Jednou z hlavních motivací k útěku byl podle Nováka odchod otce v jejich útlém věku. „Myslím, že psychologicky nejsilnější na tom bylo, že odešel, když byli malými dětmi. Zůstala obrovská síla mýtu, třebaže to byl skutečný člověk s chybami. Naposledy ho viděli jako malí a brali jeho odkaz smrtelně vážně,“ uvedl dříve v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

„Jsou přesvědčeni, že bojovali proti komunismu. Když se v západním Německu, v amerických armádních kruzích dověděli, co dokázali tihle kluci, tak měli otevřené dveře do Ameriky. Tam se setkali s nějakou paní z International Departmentu, ta postavila do haptáku i generály, ujala se jich a řekla: Pánové, co chcete dělat v Americe? Chcete, aby se o vás napsala kniha, natočil film, nebo chcete jít studovat do West Pointu? Oni nato: Ne, my chceme bojovat proti komunismu. My jdeme do armády, bude válka proti komunismu, my už ji neprošvihneme. A ona povídá: Já mám spoustu známých a někteří z nich mají trochu odlišný názor na to, jestli bude válka s komunismem. Tak se tu nejdřív rozhlédněte, pak si, třeba za šest neděl, pohovoříme,“ řekl Novák.

„Za šest neděl byla další večeře a zase: My budeme bojovat proti komunismu. Tak se přihlásili do armády a sloužili ve speciální jednotce. O víkendech, kdy ostatní kluci chodili do baru, oni chodili běhat a cvičit, protože při útěku ve východním Německu pochopili, že přežijete třeba kvůli jednomu dvěma procentům rozdílu, díky nimž máte navrch. Že je strašně důležité být v nejlepší formě. Věřili, že bude válka, pojímali to vojensky. Teprve v roce 1956, po maďarských událostech, pochopili, že Západ se k žádné válce proti komunismu nechystá. Dosloužili, k čemu se upsali, pět let, a pak šli do civilu.“

Jan Novák, který emigroval v šestnácti letech s rodiči a sestrami do Rakouska a poté zakotvil v Chicagu, je znám rovněž jako scenáristický spolupracovník Miloše Formana. Právě od něj se mu dostalo iniciace k sepsání této knihy.  Forman navštěvoval totéž poděbradské gymnázium jako bratři Mašínové a jejich souputník Zbyněk Janata. Ještě před knihou vznikl filmový scénář, jenž měl režírovat Ivan Passer a za kamerou měl stát Miroslav Ondříček. Na projekt se ovšem nenašly peníze.