. Izraelci využili momentu překvapení. Arabským leteckým silám zbylo ještě 280 letadel, které však nebyly rozhodující silou. Izraeli se tak uvolnily ruce k efektivnější obraně.

Dne 7. června dobyli Izraelci Staré město a znovu sjednotili Jeruzalém pod svou svrchovanost, o den později 8. června 1967 docílili vítězství na Západním břehu Jordánu (Judei a Samaří), za další dva dny Izrael zvítězil na Golanských výšinách a dostal se na vzdálenost pouhých 50 kilometrů od Damašku. Na Sinaji i na Západním břehu dosáhl Izrael velikého vítězství, největšího ve svých novodobých dějinách. Egyptská i jordánská vojska byla na ústupu. 8. června přijal Násir zastavení palby, které vydala Rada bezpečnosti na den 7. června. Během 9. června začaly odpadat i syrské bojové jednotky. Boje na Golanech skončily 10. června 1967 v 18.30 hodin. Šestidenní válka skončila. Padlo 777 izraelských vojáků.

Když Izrael vstoupil na Západní břeh Jordánu (Judea a Samaří), byl šokován špatnou životní úrovní palestinského obyvatelstva, které žilo pod nadvládou Jordánska. Často řada levicových myslitelů poukazuje na tragické důsledky izraelské okupace pro arabské obyvatelstvo. Je jasné, že stavba bezpečnostní zdi nebo jiné kroky Izraele vedoucí k zajištění bezpečnosti izraelských obyvatel ztěžuje život také obyčejným Palestincům, na druhé straně nesmíme zapomínat, že Izrael přistoupil ke stavbě zdi po nekončících sebevražedných atentátech, proti kterým palestinské vedení prakticky nezasahovalo. Důležitým faktem také je, že se délka života palestinských obyvatel pod izraelskou správou zvýšila ze 48 na 62 let, výrazně se snížila kojenecká úmrtnost a moderní vymoženosti se snadněji dostávaly palestinským rodinám. V pásmu Gazy měla pod egyptskou nadvládou do roku 1967 ledničku pouze 3 % obyvatel, během 80. let pak mělo 77 % obyvatel Gazy chladničky a 87 % obyvatel kuchyňské sporáky.

Vítězství Izraele v šestidenní válce vyvolalo téměř na celém světě bouřlivou odezvu. Militantní palestinské skupiny nastartovaly teror proti Izraeli, nejznámější z mnoha teroristických operací je povraždění izraelských sportovců v Mnichově, únosy letadel, přepadávání Izraelců radikálními Palestinci ze Západního břehu Jordánu. Izrael reagoval na teroristické útoky ozbrojenou silou. Co se týká údajného tzv. izraelského expansionalismu, je nutné zdůraznit, že Izrael vrátil 91 % země, kterou získal v šestidenní válce. Někteří lidé chtějí, aby se Izrael vzdal ještě více svého území, že jedině tak bude mír. V 90. letech nabídl izraelský premiér Ehud Barak i navrácení celé Gazy a většinu Západního břehu Jordánu (oblast Judei a Samaří).

Smutnou pravdou však je, že se Arabové mezi sebou zabíjeli ještě před vznikem malinkého židovského státu Izrael. Od založení Izraele se Arabové nebyli schopni sjednotit. Dějiny arabského světa od roku 1948 byly plné násilí, vražd a atentátů na významné státníky. Syrský ministr zahraničí Abd Chalim Chaddam připustil, že neexistují dvě arabské země, které by spolu nebyly ve válečném konfliktu. Komunistické země reagovaly na vítězství Izraele přerušením diplomatických vztahů s touto zemí. Poté co Francie Izrael opustila, začal Izrael upevňovat spojenectví se Spojenými státy americkými. Spojenectví mezi Izraelem a USA je také jedním z důvodů fanatické nenávisti evropských marxistů k Izraeli. USA a Izrael mají u euromarxistů tradičně nejméně obliby.

Stát Izrael bojoval ve všech válkách pouze o své přežití, zatímco muslimští sousedé vedli útočné války s cílem stát Izrael zničit. Ale Šestidenní válka neznamenala krok ke stabilizaci – brzy následovaly další konflikty: Opotřebovávací válka a Jomkipurská válka. První krok k částečnému urovnání situace na Blízkém východě znamenala až izraelsko-egyptská mírová smlouva uzavřená mezi Izraelem a Egyptem mezi lety 1978-1979.

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *