Šídlo v pytli neudržíš; koho chleba jíš, toho pravdu zpívej – Londýn a muslim starostou?

28. Září, 2015 – 19:51

Barvy moci Jindřicha Šídla; mj. napsal pro HN: „Vítejte v Londýně, největší no-go zóně světa, kterou ovládne právo šaría, teror a nikáby. Jak to, že už někdo nepobíhá po Piccadilly s transparentem „Islám v Londýně nechceme!“?“

Barvy moci Jindřicha Šídla: London calling. Bude starostou muslim?! Známý televizní komentátor je bezpochyby vzdělaný mladý muž, z něhož má jeho maminka velikánskou radost, potvrdil lidové rčení: „Šídlo v pytli neudržíš“. Znalec Londýna se pustil do propagandy islámu, když rozebírá, jak chudí muslimové – syn pákistánského řidiče autobusu a právník, co se stal ministrem pro místní rozvoj, a syn přistěhovalce z Guyany, jenž získal vzdělání na University of Liverpool, London School of Economics a City University London – se ucházejí o křeslo starosty Londýna. Zkrátka osmiapůlmilionový Londýn bude mít se slušnou pravděpodobností muslimského starostu. Mezi řádky čtěme – vidíte a vy tak žehráte na běžence z Afriky a Blízkého východu…

Osmačtyřicetiletý europoslanec Syed Kamall je členem Evropského parlamentu za konzervativce od roku 2005. Labouristé do přímé volby v květnu 2016 už kandidovali čtyřiačtyřicetiletého Sadiqa Khana, teprve druhého člena kabinetu Jejího Veličenstva s pákistánským původem. A aby pan Šídlo prokázal, jak jsou ekonomičtí běženci pro Británii důležití, ptá se: „Jak to, že už někdo nepobíhá po Piccadilly s transparentem „Islám v Londýně nechceme!“? Odpověď je nasnadě – Londýn je totiž zřejmě islámským násilím nejvíc postižená evropská metropole, takže Londýňané už „dostali rozum“, nebo spíš strach, tak trpí své muslimské sousedy, aby se jim nestalo to, co stovkám jejich nemuslimských spoluobčanů.

Těšil jsem se na londýnský Hyde Park, hlavně na jeho nezávislé řečníky ve Speaker’s corner. Ti se tam ale už téměř nevyskytovali; místo nich byly louky tohoto proslulého prostranství, vyhrazeného během druhé světové války pro pěstování rajčat, plné muslimských přistěhovalců. Těch je v Anglii už na pět milionů. Seděli v trávě, konzumovali hranolky s kuřetem a vydrželi tak v siestě po dobu svých pěti denních modliteb. Muži v galábiích, ženy většinou v černých nikábových róbách až na paty, s úzkým průzorem pro své oči. Vytlačili rodilé Londýňany z jejich oblíbeného místa relaxace do britsky konzervativního, ale čistějšího St. James’s Parku…

„Nemáme se rádi, ale snášíme se,“ řekl mi v Torontu předseda Česko-Slovenského sdružení v Kanadě Josef Čermák a měl na mysli tamní přistěhovalce z „třetího koše“, mezi jinými i české Romy. A to dnes platí také v Londýně, kde však na rozdíl od Toronta měli islamistických vražd nepočítaně. Stejně, jak to bylo v Izraeli, než před více než deseti roky postavili bezpečnostní zeď, náramně kritizovanou hlavně těmi, kteří dnes staví do cesty běžencům z Afriky a Blízkého východu jeden vedle druhého ostnatý plot a vysoké zdi. A paradoxně v Evropě, nedávno se chlubící Schengenským prostorem bez hranic.

Dnes je vedle synagog a kostelů na území židovského státu na 400 stovky mešit, muezzinové a ve 120členném Knessetu mají tři arabské strany 10 křesel. Velvyslanec Izraele ve Finsku je arabského původu. Arabština je spolu s hebrejštinou uznaná jako státní jazyk Izraele. Ve které arabské zemi je hebrejština státním jazykem a kolik synagog je v Pákistánu, Afghánistánu nebo v Pásmu Gazy? Polovina Arabů v autonomii má vlastní byt, asi procento bydlí ve vile, zbytek v domcích. Informuje o tom studie Palestinského centrálního úřadu. Přes 40 procent obyvatel v autonomii vlastní auto. 47 procent počítač a 97 procent satelitní přijímač. Arabové v Izraeli…

Vzhůru ke královně… Snímek Břetislav Olšer

V 10 procentech domácností žije tři a více osob. Průměrný byt má 3,6 pokojů. Zkrátka, Pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu takto žijí pod židovskou “diskriminací”. Na Západním břehu Jordánu vládne Abbás s Fatáhem, v Pásmu Gazy Hanejja s Hamásem. Jak má nový stát vypadat, to ještě nikdo neřekl. Fatáhstan a Hamástan…? A nenávist mezi Palestinci a Izraelci přesto všecko nezná mezí. Ať Izrael dělá první poslední pro Palestince, stejně jako Britové pro své vypiplané vzdělané muslimy. Holt, systém plzeňských rychlokvašných práv není jediný na světě. Ale ty konce…

V úterý 7. července 2015 uctili obyvatelé Londýna v pietní minutě ticha výročí tragédii, jež nemá v novodobé historii V. Británie obdoby; v 11,30 si připomněli atentáty Al-Káidy v londýnském metru a v autobuse. Zahynulo 52 lidí… A to i přesto, že po atentátech z 11. září 2001 byly jen ve Velké Británii zablokovány účty více než 250 charitativních organizací, soustředěných u islámských fundací, u nichž hrozilo, že získané peníze investují do terorismu. Ti měli napilno hlavně v současném krizovém světě. Poté bylo odhaleno, že charitativní dary od fondu stanice BBC Children In Need ve výši mnoha tisíc liber dostali k dispozici nejen na svou propagandu bomboví atentátníci, kteří zaútočili v červenci 2005 v londýnském metru. Teroristé se odpálili v soupravách metra a na horní palubě dvoupatrového autobusu, přičemž zabili 52 lidí, 700 jich bylo zraněno. Fond daroval během roku 1998 dvacet tisíc liber “škole” Leeds Community v Beestonu.

Ta pak financovala islámské bratrstvo. V něm pracovali dva z atentátníků – Shehzad Tanweer a Mohammed Sidique Khan, (pouze shoda jmen s kandidátem na londýnského starostu Khana), jenž působil také v jednom ze školních klubů. Škola dostávala peníze i z dalších veřejných zdrojů. Vyráběla za ně propagandistická videa a financovala výcvikové pobyty islámských radikálů v severním Walesu. Kosmopolitní město na Temži tak odevzdává daň své demokracii, možná neuváženému multikulturalismu… Jak se do lesa volá… až se ucho utrhne. Viz. podhoubí xenofobie v Norsku, z něhož se “vylíhl” brutální vrah Breivik… http://www.youtube.com/watch?v=Q7KLGDfDCqk A tak po Manhattanu, Madridu či Moskvě, otřásly atentáty rovněž Londýnem. Tři pumy vybuchly v metru a jedna v autobusu. S dvaapadesáti oběťmi na životech a asi sedmi sty zraněnými to bylo největší krveprolití v Londýně od konce války a zároveň nejhorší atentát teroristů v britské historii. Pachateli byli čtyři britští muslimové většinou původem z Pákistánu.

Běženci jsou v padělání cestovních dokladů mistři…

Pan Šídlo si však ví rady i za těchto okolností; vybral si pro svůj článek muslimské kandidáty na starostu Londýna, tak musí dodržet štábní disciplínu. Proto píše: „Jenže každá taková tragédie Britům připomene i jinou věc, kterou v Česku nemáme šanci poznat: že jejich muslimští sousedé, známí a politici obvykle patří mezi první, kteří vášnivě protestují proti útoku na britské hodnoty a životní styl. Khan a Kamall žádný takový problém zatím řešit nemuseli. A dělají vše pro to, aby své „nemuslimské voliče“ přesvědčili o tom, že loajalita Británii je pro ně něco úplně samozřejmého − jak to koneckonců prokazují celý život. Už vím, proč se běženci v českých uprchlických táborech bouří; ne kvůli stravě, ale proto, že si je ještě nevybrali naši mudrcové jako ty nejkvalitnější ze všech…

A občas to má docela zajímavé souvislosti. Labourista Khan se před pár dny dokonce pustil do svého nového stranického šéfa Jeremyho Corbyna, který projevuje na poměry až nezvyklé porozumění palestinské teroristické organizaci Hamás. „Zvyšuje to nebezpečí antisemitských útoků v Londýně,“ varoval Khan a přisadil si, že coby hrdý Brit nesnese, aby lídr opozice − jako Corbyn − odmítal zpívat hymnu při oslavě válečných veteránů…“ Konec citace… Tomu se říká hrdý Britoběženec…

Snímek Břetislav Olšer

Vzpomínání na Londýn mám spojené se skvělým a dnes již zesnulým novinářem Karlem Kynclem. Procházel jsem po Oxford Street, v jednom knihkupectví jsem si koupil knížku o princezně Dianě. Byl to kdysi knižní trhák. A pak jsem prošel kolem Hyde Parku a druhou doleva zamířil do mírného kopce po ulici Globcester k domku, na jehož zvonku bylo jméno: Karel Kyncl. Zpravodaj Čs. rozhlasu Praha v Londýně. Seděli jsem v jeho mini nahrávacím studiu, z něhož namlouval své fejetony přímo do vysílání. Dostal jsem knížku: Moje Británie. Byly to jeho odvysílané texty pro pořad zahraničních zpravodajů.

“Loni, tedy v roce 1990, dosáhla zločinnost v Británii rekordu, tedy v Anglii a Walesu bylo spácháno celkem čtyři a půl milionu trestných činů, o pětinu víc než předloni. Znamená to pět set trestných činů za hodinu…” řekl mi, protože věděl, že jsem z Ostravy, takže abych věděl, že tam u nás jsme proti Britům žabaři. Kdoví, kolik trestných činů napočítají tomuto běsnícímu davu imigrantských pomatenců. Kdoví, jaký fejeton by napsal o pár let později o noci rabovačů a 16 000 policistech, kteří jim v tom chtěli zabránit… http://cassad.net/tv/videos/616/

Mnozí čeští Romové žijí v Anglii po  boku muslimů…

Ne o všem pan Šídlo píše; noviny nejsou gumové, byť dostal k dispozici celou novinovou stranu. Možná však jako znalec britské metropole jistě ví, že vůbec poprvé jsou už rok v Londýně v menšině bílí Britové, kterých je 45 procent, zatímco před deseti lety jich bylo 58 procent. Počet obyvatel Londýna se oproti roku 2001 podstatně zvýšil ze 7,3 milionu na 8,5 milionu. A mele se to znovu. Islámští teroristé sekáčkem na maso napadli vojáka. Po několika sekundách byl mrtvý, útočníci však byli podle svědků jako smyslů zbavení a do bezvládného těla sekali dál, dokud neoddělili hlavu od trupu. Když své krvavé dílo dokončili, odtáhli tělo z chodníku doprostřed ulice. Černoch se do kamery omluvil, že to musely vidět ženy. Pak začali provolávat: “Přísaháme věčnému Alláhovi, že proti vám nikdy nepřestaneme bojovat.” Vše na vlastní oči vidělo mnoho lidí. Útočníci však vůči nim nebyli agresivní, naopak je nabádali k tomu, aby je fotili a natáčeli. “Tohle všechno jsme udělali proto, že muslimští lidé umírají rukama britských vojáků. Oko za oko, zub za zub. Nikdy nebudete v bezpečí, vaše vláda vás neochrání. Svrhněte vládu, která se o vás nezajímá,” hlásal jeden z útočníků.

Nepokoje se v noci rozšířily i do dalších britských měst a zesílily. V ulicích Liverpoolu nebo Manchesteru ale i dalších městech hořely obchody, vozy a mohutně se rabovalo. V ulicích měst většinou řádili mladí lidé, často příslušníci gangů, hlavně muži, ale i dívky. Už dnes žije ve Velké Británii skoro šest milionů muslimů a dalších nábožensky problémových migrantů. V hlavním městě Anglie je to přes 55 procent barevných obyvatel a cizinců, co ještě nemají britské občanství, nejvíc Poláků. Bílí Britové se houfně stěhují na venkov. Vědí proč. Za dům v Londýně zaplatí půl milionů liber, stejné obydlí stojí na venkově necelých dvě stě tisíc. No, nekup to. Důvod? Nebožtík Kaddáfí jednou řekl, že sebevražedné atentáty nejsou nutné, v Evropě stačí jen spousta muslimek s vysokou porodností; ne víc jak pět šest dětí…

Nebylo těžké objevit v Londýně muslimy. Seděli v trávě a vydrželi tak v siestě po dobu svých pěti denních modliteb. Muži v galábiích, ženy většinou v černých nikábech až na paty, s úzkým průzorem pro své oči. Kdo by ale čekal globální finanční krizi a přes 50 milionů nezaměstnaných. Ve Velké Británii přesáhl jejich počet poprvé od roku 1997 hranici dvou milionů a příjmy rostly nejpomalejším tempem nejméně od roku 1991. Pochopitelně z toho Britové viní imigranty, ale mlčí; ze strachu o své životy… http://www.lidovky.cz/foto.aspx?r=ln_zahranici&c=A130523_101101_ln_zahranici_vs

article_photo

Mnohé už ani nepřekvapila zveřejněná zpráva londýnského Centra pro sociální soudržnost, která ukázala, že britští muslimští studenti se příliš neliší od svých blízkovýchodních fundamentalistických vrstevníků. Zpráva, nazvaná „Islám na univerzitě: Průzkum britského studentského názoru”, ukázala, že přibližně třetina z 1.400 dotazovaných studentů souhlasila s názorem, že člověk může zabít ve jménu náboženství. Studie rovněž zjistila, že téměř polovina studentů podporuje zavedení islámského práva šaría v Británii, stejně jako světový chalífát – koncept světové islámské vlády.

article_photo

Zbytky autobusu po jednom z atentátů islamistů…

Nejen Francie a Belgie či Německo, ale i Británie má hlavu ve smutku. Jen 59 procent obyvatel se označilo za křesťany, zatímco v roce 2001 jich bylo ještě 72 procent. Celá čtvrtina uvedla, že se nehlásí k žádnému náboženství, zatímco před deseti lety jich bylo jen 15 procent. Muslimové tvoří 4,8 procenta obyvatel Anglie a Walesu, 1,5 procenta jsou hinduisté, 0,8 procenta sikhové, 0,5 procenta židé a 0,4 procenta buddhisté…Kdyby ještě můj přítel novinář v Londýně Karel Kyncl žil, určitě by napsal fejeton rovněž o muslimském kazateli Abu Waleed, jenž se Britům za jejich shovívavost odměnil svým kázáním 23. června 2011 v Londýně, kdy je seznámil s jejich „blízkou budoucností“.

„S Alláhovou pomocí dobudeme Bílý dům. Zažijeme den, kdy budou vykopnuty dveře do Bílého domu a vejde kalif (následník Mohameda),“ vykřikoval za souhlasného halekání kolemstojících muslimů. „Přijde den, kdy skončí Obama i Cameron na kolenou, aby nám muslimům platili daň za ochranu nemuslimů,“ prohrábl si svůj mohutný plnovous. „Prapor islámu zavlaje nad Bílým domem i nad sídlem britské vlády na Downing Street.“ Inu, stará dobrá Anglie, co se jednou změní v další zemi proroka Mohamada, kde už dnes uslyšíte proroctví: „Věřte mi, přijde den, kdy královna Alžběta II. bude nosit burku…”

Londýn – Snímek Břetislav Olšer

Jindřich Šídlo ví, jak vyakcentovat svůj článek, aby vyzněl tak, jak si sám předurčil .- ve prospěch běženců, resp. anglických muslimů ve význačných funkcích. Proto na závěr přišel po americku s happyendem: „Syed Kamall neustále opakuje, že nejspolehlivějším způsobem, jak zvítězit nad terorem, je učit všechny Brity britským hodnotám. A vždy k tomu dodává: „To, co známe jako militantní islamismus, nemá s náboženstvím islámu nic společného.“ Možná přece jen není Londýn ještě úplně ztracen. http://news.ivcrn.cz/315-nemecky-tisk-desitky-pripadu-znasilneni-zadateli-o-azyl-ci-jizany-severoafricany-popr-muzi-tmave-pleti

Tihle dva pánové vypadají, že by v případě potřeby klidně udělali totéž, co muslimský starosta Rotterdamu Ahmed Aboutaleb. Letos v lednu, po útoku vrahů na redakci časopisu Charlie Hebdo, připomněl obyvatelům svého města jednu prostou věc. Žijí v Nizozemsku, mimořádně tolerantní zemi, která ctí svobodu slova. A ten, kdo s tím má problém, má podle starosty Aboutaleba docela jednoduchou volbu. Citujeme: „Sbalit se a jít do prdele.“ Konec další citace… Když zdvořile ustupujeme roztahovačnému hostu, jsme postupně vytěsňováni ze svého příbytku

Jindřich Šídlo je stejně objektivní jako jeho spoluživitelka ČT, jež uvedla, že prezidenta Zemana vítalo ve Frýdku-Místku asi 500 obyvatel, když jich bylo nejmíň tři tisíce …

Přemýšlím, jak se dostal pan Šídlo do Londýna, zřejmě letecky, jelikož kdyby jel tunelem pod La Manche, určitě by mu neušly tisíce běženců, vysokánský plot kolem příjezdové silnice, pokud neplul na prámu z Calais, jel asi rychlovlakem, v němž pasažéři zděšeně naslouchali, jak po střechách vagonů pobíhají běženci snažící se dostat do Anglie. Nemálo z nich na to doplatilo svými životy. A jistě mu neunikly stovky policistů a vojáků, o nichž poté referoval svým muslimským potentátů a potencionální starostům Londýna, aby si přichystali povzbudivou řeč pro své krajany z Pákistánu či  z Guyany…

Rada pro běžence v Calais – zkuste to jako Libor Laštík, žádný tunel, ale přeplavte jako on kanál La Manche…. Snímek Břetislav Olšer

Inu, avšak, aby pan Šídlo v pytli neztratil rádoby punc objektivnosti, uvedl v titulku atraktivní no-go, tedy no-go oblast městských čtvrtí, kam se nedoporučuje chodit; možná to bude ještě horší, jelikož ministerský předseda Pákistánu varoval Evropu, že hlavní nápor běženců teprve přijde v počtu až 30 milionů…Pan Pákistánec Khan jako starosta Londýna jim samozřejmě vyjde vstříc jako vyšli vstříc právě jemu… Až bude v Česku 55 % cikánů, jako je už dnes v Londýně pouze 45 % bílých Britů…

http://archiv.ihned.cz/c1-64651620-barvy-moci-jindricha-sidla-london-calling-bude-starostou-muslim

Na jihu arabská revoluce, na severu revoluce protiislámská…?

Když zdvořile ustupujeme roztahovačnému hostu, jsme postupně vytěsňováni ze svého příbytku

http://www.voxeurop.eu/cs/content/article/64771-islamizace-evropy-nic-nez-mytus

Islám je jen jiná cesta k Bohu, aneb Rypákem vepře vstříc fatvě?

Zalidníme Evropu našimi dětmi, zničíme bezvěrce dělohami našich žen

Proč mírumilovní muslimové nedemonstrují proti teroru islamistů?

izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereaddetail-knihy/izraelske-

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *