Když byl sovětský pilot Vladimir Rodionovič Kličko převelen z kazašských stepí do Hradčan a na Letnou, kde měl bojovat proti československé kontrarevoluci…

20. Srpen, 2015 – 8:07
Foto: Břetislav Olšer

Foto: Břetislav Olšer

Před 35 roky bylo u Kličků živo. Po dvanácti letech od invaze pěti armád Varšavské smlouvy do ČSSR přišel rozkaz také pro otce Vladimira Rodionoviče Klička; bylo třeba zase balit. Sotva se vrátil z kazašské stepi, musel do Mimoně.

Osud tak zavedl jeho syny Vitalije a Vladimira na Hradčany a Letnou. Nebylo to ale do Prahy; Hradčany byly totiž vojenské letiště a Letná zase sídliště postavené pro letce v severočeské Mimoni. Nejdřív je obývali Češi, po osmašedesátém Sověti. Pro jejich děti tady vnitro v roce 1972 postavilo školu; gymnázium zdobilo písmeno „G“, kdysi označovalo Gagarinovu školu. Vitalij ji navštěvoval od devíti do čtrnácti, o pět let mladší Vladimir sem chodil tři roky. Až do léta 1985, kdy armáda jejich otce Vladimira Rodionoviče odvelela jinam. Vitalij rád vypráví o svém šťastném dětství děcka sovětského okupanta v lesích kolem Mimoně, kde hráli „hru s hliněnými kuličkami do důlku“ a jezdili do exotické Prahy. Pak začal boxovat a svoji hrubost revolucionáře zanesl i na Majdan v Kyjevě…

Dnešní starosta Kyjeva Vitalij Volodymyrovyč Klyčko získal tento post jako trafiku za to, že se vzdal kandidatury na prezidenta Ukrajiny ve prospěch Porošenka; narodil se v Kyrgyzské SSR. Bratři pak v letech 1980-1985 chodili také do  školy v české Mimoni určené dětem sovětských vojáků, jejich otec byl pilotem sovětské okupační armády v Československu. Jako věrný člen Komunistické strany Sovětského svazu a příslušník KGB putoval dle příkazu strany od posádky k posádce, kam bylo zapotřebí. Proto se jeden syn narodil v Bělorusku, druhý v Kyrgyzstánu. Nyní si zopakujeme curriculum vitae proslulého boxera Vitalije; šampion v těžké váze organizace WBC. Měří 201 cm a váží 112 kg. Jeho bilance je 47 utkání, 45 vítězství (41 KO) a 2 prohry.

Ani jednoho z bratrů tenkrát nenapadlo, že by Vitalij z ortodoxní komunistické rodiny kandidoval na pravicového prezidenta Ukrajiny, která navíc potencionálně bude členem nevyvedeného klonu RVHP, zvaného Evropské unie. Dnes je mírně Kličko vyčichlým revolučním duchem Majdanu a po vzoru boxerů se dnes již celý Kyjev proměnil v jeden velký ring, plný rowdies, co používají hlavně rány pod pás, rány na zátylek a vše, co je nefair, a o čem právě Vitalij Kličko moc dobře ví. Nedávno tam ještě vykřikoval:

“Všichni občané Kyjeva, nasedejte do taxíků, aut a přijeďte na náměstí Mejdan, podpořit náš boj…”  Proti komu? Napřed proti proruskému prezidentu Janukovyčovi, nyní proti Putinovi; mnozí totiž psychopaticky dnes svalují vinu za srpne 1968 právě jemu… Komické. Narodil se 7. října 1952 v Leningradu (dnešní Petrohrad) v rodině továrních dělníků. Malý Vladimír byl vychováván jako jedináček. Měl sice dva starší bratry, ale oba zemřeli mladí – první krátce po porodu a druhý na záškrt během druhé světové války.

Rodiče Vladimir Spiridonovič a Maria Ivanovna nechali svého Voloďu (nebo také Puťku, což byla jeho druhá přezdívka) ortodoxní církví pokřtít, i když to bylo v té době v Sovětském svazu ilegální. Vladimir studoval práva na leningradské univerzitě. Po skončení školy v roce 1975 nastoupil do KGB, kde působil především jako agent v Německé demokratické republice. V roce 1990 se vrátil do Ruska a nastoupil na petrohradskou univerzitu jako zástupce rektora. V roce 1998 se dostal do čela Federální bezpečnostní služby, nástupkyně KGB. Následně byl zvolen i do velení velmi důležité Bezpečnostní rady Ruské federace. Dne 21. srpna 1968 mu bylo necelých šestnáct roků… Není okupace jako okupace?

Jak jsem potkal Havla…

Svůj 21. srpen 1968 jsem prožil v tehdejším Gottwaldově-Zlíně, kde jsem vášnivě rozmlouval se sovětskými vojáky, abych jim ve své naivitě vysvětlil, že se spletli, poněvadž u nás žádná kontrarevoluce nebyla a není. Jeden voják před hotelem Moskva se rozčílil, když jsem ho v “ajfru” nazval okupantem, skočil do tanku, vytáhl kalašnikova a hnal se po mně se slovy, že mě zastřelí; kdyby byl okupant, tak by zastřelil mé rodiče,  mě vyhnal z domu a sám by si lehl do mé postele… Dav se rozprskl, abych jako cíl zůstal sám.. a poté zarachotila dávka, naštěstí jen do vzduchu. Neohlížel jsem se a rádoby důstojně odcházel, ale za prvním rohem jsem po valašsku “vzal nohy na ramena”…

Kolik již bylo v historii lidstva takových srpnů, kdy nějaká armáda obsadila jiný stát? Motto: „Svět nebude zničen těmi, kteří páchají zlo, ale těmi, kteří se na něj dívají, aniž by něco udělali.“ Albert Einstein…  Severoatlantická smlouva byla podepsána 4. dubna 1949, teprve 14. května 1955 vznikla Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci – Varšavská smlouva. Kterápak z nich byla asi obranná, a která asi útočná…? Jelikož NATO, pokud někde útočilo, tak pouze proto, “aby zachránilo lidské životy a ukončilo humanitární krize”. Třeba humanitárním bombardováním bývalé Jugoslávie v roce 1999…

Základem fungování NATO je Severoatlantická smlouva podepsaná 4. dubna 1949 ve Washingtonu představiteli dvanácti států. Vedle USA a Kanady byly mezi zakládajícími zeměmi Velká Británie, Francie, Portugalsko, Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Itálie a Island. Klíčovou částí dohody je článek 5, který zaručuje všem členským zemím kolektivní obranu v případě napadení. Tento bod byl míněn především jako varování Sovětskému svazu před útokem na státy západní Evropy. V takovém případě by se totiž za napadené považovaly i Spojené státy, které tehdy jako jediné mohly na takový krok efektivně reagovat. http://www.ustrcr.cz/cs/anticharta

Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti. Článek 5 Severoatlantické smlouvy http://www.military.cz/accessories/nato/treaty_cz.htm

NATO pod diktátem Spojených států může eventuálně zaútočit i na stát, který jen sousedí s členskou zemí Aliance. Formality. Od té doby již pošta rozeslala tucty zvacích dopisů, ten Bilákův byl jen trapným cárem papíru, invaze USA a NATO měly daleko rozsáhlejší účinky; jen namátkou Korea, Vietnam, Grenada, Irák, Afghánistán, bombardování Jugoslávie, paradoxně země, která se odmítla účastnit invazi pěti armády VS k nám, pak Libye, Sýrie a další, z čehož nakonec vznikla teroristická parta Islámský stát, nejvyvražďovací element od konce 2. světové války. A pak ještě filantrop a miliardář Soros, co sponzoroval také sametovou revoluci a Václava Havla… A když jsem u Havla, kdo se zjeví z mé nezpochybnitelné databáze? Kdopak zasvěceně hovořil se svým pseudofilosofickým patosem o humanitárním bombardováním? Václav Havel – humanitární bombardování…

Lhal snad Václav Havel? Napřed byl jako “profesionální humanista” pro zrušení Varšavské smlouvy a zároveň i NATO, aby vzápětí změnil dramatickou pózu a stal se z něho schizofrenik. Jeho projev jako prezidenta ČSFR o NATO v Parlamentním shromáždění Rady Evropy, Štrasburk, 10. května 1990, to dokazuje: Na Madeleine Albrightovou jedině s broží kejhající husy na klopě…

…“Současný název je do té míry spjat s érou studené války, že by bylo výrazem nepochopení současného vývoje, kdyby se měla Evropa spojovat pod praporem NATO. Mohou-li být dnešní struktury západoevropské bezpečnostní aliance předobrazem či zárodkem budoucí aliance celoevropské, pak tomu tak rozhodně není proto, že Západ vyhrál třetí světovou válku, ale proto, že zvítězila dějinná spravedlnost. Druhým důvodem nevyhnutelné změny názvu je jeho zjevná geografická nevýstižnost: s Atlantickým oceánem by totiž v budoucím bezpečnostním systému sousedila jen menšina jeho účastníků….“

Nehodila by se snad nějaká ta sankcička i pro Václava Havla za jeho „humanitární bombardování“? Připomeňme si; opakování matkou moudrosti, aby se chytli za nos taktéž ti, jež tvrdí, že Havel nikdy nic o humanitárním bombardování neřekl; omyl: Dne 29. dubna 1999 ve francouzském listu Le Monde vyšla slova z rozhovoru, která poskytl v roce 1999 před svou cestou do USA agentuře Reuters…

Text prvního odstavce článku zní francouzsky:

“Dans l’intervention de l’OTAN au Kosovo, je pense qu’il y a un élément que nul ne peut contester: les raids, les bombes, ne sont pas provoqués par un intéret matériel. Leur caractere est exclusivement humanitaire: ce qui est en jeu ici, ce sont les principes, les droits de l’homme auxquels est accordée une priorité qui passe meme avant la souveraineté des Etats. Voila ce qui rend légitime d’attaquer la Fédération yougoslave, meme sans le mandat des Nations unies. Mais, en m’appuyant sur mon expérience personnelle, je suis également convaincu que seul le temps permettra d’évaluer avec objectivité ce qui se passe ces jours-ci en Yougoslavie et les répercussions sur l’OTAN…”

V překladu do češtiny:

“Domnívám se, že během zásahu NATO v Kosovu existuje jeden činitel, který nikdo nemůže popřít: nálety, bomby, ty nebyly vyvolány ze zištných zájmů. Jejich povaha je výlučně humanitární: to, co je zde ve hře, jsou principy, lidská práva, jimž je dána taková priorita, která překračuje i státní suverenitu. A to poskytuje útoku na Jugoslávskou federaci legitimitu i bez mandátu Spojených národů. Ale na základě své osobní zkušenosti jsem stejně silně přesvědčen, že jen čas dovolí objektivně zhodnotit to, co se děje v těchto dnech v Jugoslávii a dopad na NATO…” http://votyy.tumblr.com/post/37828720759/známí-signatáři-anticharty

Washington byl ohledně Kosova velmi rychlý, jako bleskový a účelový vstup ČR do NATO, a uznal nezávislost regionu dva roky před tím, než OSN v roce 2008 označila tento region za legální. Navzdory tomu, že v roce 1999, kdy bombardovaly USA, resp. NATO, Bělehrad, přičemž se účelově oháněly platnou úmluvou OSN o ochraně menšin. Pravdoláskař a lžinenávistníci, aneb jak přiživovat kult osobnosti?

Inu, chceš-li sametového Havla míti a nebýt přitom v ř.ti, musíš za lavičku 300 tisíc zaplatili a za jeho jméno pro ulici 30 tisíc; (dnes na konto Nadaci Dagmar a Václavu Havlových Vize 97 obce a města platí 300 tisíc za lavičku se stromem. Kdo chce pojmenovat cokoli po Václavu Havlovi, musí zaplatit. Za použití Havlova jména pro lavičku se platí bez daně 30 tisíc korun, včetně daně z přidané hodnoty tedy necelých 37 tisíc korun…) A to vše 47 roků po 21.srpmnu 1968… a co z toho vzešlo… Kolik už bylo ve světě “21. srpnů 1968″…?

http://www.mapovani.cz/

http://aeronet.cz/news/ceskoslovensti-vojaci-v-zaloze-proti-valce-planovane-velenim-nato/

Je NATO na to, aby zachraňovalo lidské životy a bránilo svět před humanitárními krizemi?

http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Toto-v-minulosti-provedly-USA-a-Britanie-A-Rusko-dnes-za-podobne-veci-celi-sankcim-Spisovatel-Olser-predklada-historicka-fakta-370368

Předváděčku veletrhu zbraní zahájily bomby „Little Boy“ a “Fat Man”

Bushova slova v Muzeu holocaustu

Kyjev: řádění rowdies, teroristů a extrémistů, podporovaných EU…?

Mlčíme, nevidíme, neslyšíme … krédo českých médií se nemění…

izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereaddetail-knihy/izraelske-

Reklama:
  1. 15 reakce na “Když byl sovětský pilot Vladimir Rodionovič Kličko převelen z kazašských stepí do Hradčan a na Letnou, kde měl bojovat proti československé kontrarevoluci…”

  2. Vynikající článek, výstižné. No nic se nedá dělat, NED -jakásik nadace pro tzv. demokracii by mohla v ČR zacálovat třeba jednu lavičku)))

    od Ivka v Srp 20, 2015

  3. Děkuji moc…

    od olser v Srp 20, 2015

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *