Jsou potencionální prezidenti Spojených států a Francie nevydanými válečnými zločinci…?

10. Únor, 2016 – 9:56

Titulek nepřehání; hrozbou plynoucí z Kaddáfího zlatých a stříbrných rezerv, odhadovaných na „143 tun zlata a podobné množství stříbra“ byl pro francouzský frank (CFA) v té době hlavní africkou měnou. Viz. Clintonová, Sarkozy.

Proč by měli být dva nynější prezidentští kandidáti válečnými zločinci? Stačí vytáhnout jejich „kostlivce ze skříní“. Byla to přece právě Francie, jež navrhla Rezoluci Rady bezpečnosti OSN č.1973 vyhlašující bezletovou zónu nad Libyí s odůvodněním ochrany civilistů, vyprovokovanou e-mailem z dubna 2011 odeslaném Hillary Clintonové pod heslem: „Francouzský klient a Kaddáfího zlato“. To zlato mělo být základem celo-africké měny založené na libyjském zlatém dináru. Francie jako udatný africký kolonizátor by zásluhou Kaddáfího spadla z lopatky. A už to jelo, podle Sarkozyho se v žádném případě nejednalo o prosazování zájmů Západu, ale o „projev univerzálního svědomí světa“. Kaddáfí…

Přesto se tento schizofrenický Francouz dnes odváží kandidovat v příštích francouzských prezidentských volbách na jaře 2017 jako šéf opoziční pravicové strany Republikáni (LR), byť je zatraceně dost důkazů o tom, že vůdčí postavu za útokem na Libyi byl právě francouzský president Nicholas Sarkozyho. Spolu s Clintonovou a potažmo NATO měli získat libyjskou ropu a protekcionisticky zajistit francouzský vliv v regionu, zvýšit Sarkozyho reputaci doma, prosadit francouzskou vojenskou sílu a zabránit prosazení Kaddáfího vlivu. Měl ale vůbec Kaddáfí na to, aby znárodnil ropu a sjednotil Afriku, čímž by dostal na kolena západní kolonizátory?

Měl. Už v roce 2002 stál u zrodu Africké unie, jejíž snahou je postupná integrace afrických zemí. Na summitu v Addis Abebě v únoru 2009, kde byl zvolen jejím předsedou, se vyjádřil pro projekt Spojených států afrických – což se samozřejmě zemím těžícím z africké chudoby moc nelíbilo. Navíc Libyjská centrální banka, která byla pod přímou Kaddáfího kontrolou, měla téměř 144 tun zlata. Libye byla tak mezi 25 zeměmi světa s největší zásobou drahého kovu za 6,5 miliardy USD. Důvodů, proč se vedou války o ropu je víc.  Někde zkrátka neplatí rčení, že je voda nad zlato, nýbrž že nad zlato je ropa…Ten, jenž předpověděl stěhování národů, se nechtěl dělit o ropu a zlato a musel být umučen

Je známý fakt, že každý druhý americký vojenský konvoj veze jen benzin a naftu. I dva z těch, co jeli nedávno přes Česko. „Strávil jsem rok v Iráku v letech 2004– 2005 a za tu dobu bylo každé 24. úmrtí v rámci konvoje způsobené tím, že jsme na bojišti přesouvali pohonné hmoty z bodu A do bodu B,“ podotkl válečný veterán Kevin Johnson. Na světě není jiné instituce, která by spotřebovávala tolik paliva jako americká armáda. Ve Spojených státech měl premiéru dokument s názvem Burden (Břemeno), který tvrdí, že závislost americké armády na ropě ji omezuje, činí zranitelnou a že by mohla být daleko silnější, kdyby ji omezila.

Proto byla na řadě Libye, kde se přece nachází 3,3 % prokázaných jejích světových zásob a má největší zásoby ropy v Africe; před zahájením občanské války těžila asi 1,6 milionu barelů denně, zhruba dvě procenta světové produkce. Bylo nad slunce jasnější, že velkým vítězem v poválečné Libyi bude francouzský Total, zpracovatelská ropná firma. Povstalecká libyjská ropná firma Agoco jen přihlížela, jak se EU dělí o její zisky a činí tak podnes, kdy se z Libye stal stát jen na papíru, plný chaosu a anarchie, kde si pašeráci milionů běženců do Evropy podávají ruce jako ve svém největším nástupišti… Západ nechal zlynčovat Kaddáfího a zavinil zběsilý a krvelačný exodus běženců přes Libyi do Itálie

A jak už to ve vysoké politice chodí, z pragmatických důvodů nastala i „obrtlíkovská“ změna ve vztahu Spojené státy – Francie. Ostatně, tragikomická jednání jsou v USA běžná; viz. křupavé proužky brambor prodávané v kantýně Sněmovny reprezentantů se kdysi přestaly jmenovat French fries (anglický výraz pro hranolky), ale „freedom fries“ (hranolky svobody). Členové Kongresu tak protestovali proti odhodlání Francouzů vetovat válku v Iráku. Konkrétně se jednalo o prezidenta Jacquese  René Chiraca, jemuž se nezamlouval vylhaný důvod k iráckému válčení, byť sám dal v roce 1997 pokyn k zahájení jaderných testů na tichomořském atolu Mururoa… A v Paříži přede mnou zavřeli dveře do McDonnaldu a pár Francouzů chtělo zpátky Sochu Svobody, La Liberté éclairant le monde čili „Svoboda přinášející světlo světu“, kterou věnovali USA ke stému výročí od vzniku jejich Deklarace nezávislosti…

Ale nyní zpět k Hillary Clintonové a důvodu jejího přítulnému chování vůči Sarkozymu a Libyi. Americké ministerstvo zahraničí nedávno uvedlo, že nejméně 22 e-mailů, které odeslala Hillary z nezabezpečeného domácího serveru v době, kdy vedla ministerstvo, obsahovalo tajné informace. Republikáni krátce poté, co vyšly komunikační praktiky exministryně na světlo Boží, požádali o předání obsahu e-mailů výboru Sněmovny reprezentantů, který vyšetřuje útok na americký konzulát v libyjském Benghází z roku 2012. Konkurenční strana tehdejší šéfku diplomacie viní z údajných pochybení v souvislosti s útokem; e-maily jsou podle republikánů dalším vážným přehmatem političky.

Jen jestli si kandidaturou na první ženu-prezidentku USA neukousla až příliš velký kus z nabízeného krajíce moci. Jako prezidentka USA si totiž ponese Kainovo sexuální znamení jménem Monika Lewinská. Clintonová se rovněž blamovala, když své přítelkyni řekla, že mezi Clintonem a Lewinskou nešlo o sex „v žádném skutečném smyslu toho slova“. Potupu pak musela spolknout tak, jak jejímu Billovi Monika nespolkla semeno a jeho zbytek na svetru tak byl poté hlavním důkazem Clintonova DNA. Doživotní mindrák až na půdu si chce odbourat křeslem v Bílém domě. https://janica9.wordpress.com/2012/12/16/historicky-projev-muammara-kaddafiho-na-valnem-shromazdeni-osn-23-zari-2009/

Clintonová se ho navíc snažila jeho dopad změnit a své zesměšnění vynulovat třeba předváděním pisklavým hláskem fiktivní scénku Medveděv – Putin. Snaha zbavit se faktu, že se o ní  hovoří jako o kontroverzní političce, jejíž názory je občas těžké chápat, se nyní snaží bez úspěchu napravit. Imitovala tedy prezidenty Medveděva a Putina, tehdy ještě  premiéra, si prý v duchu řekl: „Vladimire, co myslíš, nechtěl bys být zase prezidentem?“ Odpověď, kterou Hillary publiku přehrála, byla kladná. „Tak proč to prostě neoznámíš,“ pokračovala v předvádění vnitřních hovorů Vladimira Putina. Pak už prý zbývala jen otázka, co s úřadujícím prezidentem. „Řekneme, Dmitriji, že se smíš stát premiérem,“ uvedla Clintonová a svou parodii zakončila názornou ukázkou dikce ruského prezidenta: „No, to je vynikající, vynikající nápad,“ imitovala jej. Nakonec se smíchem dodala: „U nás máme volby…“ https://www.youtube.com/watch?v=eYO-AqWR9mo

article_photo

Svůj k svému, aneb Pomohou vzdělané a inteligentní Pussy Riot Clintonové od komplexu méněcennosti…?

Server Pohled Zvenku.cz uvedl: „Jednou ze silných amerických reakcí bylo prohlášení Hillary Clintonové, co je evidentně stále pod vlivem psychického trauma jako manželka, podvedená orální nevěrou svého manžela Billa. Bývalá americká ministryně zahraničí totiž kritizovala udělování ruských pasů občanům Ukrajiny: „Jestli se vám to zdá povědomé, jedná se o to samé, co dělal Hitler ve třicátých letech.“ Tehdejší taktiku Německa podle ní připomíná i ruská rétorika: „Hitler rovněž stále říkal, že etničtí Němci v zemích jako je Československo nebo Rumunsko jsou utlačováni.“

Prohlášení Hillary Clinton si však ve Spojených státech vysloužilo kritiku. „S těmito historickými analogiemi musíme být opatrní,“ řekl deníku The Washington Post bývalý americký diplomat Lawrence J. Korb. „Mohou více uškodit, než pomoci. Ať je Putin cokoliv, není jako Hitler.“ Hillary později ke svému prohlášení dodala, že jejím cílem bylo, aby lidé měli „malou historickou perspektivu“. Odmítla, že by srovnávala Putina s Hitlerem. „Navrhuji, že bychom se možná měli poučit z taktiky, která byla použita dříve…“ https://www.youtube.com/watch?v=eYO-AqWR9mo

Půjčka za oplátku – Kaddáfrí a Stevens. aneb Kdo seje vítr, sklízí bouři…

Cesta do Bílého domu a Oválné pracovny, kde manžel Clintonové prožil trochu toho sexy apolitického blaha, je pro Hillary svízelná o to víc, že v letech 2009 až 2013 byla ministryní USA a velvyslanec v Libyi Stevens byl od roku 1979 prvním americkým ambasadorem, který v té době přišel násilně o život během své služby v zahraničí. Cílem dalšího vyšetřování bylo tedy především prověřit, zda přijatá bezpečnostní opatření byla v Benghází adekvátní a zda nebylo nutné přistoupit k jejich posílení. Objevily se rovněž otázky, zda do útoku rozzuřeného davu protestujícího proti filmu „Nevinnost muslimů“ urážejícího proroka Mohameda nebyla zapletena i libyjská ochranka najatá zastupitelským úřadem. Při útoku radikálů v Benghází 11. září 2012 zemřeli čtyři Američané včetně velvyslance Chrise Stevense. http://www.reformy.cz/zpravy/e-maily-od-hillary-potvrzuji-ze-us-a-nato-libyi-znicily-kvuli-zlatem-podlozene-mene-2/

Myslím si, že by Clintonová měla vnímat víc své osobní přešlapy. Americké ministerstvo zahraničí totiž za jejího působení v něm řídilo značné množství sítí nelegálních nevládních organizací, propagandistických hlásných trub a organizací typu Movements.org (pohyb, hnutí, organizování), které se zabývají přímým náborem a výcvikem zahraničních demonstrantů a podporují jejich snahy vrátit se domů, aby tam podněcovali nepokoje a změnu režimu. Dokonce ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová byla ve správní radě vysílání redakcí jako je Hlas Ameriky, Svobodná Evropa a Rádio Svobodná Asie, které dohlíží na tyto „náborové mediální agentury“.

Problém s e-maily Clintonové však asi jen tak neskončí; zpravodajskou informaci o Libyi ze 27. března 2011 poslal dlouhodobý blízký poradce Clintonů a neoficiální sběrač zpravodajství pro Hillary Sidney Blumenthal, a ta obsahuje jasné důkazy o válečných zločinech Aliancí podporovaných rebelů. Blumenthal cituje zdroj z velitelství rebelů „promlouvající pod podmínkou přísné důvěrnosti“: A vypadá to, že Clintonová dostávala osobní hlášení o zločinech svých milovaných proti-Kaddáfíovských bojovníků z bitevního pole už dávno před tím, než se některé z těchto nejhorších genocidních zločinů vůbec odehrály. Do 27. března v situaci, co bylo obecně považována za „prosté lidové bouře“, už speciální operativci zvenku „dohlíželi na transfer zbraní a dodávek rebelům“ včetně „zjevně nekonečných dodávek útočných pušek AK47 a munice.“ Holt, Al-Kaída a Západní speciální síly uvnitř Libye

Inu, proč by měli být soudem v Haagu posláni do vězení Milloševič, Mladič či Karadič a ne Bush ml., Clintonová, Thaci, Sarkozy nebo představitel OSN v Kosovu Kouchner…? Zvláště, když ministryně zahraničí Clintonová formálně Kaddáfího a jeho armádu obvinila z využívání znásilnění jako válečné zbraně, byť to mezinárodní organizace jako Amnesty International tato tvrzení snadno vyvrátily… Až Kaddáfí padne, tak demokraticky hrr na jeho zlato a ropu…?

Čemu se říká „humanitární“ bombardování Bělehradu…?

http://www.rukojmi.cz/clanky/4-kdyz-si-potencialni-prezidetka-clintonova-vydelava-13tisickrat-vic-nez-jeji-zamestnanci

Vojenská přehlídka v Moskvě projevem síly, aneb Evropa jako základna NATO z armád 30 zemí?

https://www.youtube.com/watch?v=BaIPr-wrtRc

Václav Havel – humanitární bombardování…

Kdy bude radit velvyslanec ČR Gandalovič americkému prezidentu, kam má či nemá cestovat?

Kolik tisíc listů důkazů je o agresi USA ve světě, aneb Zloděj křičí, chyťte zloděje…?

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereaddetail-knihy/izraelske-

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *