Když dva populističtí kohouti bojují na jednom romském smetišti – Foldyna a Čunek…

16. Březen, 2016 – 9:40

Poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna přišel totiž s návrhem, aby přídavky mohly rodiny čerpat maximálně na své čtyři potomky. Prostě na další děti by už rodiče peníze nedostávali. Měsíční přídavek na dítě je přitom až 700 korun a dávky.

Malér nastal, když se dva populističtí kohouti dali proti sobě do boje na jednom romském smetišti, v tomto případě v rámci Foldynova návrhu „čtyři děti a dost“, na což reaguje nečekaně Jiří Čunek, staronový starosta Vsetína, který s protiromským populismem začal před více než deseti lety, kdy zrušil vsetínský „pavlačový dům“ a stal se za to ze dne na den senátorem. Zatímco Jaroslav Foldyna je nyní pouze poslanec, ale jelikož prahne po křesle hejtmana Ústeckého kraje, chce si proto v něm udělat pro svoji eventuální funkci co nejlepší podmínky. Oba tedy spojuje stejný nešvar – politické posty a nepřizpůsobiví Romové v Česku.

Napadlo ho to prý v okamžiku, kdy viděl v Děčíně u herny, kde bydlí, jak se tam scházejí nejen nezaměstnaní lidé, ale i děti, které nechodí do školy. „Vzal jsem si slovenský zákon o sociální potřebnosti, kde Slováci aplikovali to, že dávky na děti jsou omezeny počtem čtyři děti. A k tomu se musí dostat i Česká republika,“ argumentoval Foldyna. A Čunek už asi zapomněl, jak se proti němu kdysi vznesla stejná vlna nevole ze strany politických populistů.

Teď, když už je s Romy „za vodou“, vadí mu Foldynova iniciativa, když tvrdí, že jeho řešení je laciné. A hned jde na něho s islámem a běženci, kteří jsou v Evropě právě proto, že starý kontinent má stále míň vlastních děti. „Myslím si, že „regulace tímto směrem je nesmyslná a hlavně neúčinná. Ten problém s nepřizpůsobivými a Romy je někde jinde, ovšem rozhodně ne v přídavcích na děti…“ tvrdí ten, co kdysi mluvil o romských sídlech jako o „vředuu“…

Není to žádný politický turista, ani omylem, jako občan křesťanského Valašska vždycky byl, je a bude lidovec. Staronový starosta Vsetína, senátor, kdysi ministr pro místní rozvoj a místopředseda vlády Jiří Čunek. Jako jeden z mála politiků nemlátil nikdy prázdnou slámu, naopak skutečnými hmatatelnými skutky naplňoval rovnost před zákonem pro všechny české občanů, ty nepřizpůsobivé nevyjímaje. Dnes je čerstvě opět starostou Vsetína a plození romských dětí zase fandí…?.

Zapomněl na svá nedávno slova: „Nastává doba, kdy ti, kteří si neplní povinnosti řádného občana, musejí počítat s represemi. Doba hájení skončila, někteří lidé půjdou z bytů pryč.“ Takže, romské rodiny s mnoha dětmi půjdou na ulici? Není to protimluv? Kam tolik dětí půjde, kdo se o ně postará? Pan Čunek, že je nastěhuje do jiných kontejnerů v jiné čtvrti Poschlá?

Zapomněl, jak před desíti lety pronesl „hustý“ výrok o „romském vředu“, za který dostal od původců „mlácení prázdné slámy“, co proto. Odvětil po svém:  „Co se týká toho čištění vředu, tak to si myslím stále. Neřekl jsem to vůči nějaké skupině lidí, ale obecně; Česká republika má řadu vředů, které je potřeba řešit a vyčistit je. Já si připadám jako lékař, který tyto vředy čistí…“

Už neví, co ho to popostrčilo v politické kariéře, když se proslavil tím, že nechal zbourat právě tento zdevastovaný dům u polikliniky a kolem tří stovek Romů vystěhoval na okraj města či mimo Vsetín? Potíží, které ale i dnes Romové nadále ve městě způsobují, je podle Čunka stále více. Komu není zkrátka rady, tomu není pomoci… Neměl by tenkrát dát za pravdu Foldynovi? Přesto ho nezajímalo, že v tom „vředu“ se rodí děti, budoucnost českého národa…? Kdy už konečně zmizí přízrak vsetínského „pavlačáku“…?

Vsetínský dům hrůzy tedy zmizel, všichni si oddechli, zdálo se, že už bude klid. S některými Romy však asi nikdy ne. Tzv. “pavlačák” vyprodukoval za desítky roků tisíce tun odpadků, jež nebyly zdaleka ukládány do popelnic a kontejnerů, ale vyhazovány a pak odklízeny až málem jednou za “uherský rok”. Proto byla ve Vsetíně velká sláva, když buldozery dělaly poslední planýrovací zásahy, odpadky, smrad, kravál a bitvy jednou provždy skončily. Ovšem, v malém se přestěhovaly do Kanady, zejména do Toronta, kde jsem vzpomínal na lapálie Jiřího Čunka…

“Když náhodou v Kanadě azyl nedostaneme a budeme se muset vrátit do České republiky, nezboří se svět,“ ujistil mě klidně v torontské ubytovně romský žadatel Dežo. „Náš byt v Ostravě jsme pronajali, takže nám za něho jdou peníze a máme se po návratu kam nastěhovat. Navíc nám do rodiny přibude kanadský občan,“ řekl s úsměvem. „Moje žena je v jiném stavu a podle zdejších zákonů získá každé dítě, narozené třeba v letadle při mezipřistání v Montrealu, kanadské občanství…“ dodal a pohladil svoji choť po bříšku.

„Jak si ženeme byt, dostaneme od vlády Ontária sociální podporu. Ta činí měsíčně 650 kanadských dolarů na ubytování, kolem čtyř stovek je na stravu,“ vypočítával a vesele brnkal na kytaru. „K tomu dostaneme dalších 700 dolarů jednorázově, jako tak zvané ,startovné´ na zařízení bytu. Před Vánocemi nám přibude obligátní stovka na dárky a sleva na městskou hromadnou dopravu,“ přidal informovaně.

Dalším do party úspěšných českých populistů je senátor a teplický primátor Kubera, jenž odpověděl na otázku, zda Romové budou dostávat sociální dávky jenom v případě, až budou jejich děti chodit do školy. Nás v Teplicích už teď lidi kritizují za obecně prospěšné práce, protože ti, co je dělají, tak vytvoří ještě větší bordel. Když mají třeba sbírat vajgly, tak je tam ještě naházejí. Tak ať řeknou, co budou dělat, když do školy chodit nebudou. Dají jim pokutu? Oni ji nezaplatí, takže co dál? Pošlou na ně exekutora, který jim tu pokutu zvýší z pěti set korun na deset tisíc? Oni to taky nezaplatí. A dál? Je to prostě neřešitelné. To jsou výstřely, které můžou chvíli na veřejnost působit, jako že se konečně něco děje. Já říkám, že následné zklamání rovná se očekávání na druhou…“

Zkrátka, psychologie většiny Romů je jednoznačná. A pokud tomu tak není, brzy si zvyknou, nejen že jejich děti chtějí mít za svůj životní styl pobírání sociálních dávek; v dospělosti přijde nicnedělání, lichva, drogy a začne je bavit krást poklopy z kanálů a bronzové tabulky ze hřbitovů. Můžeme snad Romům vnucovat svůj hodnotový systém, když patří oni v drtivé většině do kategorie asociálů, odmítajících autoritu. Skončili v exodech právě proto, že nejsou schopni dělat kompromisy výměnou za to, co chtějí nebo potřebují. Námi vnucovaná pravidla každý týden porušují, protože odmítají jednat podle jiné než své vlastní vůle. Co a kolik bude mít Rom z toho, že bude čistý a bude dodržovat hygienu…?

Taktéž běženecká komunita se jako ta romská prostě dělí se na ty, jež zajímá pouze rodina, práce a úspěch, a na ty, jejichž smyslem života je pobírání peněz ze sociálek… Vše je ve vzdělanosti; nejčastěji nepracují romské ženy, děti jsou zkrátka “výnosnější”, jak říká primátor a senátor Kubera. Také běženci si již zvykli na peníze, které jim zajišťuje náš stát, v němž momentálně pobývají. Ale když po nich chce, aby se chovali jako běžní občané, začnou se bouřit a nařknou stát z rasismu, jelikož dostávají střechu nad hlavou, jen vodu, balíčky s jídlem a lékařskou pomoc, kterou mnozí na protest odmítají.  Máme v Evropě největší počet romských organizací…

Populisté, ovšem spíš primitivního ražení, jsou ve velké části naší politické scény, hlavně ti z pravicového kkřídla uštěpačně vzkazují Foldynovi, že by měl zrovna hned aplikovat čínský model jednoho dítěte. Jejich primitivismus a neznalost světa je zarážející. Jsou jako jistý nýmand, co tvrdil: „Po Zemi již chodí sedm miliard lidí,“ oznámil před časem s hrdostí generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Neřekl však, že je Zeměkoule přelidněná a takové tempo růstu populace je dlouhodobě neudržitelné. Počet obyvatel roste přibližně o 78 milionů za rok, každý den se narodí 365 tisíc dětí. Naopak Ki-mun byl dlouhodobým kritikem politiky jednoho dítěte v Číně; nebýt však tohoto opatření, měla by planeta sedm miliard obyvatel už skoro před šesti lety. Bez „politiky jednoho dítěte“ by nás bylo 7 miliard už před 6 lety

Pokud by Čína nezavedla plánovanou rodinnou politiku jednoho dítěte, dosahovala by teď čínská populace téměř dvě miliardy. Tvrdí to sociologická a demografická fakulta pekingské univerzity Žen-min. „Politiku jednoho dítěte“, kterou Peking praktikuje už 33 let, podporuje 76 procent Číňanů. Přímo se dotýká manželských párů v městských oblastech, tedy asi 4 z 10 lidí. Výjimku dostali příslušníci menšin nebo vesničané pracující v zemědělství – pokud se jim jako první narodí dívka, mají ještě jeden „pokus“. Přesto nedávný sjezd Komunistické strany Číny rozhodl, že země s 1,4 miliardy obyvatel uvolní podmínky kritizovaných populačních opatření. Partnerům bude dovoleno pořídit si dvě děti.

Ze stejného těsta jako jsou Foldyna, Čunek či Kubera je též Ing. arch. Liana Janáčková; známe se přes třicet let, její romský obvod v)Ostrava –  Mariánské hory a Hulváky jí nadělal nejednu vrásku navíc. „Nechápu iniciativy, jež vyzývají, ať jsme k migrantům vstřícní. Když budeme ke všem vstřícní, tak nás potom sežerou. Romové tady žijí stovky let a většina z nich se dodnes neintegrovala. S migranty z Afriky a Blízkého východu to bude daleko horší…“

A když už jsme u osob se stejnou krevní skupinou, přidám se i já, který byl nadšen, když, když Jaroslav Foldyna (ČSSD); jinak také čestný předseda občanského sdružení Přátelé Srbů na Kosovu, a demonstranti, kteří dlouhodobě upozorňují na porušování základních lidských práv v této jihosrbské provincii, značně znervóznili Madeleine Albrightovou. V češtině jí vydalo nakladatelství Argo knihu “Pražská zima“, kterou před třemi lety křtila v pražském knihkupectví. Chtěli někdejší ministryni zahraničí USA vyjádřit svůj negativní postoj vůči její tehdejší balkánské politice, jež vyvrcholila bombardováním civilních cílů v Jugoslávii a to včetně nemocnic či škol. Já na Thaciho, Thaci na mě, aneb Maruška ze Smíchova…

Dokumentarista Václav Dvořák během autogramiády věnoval Madeleine Albrightové DVD se svým filmem “Uloupené Kosovo”, na což se prý exministryně zahraničí USA ještě vstřícně usmívala. Když však viděla plakáty, které zobrazovaly důsledky její zahraniční politiky, tedy umírající srbské děti, kontroverzní obchody s kosovskou telekomunikační společností IPCO nebo etnické čistky na Srbech v Chorvatsku, dovedlo ji to k nepříčetnosti. Členové sdružení totiž chtěli na plakáty také její autogram. Albrightová začala na aktivisty hystericky řvát: “Get out, get out!” A obrázky roztrhala. Aktivisté Albrightové vmetli do tváře, že je “balkánskou řeznicí”. Ta přešla do češtiny a označila je za „válečné zločince“…

Inu, kolik miliard by Česko uspořilo, kdyby se počet narozených dětí nepočítal v průměru, aby rodiny bez dětí nemusely morálně doplácet na ty, kteří jich mají třeba tucet; zároveň bych vzkázal panu Kamberskému ze sobotních Lidových novin, že nevím jak on, ale my všichni normální soudní lidé nepotřebujeme jeho radu mít „povolenky k oné činnosti, v jejímž důsledku se děti občas rodí“… Nejsme totiž analfabeti, co chodí na ostravskou sociálku se čtyřmi děti a těhotnou matkou k tomu, jelikož podprahově tuší slova primátora Kubery, že „děti jsou zkrátka “výnosnější“…  Je 21. století, rakety létají na Mars… a cikáni kradou dál…

Ty gadžo, tady máš moje děcko; vychovej ho a žádná diskriminácija

http://www.rukojmi.cz/clanky/526-romove-tady-ziji-stovky-let-a-vetsina-z-nich-se-nikdy-neintegrovala-bezenci-to-dokazi

Tak dlouho si zahrávali s multikulturou, až jim to vlezlo na mozek?

Má většina Romů na to, aby chodila do běžných základních škol ČR…?

http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_%C4%8Cunek

http://www.rukojmi.cz/clanky/1286-kdyz-dva-populisticti-kohouti-bojuji-na-jednom-romskem-smetisti-foldyna-a-cunek

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKnihav elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereaddetail-knihy/izraelske-

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *