Pohádkářka Petra-Hans Christiana Procházková – Andersenová…

24. Červenec, 2015 – 12:55

A o čem byla ona skandální gruzínská reportáž? Bylo v ní mj. uvedeno: “Dnes ráno byl v Cchinvali spáchán atentát na hlavu Jižní Osetie Eduarda Kokojtyho, po kterém ruská vojska vtrhla do Gruzie,” uvedla bez varování televize Imedi.

Po několika minutách přinesla další zprávu, že prezident Saakašvili padl a šéfem “lidové vlády” se stala Nino Burdžanadzeová, vedoucí představitelka gruzínské opozice. Informaci komentátora doprovázely záběry válečných operací a lidí prchajících z Tbilisi. Až po skončení půlhodinového pořadu hlasatel oznámil, že šlo o “speciální reportáž o možném vývoji událostí”.

Kdoví, jak reagovala “novinářka”, kdy svět obletěly skandální záběry útočících ruských tanků a pohřeb Saakašviliho. Co řekla na děsivou fikci i zneužití mnohých výpovědí velvyslanců…? Nic. Za to se ozvali diplomaté: „Bohužel to mělo negativní vliv na pověst vaší stanice Imedi a vyvolalo to otázky, které musí bezodkladně projednat Gruzínská národní komise pro komunikaci,“ shrnuli fiktivní televizní vysílání diplomaté a žádali o okamžité dementi.

Byly totiž zneužity také záběry českého ambasadora v Tbilisi Ivana Jestřába, britského velvyslance Denise Keefea a jejich francouzského kolegy Érika Fourniera. Imedi v reportáži použila jejich dřívější vystoupení a zasadila je do kontextu zprávy o údajném napadení země Ruskem. Pobouření tímto podvodem byli také ostatní zneužití velvyslanci. Jen Petra Procházková ne…  Zachovala ledový klid studené války. Co řekla na děsivou fikci i zneužití mnohých výpovědí velvyslanců…? Znovu nic…

Území v podhůří Kavkazu bylo spolu s většinou Gruzie připojeno k Rusku v 19. století a roku 1922 zde byla vytvořena autonomní oblast. V souvislosti s rozkladem SSSR zesílily separatistické tendence ruských Osetinců usilujících o spojení se sousední Severní Osetií. Dne 28. listopadu 1991 vyhlásila Jižní Osetie nezávislost na Gruzii. Krátce poté vypukla v kavkazské oblasti občanská válka a Jižní Osetie se prohlásila republikou; nebyla ale nikým uznána, na rozdíl od okamžitého uznání Kosova, které jednostranně vyhlásilo samostatnost 17. února 2008.

Ruská Duma nabádala prezidenta Vladimíra Putina, aby ve světle uznání samostatnosti Kosova uvažoval o tomtéž opatření pro Jižní Osetii, která má asi 100 000 obyvatel, hlavním městem je Cchinvali. Mluví se zde většinou rusky, o něco méně osetinštinou, platí se hlavně ruským rublem. Nejvíc Gruzínci bylo bombardováno město Gori a téměř zničené bylo hlavní město Jižní Osetiei; na útěku bylo přes třicet tisíc lidí. Rusko tvrdilo, že jde o etnické čistky a chtělo, aby Gruzie pykala, viz. Reagan a Grenada. Zbytek světa zatím jen verbálně útočil na Rusko, že si začalo…

Podle německého Der Spiegel, však byl Saakašviliho plán invaze připravován mnohem dříve. Jeho první verze z roku 2006 počítala s tím, že gruzínské ozbrojené síly obsadí všechny klíčové body v Jižní Osetii během necelého dne. Nový americký velvyslanec v Rusku John Beyrle řekl v rozhovoru, který 22. srpna 2008 zveřejnil ruský list Kommersant: „Ruská vojska reagovala na gruzínský útok na mírové jednotky Ruské federace v Jižní Osetii zcela odůvodněně. Skutečnost, že jsme velmi naléhavě přesvědčovali gruzínskou stranu, aby takový krok nepodnikala, jasně svědčí o tom, že jsme nechtěli, aby k něčemu takovému došlo. Washington až do posledního okamžiku přesvědčoval gruzínskou stranu, aby se do ničeho takového nepouštěla…”

Další vydání Lidových novin v duchu zřejmě zavedeného novinářského šlendriánu přinesly další “bombu” Petry Procházkové pod názvem: “Ruský plán na rozbití Ukrajiny”. Opět bombastické zvěsti; momentální dělení Ukrajiny je podle “ruských” novinářů z opozičního, eufemisticky nazvaného nezávislého listu Novaja gazeta, který zčásti vlastní bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov, součástí dlouhodobého ruského plánu. Jak tvrdí zástupce šéfredaktora Andrej Lipskij; dokazuje to analýza zveřejněná v jeho listu.

Avšak ouha; další sci fi Procházkové, resp. její tvrzení, že se na vzniku dokumentu podílel Konstantin Malofějev, který působil rovněž při anexi Krymu a financoval soukromou armádu Igora Girkina, byl prachobyčejný blaf. Sám Malofějev se od “tajného dokumentu” prostřednictvím Echa Moskvy kategoricky distancoval. Navíc prokázal, že inkriminovaný text obsahuje striktní mocenský cynismus a nesmyslné geopolitické i ekonomické argumenty pro rozbití Ukrajiny. Schází hlavně četné historické a ideologické odkazy; Malofějev je totiž pravoslavný fundamentalista, jenž by si taková fakta rozhodně nenechal ujít…

Že by nositelka tuctu našich nejprestižnějších novinářských cen opět nalítla na mediální boudu, nebo snad to byl něčí záměr? Vedle dalších obsahových i významových “nepřístojností” je zde ještě totiž opětovně do oka bijící bota; proč tolik halasně zveřejňovaný “plán na rozbití Ukrajiny” jednoznačně svaluje odpovědnost na Západ, nehledě ke skutečnosti, že na Západě prokazatelně nikdy neexistoval záměr Ukrajinu dělit, naopak; heslo znělo: Celistvost pod dohledem USA, NATO, CIA a EU. Údajná “geopolitická intrika” je tedy výmysl od A do Z, přestože v Gorbačovově znavené a Reaganem zavirované hlavě taková propaganda hypoteticky mohla zrát…

V článku je zcela patrná snaha Procházkové po bulvární senzacechtivosti, když v křeči rádoby spisovatelských manýr, ke štěstí jí chyběl jen pohřeb Putina, mj. píše:…”V dokumentu (z doby glasnosti a perestrojky) je popsán krok za krokem postup Moskvy vůči Ukrajině. Jde například o rady, jak organizovat a podporovat proruské demonstrace občanů, jak zajistit logistiku, která měla pomoci nově vznikajícím separatistickým skupinám rozšiřovat činnost. Plán vychází z vynikající znalosti situace a rozhodně nepočítá s tím, že bude ihned část Ukrajiny připojena k Rusku, tak, jako se to mnohem později povedlo s Krymem…”

Ani závěr této bajky nezní o nic míň bulvárněji: …”Stejně překvapivé je, že v dokumentu nezní zdaleka tak hlasitě obava z rozšíření NATO. Naopak. Hrozba pro Rusy je na východě. Rusko se obává, že bude z chabě osídlené Sibiře vytlačeno Číňany. A hustě osídlené ukrajinské oblasti by zřejmě částečně – není jasné jak – přesunulo do svých východních pustin…”

Inu. další “procházková” fantasmagorie navíc silně připomíná syrovost děl Jacka “rozparovače” Londona z Klondike a jeho Démon alkohol… http://blisty.cz/art/76602.html

Reklama:
  1. 1 Trackback(s)

  2. Led 15, 2016: hampton bay fans

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *