Obamo, Obamo, zdaleka nemáš vyhráno…
13. Prosinec, 2008 – 9:00V ČTK jsme tomu říkali komentované zpravodajství. Chtělo to vzít fakta a patřičně je dát do logických souvislostí, přidat svůj pohled na věc a pak čekat, co na to řekne směnař. Tak, jak se to pokusím udělat právě teď z e-mailů z USA, jimiž mě zásobují mí přátelé. Jen směnaře nahradí mí ctění nickové…
Ještě se Barack Hussein Obama jako demokrat ani nedostal oficiálně do Bílého domu a už mu házejí republikáni další klacky pod nohy. Senát včera neschválil jeho plán poskytnout bankrotujícím automobilkám úvěr ve výši 14 miliard dolarů, na němž se už dohodl s dolní komorou Kongresu.
Inu, nechval dne před večerem…
Senátoři zablokovali uvolnění peněz, i když automobilkám hrozí, že na začátku příštího roku jim dojde hotovost nutná k udržení výroby. Osud amerických automobilek Ford, General Motors a Chrysler má teď ve svých rukách Sněmovna reprezentantů USA. Asi mají své bouráky ještě za předrecesní ceny…
Demokraté ve stočlenném Senátu nedokázali přesvědčit dost republikánů, aby byla ukončena debata o pomoci a mohlo se hlasovat o plánu pomoci výrobcům automobilů. Potřebovali 60 hlasů, ale měli jich jen 52. Proti bylo 35 senátorů.
Důvodem prý byla neochota odborů přistoupit na snížení platů v amerických automobilkách na úroveň platů v pobočkách zahraničních automobilek v USA. Odboráři v amerických automobilkách berou o tři až čtyři dolary za hodinu více než jejich kolegové v závodech Toyoty a Hondy, kteří nejsou v odborech.
Možná by byli brzy rádi i za tyto částky, až se ocitnout mezi třemi miliony nezaměstnaných pracovníků, jimž hrozí v USA vyhazov v rámci snižování nákladů.
Podobný boj vedl G. W. Bush nedávno s poslanci a senátory o 700 miliard dolarů pomoci pro finanční systém Spojených států. Povedlo se mu to až na druhý pokus, když ten první zablokovali rovněž jeho vlastní republikáni s obavy, že by o ně státní pokladna bez sofistikovaných záruk mohla přijít.
Tentokrát demokraté od počátku tlačili na Bílý dům, aby se na pomoc automobilkám použila část z právě oné sedmisetmiliardové injekce, určené na pomoc finančnímu sektoru, to ale Washington odmítl.
Tak náš první míšenec v křesle prezidenta USA má komplikace ještě dřív, než bude v lednu slanostně inaugurován. Ale je to prý pořád lepší, než kdyby ho zastřelil Ku klux klan a rozpoutaly se hrozivé rasové nepokoje; zní lakonická poznámka mého přítele z New Yorku. Navíc ho údajně mohl “odstřelit” i soud.
Prý není rodilý Američan a tak se jako Albrightová nebo Schwarzeneger nemůže stát hlavou USA., jelikož se totiž narodil v keňské Mombase a jeho otec byl občan Keni.
Jeho matka byla sice Američanka, ale příliš mladá a nežila v USA dostatečně dlouho na to, aby mohla malého Baracka legálně zanést do registru v zámoří narozených „rodilých“ Američanů.
Naopak se zdá, že Obama je občanem Indonésie, neboť soud zjistil, že po svém rozvodu se Obamova matka provdala za Indonésana, který Obamu právně přijal za svého syna se jménem Barry Soetoro.
Teprve po několika dnech napětí Federální východní pensylvánský oblastní soud žalobu ohledně občanství Baracka Obamy odložil, když ho uznal rodilým Američanem.
A tak by 47letý míšenec Barack Hussein Obama mohl bez potíží nastoupit 22. ledna 2009 i se svojí ženou a dvěma dcerami do Bílého domu, aby nejmíň čtyři roky vedl USA k lepším zítřkům…
Ovšem je docela možné, že s notným úbytkem automobilů, naopak se zvýšeným procentem nezaměstnaných… Trochu to zavání třicátými roky a tehdejší zatraceně hrozivou krizí. Dokonce už zde fungují i skoro prvorepublikové “žebračenky”.
Jen se jim říká potravinové známky, jako nástroj amerického programu boje s hladem, který potřebným pomáhá nakoupit potraviny. V září byl vytvořen smutný rekord, kdy “žebračenek” využilo přes třicet procent Američanů, o skoro dvacet procent víc než loni.
Počet lidí spoléhajících na potravinové známky tak překonal dosavadní rekord z listopadu 2005, kdy jich využilo 29,8 milionu lidí, mezi nimiž bylo ale hodně obětí hurikánů Katrina, Rit a Wilma.
Přes 36 milionu Američanů, tedy 11 procent všech amerických domácností, mají potíže s nákupem dostatečného množství potravin a třetina z nich už musela kvůli nedostatku dolarů začít některá pravidelná jídla vynechávat.
Podle posledních statistik se ukázalo, že 19 z 25 velkých měst v uplynulých dvanácti měsících do konce října zpozorovalo, že houfně přibylo bezdomovců, jichž jsou již desetitisíce. K tomu asi deset miionů lidí bez práce a to automobilky chystají propustit další miliony….
Důvod této recese nejen v potravinovém programu? USA již mezi jiným využívá cca 20 % veškeré zemědělské sklizně na produkci biopaliv a na komoditní burze v Chicagu vzrostl za jediný rok kurz kukuřice o 160 %, pšenice a rýže dokonce o 300 %…
Současné navýšení cen rýže, obilí a kukuřice rozšíří počet hladovějících lidí o dalších sto milionů obyvatel na více než miliardu. To však nebrání tomu, aby ve Spojených státech šla na výrobu bioethanolu až třetina výnosů obilí.
Ceny rýže a kukuřice dosáhly na americkém trhu nových vrcholů poté, co se Kazachtán, pátý největší světový vývozce pšenice, a Indonésie, velký producent rýže, přidaly ke Kambodži, Egyptu, Indii a Vietnamu, které vyhlásily zákazy vývozu.
Ceny pšenice se tak vyšplhaly na 9,11 USD za bushel, což je asi osm galonů, tedy 36,4 litry. Paradoxně to vůbec nevzrušuje jednu z nejchudších zemí světa Brazílii, která chce v Ghaně pěstovat na 27 tisících hektarech cukrovou třtinu na výrobu ročních 159 milionů litrů bioethanolu pro Švédsko…
A do tohoto zmatku přijde Obamův záměr s armádou, která má být nejsilnější na světě. Do roku 2011 totiž hodlá na území Spojených států rozmístit dvacet tisíc vojáků, možná těch z Iráku, kteří budou pomáhat „státu a místním úřadům“ při řešení prevence protijaderného útoku a dalších domácích katastrof, uvedl Pentagon.
Podle všeho se prý tak ruší 130 let platný zákon, který zakazoval americké armádě zasahovat na svém území a proti svým spoluobčanům.
Obamo, Obamo, zdaleka nemáš vyhráno…
