Exhaláty Číny v propagandě Šámalové; ví, že největší poušť Gobi je asi 100 km od Pekingu?

25. Prosinec, 2015 – 9:49

ČT a Šámalová; Hongkong a redaktorka hlásí před davem studentů; demonstrují za lepší život. Nic o tom, že žijí na nejbohatším územím světa. Opět Šámalová – Peking v inverzi, lidé s rouškami a nic o poušti Gobi, už skoro za rohem.

USA láteří: “To ne my máme nejvíc emisí, ale rozvojové země.” Čína s Indií tvrdí: “To vy jste si kdysi bohatli na průmyslu a exhaláty vám byly ukradené, dnes ale chcete nám, co se teprve rozvíjíme, bránit v bohatnutí. Nechte nás také vypouštět exhaláty, ať máme industriální zázemí stejně účinné jako vy…”

Proč paní Šámalová neukazuje ženy s rouškami v tibetské Lhase, kde nemají o exhalátech ani ponětí…?

Prodejná televize, submisivní její zaměstnanci. Šámalová ještě horší než Etzler, čím hůř, tím obrazově lepší. Hledat jen špínu, plivat po všem, co není v duchu rčení, koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Zvu část televizní rodiny Šámalových do Ostravy, kde patří městský obvod Radvanice a Bartovice k nejvíc rakovinotvorným místům na světě. Dokonce je na tom hůř, než smogem pronásledovaný Peking, Athény, Bombaj nebo Káhira. Přidejme malé srovnání tohoto ostravského obvodu s počtem obyvatel kolem 6 400 s Pekingem, který má přes 20 milionů obyvatel, s hustotou 1040 Číňanů na km2. A zatímco v hlavním městě Číny průmysl roste, v Ostravě bylo za uplynulých dvacet roků zavřeno deset hlubinných dolů, přestaly kouřit haldy, zmizely koksovny i vysoké pece, chemické závody, likvidují se i pověstné karcinogenní laguny a po ulicích už je možné chodit v bílé košili. Proč nepřijede natočit reportáž na Ostravsko v době, kdy zde řádí inverze a smog se dá krájet? Máme v Ostravě lidská práva, ale každý třetí pacient má rakovinu…

Je problém pro zpravodajku Šámalovou natočit z Pekingu něco pro ČT i za slunečného počasí…?

Kde byla Šámalová v srpnu 2012? Znečištění vzduchu v okolí olympijského stadiónu v Pekingu nebylo nad limity stanovenými Světovou zdravotnickou organizací (WHO(, metropole měla jen asi třetinový smog, navíc většinou z písku největší světové pouště Gobi, přesto došlo k vytvoření olympijského rekordu v nejtěžším 42 kilometrů a 195 metrů dlouhém běhu. Vítězem stal Samuel Kamau Wanjiru. Když se ho šámalovští novináři ptali, co říkal na pekingský smog, udiveně se podíval a řekl, že o ničem takovém neví, ale když běžel maraton v New Yorku nebo v Londýně, že tam se smogem málem udusil… Samozřejmě, že konání Olympiády bylo mimo předpovědi období písečných bouří z Gobi, přesto byla učiněna opatření. V okolí hlavního čínského města mělo totiž čtyřiceti továrnám nařízeno zastavit provoz, aby se snížily emise.

Zastaveny byly i práce na budování metra v Tianjinu. Podobná opatření zavedli rovněž ve 150 kilometrů vzdáleném Tchangšanu, kde se zastavila produkce 300 výrobních závodů… I průměrně inteligentní člověk pochopí, pokud však nemá ideologický úkol dehonestovat Čínu, co se dá, že země s miliardou a pěti sty miliony obyvatel a největším počtem továren i největším množství automobilů v ulicích, musí mít zcela logicky i nejvíce exhalátů. Spojené státy v době, kdy jim šla ekonomika nahoru, měly exhalátů mnohem víc než má dnes Čína, ale nebylo košer o tom hovořit. Dne 6. prosince 2014 uvedly Hospodářské noviny a mnohé servery, že podle posledních údajů Mezinárodního měnového fondu (MMF) čínská ekonomika předběhla tu americkou, která světu dominovala od roku 1872, kdy z pomyslné první příčky sesadila V. Británii…  v roce 2019 by podle odhadů MMF měl hrubý domácí produkt Číny dosáhnout téměř 26,86 bilionu dolarů, kdežto ten americký jen 22,1 bilionu. http://www.novinky.cz/ekonomika/355633-prvenstvi-ekonomiky-usa-po-142-letech-skoncilo-nejvetsi-na-svete-je-cinska.html

Typicky nažloutlé „exhaláty“ nad Pekingem nejsou dílem pouze výfukových plynů z automobilů, nýbrž jako vedlejší produkt písečné bouře z pouště Gobi….

Podle uznávaného amerického klimatologa Jamese Hansena nastoupili světoví lídři na nedávné klimatické konferenci v Paříži na špatnou cestu. Snižování emisí nepřinese očekávaný výsledek a naši planetu neochrání před klimatickými hrozbami. Varuje před opakováním chyb, ke kterým došlo již v roce 1997 při podepisování Kjótského protokolu. Jako jedinou možnost vidí uvalení daně na fosilní paliva. Upozorňuje, že existují studie tvrdící, že pokud se zvýší cena jedné tuny fosilních paliv o 10 dolarů, sníží se spotřeba energie o 20 procent za 10 let a o celých 50 procent během 20 let. „To je jediný životaschopný mezinárodní přístup. Nemůžete individuálně žádat 190 zemí světa, aby snížily své emise,“ tvrdí, na rozdíl od Šámalové, odborník na slovo vzatý. Školné v Hongkongu až 21 000 USD ročně; protesty jen o víkendu…

Nyní něco o promyšleně  „zamlčované“ poušti Gobi, jedné z nejrozsáhlejší poušti planety. Působením větru se Gobi rozšiřuje dále na jih a v současné době je okraj pouště Gobi od metropole Čínské lidové republiky vzdálen necelých 70 až 160 kilometrů.. Rozlohou 1 300 000 km² se Gobi řadí mezi největší pouště na světě; přibližuje k Pekingu ročně o tři kilometry. Ve snaze zadržet postupující duny vysazují zemědělci na jihu pouště tisíce stromů a stavějí slaměné ploty. Podle odhadů tak zachránili v posledních deseti letech před dezertifikací, rozšiřování pouště, hlavně na jejím okraji, v důsledku činnosti člověka, nejméně 475 000 hektarů půdy. V severní části Gobi však postup pouště pokračuje a písek již pohřbil několik osad. Poušť Gobi se rozkládá ve střední Asii zhruba na ploše dva miliony kilometrů čtverečních.

Na pouštích severní Číny jsou písky po staletí v pohybu. Kdysi pod nimi zmizely celé civilizace a dnes této hrozbě kvůli ničivým písečným bouřím čelí moderní Čína včetně dvacetimilionového Pekingu. Větry bičovaly území odjakživa, ale písečné bouře byly dříve vzácným úkazem. Od roku 1950 však jejich frekvence vzrostla o 500 procent a jsou také silnější. Peking postihne ročně kolem deseti písečných bouří. Mnohdy není vidět ani na 50 metrů, v extrémním případě takzvané černé písečné bouře ani na jeden metr. Předpovědět směr bouře je těžké, přicházejí od severozápadních provincií, kde leží pouště Gobi, Takla Makan a Ordos. Bouře písek zavanou až nad Koreu a Japonsko i na americký kontinent. Světoví atleti na MS 2015 v Pekingu neúmyslně zavdali další příležitost, jak si „vyvěšovači tibetské vlajky“ mohou znovu plivnout na Čínu…

Písečné bouře způsobuje vítr a studený vzduch z himálajských a sibiřských tlakových výší, který narazí na teplý vzduch pouští. Vegetace chrání půdu před větrem, jakmile je spasena, vítr roznese vrstvu půdy a z oblasti se stane nehostinná poušť. Světová změna klimatu, sucho a lidská činnost přeměnila velké travnaté oblasti na severozápadě Číny v poušť. Dobytek nemá potravu a pastevci oblast opouštějí. Pod nánosy písku mizí budovy, silnice, hyne dobytek i lidé. Pouště se nejen v Číně, ale i v Africe rozšiřují ohromnou rychlostí, celá čtvrtina země je poušť nebo je ohrožena, že se v ni změní. Mizí voda, vysychají řeky i jezera. Čínští i zahraniční vědci hledají způsob, jak tuto katastrofu zastavit. Nepřítelem je jim ale čas.

Velká zelená zeď je zalesňovací projekt na území ČLR, mající za cíl pozastavit rozšiřování pouště Gobi jižním a jihovýchodním směrem. Projekt byl zahájen roku 1978 a dle plánu by měl být ukončen roku 2050. Pásy lesů by měly obepínat celou oblast Vnitřního Mongolska, což v konečných číslech činí zhruba 300 000 km² zalesněné plochy. Ročně v Číně ubude 4000 km² zemědělské plochy. I přes velikost ČLR má tato ztráta dramatický dopad na čínskou ekonomickou situaci. S dezertifikací jsou spojovány i písečné bouře, které každoročně sužují hustě obydlené oblasti provincií Šan-si a Che-pej spolu s centrálně spravovanými městy na úrovni provincií Pekingem a Tchien-ťinem. Další příčinou dezertifikace je i narůstající odběr vody z řek pro průmysl. Dramatickým snížením vodního toku trpí např. Žlutá řeka, která je sužována nadměrným odběrem vody na zavlažování a pro průmysl v městě Pao-tchou. Následkem je fakt, že v posledních letech Žlutá řeka na svém spodním toku přes léto vysychá.

Od roku 1978 se podařilo zalesnit 220 000 km² plochy. V některých regionech se šíření pouště zastavilo a dokonce částečně ustoupilo. Mezi lety 2000 a 2004 se poušť ročně zmenšovala o 1200 km². Z velké části zasahuje do Mongolska, zčásti do Číny. Pouhý Peking je jako dvě Česka. Podobné pouštní horké větry jsem zažil v Terl Avivu, kdy letiště Be Guriona zrušilo všechny vnitrostátní linky, protože se město zahalilo do žluté mlhy. Způsobila ji pouštní bouře chamsin, většinou spojena s nástupem tlakových níží, které postupují k východu a severovýchodu. Jméno je odvozeno od arabského slova „padesát“, což odkazuje na trvání období, kdy se nejčastěji vyskytuje. V Izraeli putuje chamsin z Negevské pouště…Následuje fotoblog momentek jednoho ze dnů v metropoli Řiše středu…

Pekingští bezdomovci neztrácejí humor ani v noci, zvláště když se ve dne změní v zametače ulic..

Snímky z Číny a Tibetu Břetislav Olšer

Je pravda, že v Číně existují tisíce podniků, které znečisťují ovzduší nejen Pekingu, ovšem stejně jako třeba v Detroitu, Athénách či v Ostravě-Radvanicích, kde by se v minulém režimu netrhly dveře od redaktorů Svobodné Evropy, aby hlásali do světa, jak ten československý socialismu ničí rakovinou své občany… Heslo mají jasné: Koho chleba jíš, toho píseň Šámalovsky zpívej…

Inu, možná by mohla vážená paní Šámalová konečně uvědomit, že poušť Gobi je trošičku něco jiného, než písečné pláže v Acapulcu či na Bahamách… USA mají monopol na masakry, Rusko a Čína nesmí svým oponentům zkřivit ani vlásek na hlavě…

Levičákem snadno a rychle, aneb Rychlokurs blbostí…?

Je etické měnit život za život, aneb Byl Mao horší než Hitler…?

Jak být diplomatem a nezměnit se přitom ve schizofrenika…

izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereaddetail-knihy/izraelske-

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *