“Muslimové celého světa, bezprávní této země, povstaňte!…“

9. Červenec, 2015 – 22:46

Muslimky v Londýně... FGoto: Břetislav Olšer

Muslimky v Londýně... FGoto: Břetislav Olšer

V úterý 7. července 2015 uctili obyvatelé Londýna v pietní minutě ticha výročí tragédii, jež nemá v novodobé historii V. Británie obdoby; v 11,30 si připomněli atentáty Al-Káidy v londýnském metru a v autobuse. Zahynulo 52 lidí…

Co si budeme namlouvat; nejbezpečnější svět byl zhruba před čtvrt stoletím. Nebyl ještě žádný Schengenský prostor a žádné hospodářské recese, jen iluze státní nezávislosti, suverenity, svobody a demokracie v klidu a míru, v což, bohužel, spousta z nás uvěřila. Mohlo se cestovat bez obav z násilí teroristů; dnes ten, kdo nestačil poznat bezpečnost a romantiku evropských či arabských zemí, může o ní už jen snít. Třeba britští turisté, které včera šupem poslala britská vláda domů z Tuniska, že jim hrozí další atentát. To je konec světa…

Koho by napadlo, že budou nevinní lidé umírat po atentátech v metropolích Evropy a z nejvyspělejších zemí Afriky či Blízkého východu zbudou po vyprovokovaných tzv. arabských revolucích jen trosky a chaos, co byl na počátku novodobého exodu; máme tady stěhování národů jako důsledek příčiny Havloidní filozofie „humanitárního bombardování“. A místo strašáků z diktátorů, dnes po jejich fyzické likvidaci nás děsí mnohem horší brutalita a zvrhlost podřezávačů krků bezvěrců.. Václav Havel – humanitární bombardování…

Londýn… Snímek Břetislav Olšer

Imperiální zhůvěřilá drzost, militantní arogance a bezohlednost Západu však notně rozlítila muslimskou, tedy více než dvoumiliardovou část světa. A tak to přišlo, Ani tentokrát nebylo kouře bez ohně a kdo rozséval vítr, sklidil bouři. A ne ledajakou. Po atentátech z 11. září 2001 byly jen ve Velké Británii zablokovány účty více než 250 charitativních organizací, soustředěných u islámských fundací, u nichž hrozilo, že získané peníze investují do terorismu.

Poté bylo odhaleno, že charitativní dary od fondu stanice BBC Children In Need ve výši mnoha tisíc liber dostali k dispozici nejen na svou propagandu bomboví atentátníci, kteří zaútočili mj. v londýnském metru. A tak po Manhattanu, Madridu či Moskvě, otřásly atentáty rovněž Londýnem. Dne 7. července 2005; tři pumy vybuchly v metru a jedna v autobusu. S dvaapadesáti oběťmi na životech a asi sedmi sty zraněnými to bylo největší krveprolití v Londýně od konce války a zároveň nejhorší atentát teroristů v britské historii. Pachateli byli čtyři britští muslimové většinou původem z Pákistánu.

Zmíněné charitativní dary financovaly Islámské bratrstvo, v něm pracovali dva z atentátníků – Shehzad Tanweer a Mohammed Sidique Khan, jenž působil také v jednom ze školních klubů. Škola dostávala peníze i z dalších veřejných zdrojů. Vyráběla za ně propagandistická videa a financovala výcvikové pobyty islámských radikálů v severním Walesu. Kosmopolitní město na Temži tak odevzdává daň své demokracii, možná neuváženému multikulturalismu… Jak se do lesa volá… až se ucho utrhne. Viz. podhoubí xenofobie v Norsku, z něhož se “vylíhl” brutální vrah Breivik… http://www.youtube.com/watch?v=Q7KLGDfDCqk

Do Londýna se dá cestovat třemi způsoby; letecky, tedy nejrychleji, automobily, s romantikou plavby trajekty přes kanál La Manche z Calais do Doveru, nebo vlakem v podmořském tunelu ze stejných míst. Opět relativně rychlý způsob, ovšem pro klaustrofobiky nepřijatelný. Vyzkoušel jsem všechny tři možnosti, jednou jako doprovod v člunu při plaveckém maratonu kamaráda přes tuto vodní úžinu.. A ty, jež nestrašila tunelová podmořská fobie, nyní pro změnu děsí běženci, co do tunelu pronikají ze svých afrických uprchlických tras. A tak Britům opět nahání hrůzu tragické vzpomínky na teror, jenž vraždil v Londýně a chlácholení britských papalášů, že už nikdy nedopustí, aby lidé umírali roztrhaní bombami atentátníků….

Vzpomínání na Londýn mám spojené se skvělým a dnes již zesnulým novinářem Karlem Kynclem. Procházel jsem po Oxford Street, v jednom knihkupectví jsem si koupil knížku o princezně Dianě. Byl to kdysi knižní trhák. A pak jsem prošel kolem Hyde Parku a druhou doleva zamířil do mírného kopce po ulici Globcester k domku, na jehož zvonku bylo jméno: Karel Kyncl. Zpravodaj Čs. rozhlasu Praha v Londýně. Seděli jsem v jeho mini nahrávacím studiu, z něhož namlouval své fejetony přímo do vysílání. Dostal jsem knížku: Moje Británie. Byly to jeho odvysílané texty pro pořad zahraničních zpravodajů.

Pohotovost policistů před Buckinghamským palácem; God Save The Queen… Snímek Břetislav Olšer

“Loni, tedy v roce 1990, dosáhla zločinnost v Británii rekordu, tedy v Anglii a Walesu bylo spácháno celkem čtyři a půl milionu trestných činů, o pětinu víc než předloni. Znamená to pět set trestných činů za hodinu…” řekl mi, protože věděl, že jsem z Ostravy, takže abych věděl, že tam u nás jsme proti Britům žabaři. Kdoví, kolik trestných činů napočítají dnes novému běsnícímu davu imigrantských pomatenců. Kdoví, jaký fejeton by napsal o pár let později o noci muslimských rabovačů obchodů, zapalovačích desítek automobilů a 16 000 policistech, kteří jim v tom chtěli zabránit… http://cassad.net/tv/videos/616/

Nezabránili však krvavé vraždě, kdy Islámští teroristé sekáčkem na maso napadli v květnu 2013 v Londýně vojáka. Po několika sekundách byl mrtvý, útočníci však byli podle svědků jako smyslů zbavení a do bezvládného těla sekali dál, dokud neoddělili hlavu od trupu. Když své krvavé dílo dokončili, odtáhli tělo z chodníku doprostřed ulice. Černoch se do kamery omluvil, že to musely vidět ženy. Pak začali provolávat: “Přísaháme věčnému Alláhovi, že proti vám nikdy nepřestaneme bojovat.” Vše na vlastní oči vidělo mnoho lidí. Útočníci však vůči nim nebyli agresivní, naopak je nabádali k tomu, aby je fotili a natáčeli. “Tohle všechno jsme udělali proto, že muslimští lidé umírají rukama britských vojáků. Oko za oko, zub za zub. Nikdy nebudete v bezpečí, vaše vláda vás neochrání. Svrhněte vládu, která se o vás nezajímá,” hlásal jeden z útočníků. http://www.lidovky.cz/foto.aspx?r=ln_zahranici&c=A130523_101101_ln_zahranici_vs

Proč tedy cizinci žádali o azyl, když se jim ve vybrané zemi nelíbí a nechtějí akceptovat její zákony? Nikdo jim nebrání, aby posbírali svých pět švestek a šupajdili tam, odkud přišli. Jsou sociálně vyloučení a proto nepřizpůsobiví. Kdo za to může, že jsou chudí? Co proti tomu dělají? Není to tím, že nechtějí chodit do škol, berou drogy, jsou alkoholici a k tomuto svému poživačnému a povalečskému životu potřebují násilí, aby mohli sehnat peníze…? A proč jsou chudí všude, kam přijdou, i když dostávají peníze ve formě sociálních dávek, aniž by hnuli prstem? Dostávat něco za nic je amorální. Těm spratkům je to evidentně šumafuk. Kdo přece není líný studovat, není líný ani pracovat. Zkrátka válka civilizací – té gramotné a negramotné… Ovšem může být někdo civilizovaný, když neumí číst ani psát…?

Mnohé už ani nepřekvapila zveřejněná zpráva londýnského Centra pro sociální soudržnost, která ukázala, že britští muslimští studenti se příliš neliší od svých blízkovýchodních fundamentalistických vrstevníků. Zpráva, nazvaná „Islám na univerzitě: Průzkum britského studentského názoru”, ukázala, že přibližně třetina z 1.400 dotazovaných studentů souhlasila s názorem, že člověk může zabít ve jménu náboženství. Studie rovněž zjistila, že téměř polovina studentů podporuje zavedení islámského práva šaría v Británii, stejně jako světový chalífát – koncept světové islámské vlády. Varování pro Česko, jehož politici si chtějí vybírat mezi běženci ty inteligentní, co budou studovat, aby mohli pracovat a přinášet zemi zisk; dovedou si představit české luhy a háje jako součást globálního chalifátu, vybudovaného vzdělanými muslimy, jejichž úmysly při migraci k nám neodhalí ani ty nejmazanější detekční rentgeny…?

Červená: vysoké riziko útoku, oranžová: průměrné ohrožení, žlutá: minimální riziko…

Těšil jsem se na londýnský Hyde Park, hlavně na jeho nezávislé řečníky ve Speaker’s corner. Ti se tam ale už téměř nevyskytovali; místo nich byly louky tohoto proslulého prostranství, vyhrazeného během druhé světové války pro pěstování rajčat, plné muslimských přistěhovalců. Těch je v Anglii už na šest milionů. Seděli v trávě, konzumovali hranolky s kuřetem a vydrželi tak v siestě po dobu svých pěti denních modliteb. Muži v galábiích, ženy většinou v černých nikábových róbách až na paty, s úzkým průzorem pro své oči. Vytlačili rodilé Londýňany z jejich oblíbeného místa relaxace do britsky konzervativní, ale čistější zeleně parku St. James’s Park…

Je zde věčná otázka, na níž se asi v nejbližším budoucnosti, spíš vzdálenější, nenajde odpověď. Proč bohaté, velmi bohaté, arabské země nepřijímají své muslimské bratry a neposkytnou jim azyl, práci a obydlí? Proč Evropa, mezi jinými též Česko? Saúdská Arábie vlastní asi pětinu světových zásob ropy: 262,6 miliard barelů a je jejím největším vývozcem. Za biliony dolarů. A co třeba Kuvajt, centrum obchodu, překládky a distribuce zboží do zemí Perského zálivu. Zásluhou ropy se SAE staly jedním z nejbohatších států světa. Zapomenout nelze ani na Bahrajn.

V islámských zemích se tvrdí, že kde je Korán a islám, tam je klid a mír, spokojenost a úžasný život. A jsou schopni zabít toho, kdo znesvětí svatou knihu, natož jejího tvůrce Proroka Mohameda. Viz. Charlie Hebdo, Rushdie a další. Proč tedy lidé prchají z tohoto ráje jinam? Třeba do Evropy a ne do výše jmenovaných bohatých států? Proč utíkají tam, kde se nevyznává islám, kde se musí přizpůsobovat nové kultuře, novým pracovním podmínkám a rvát se o svůj každodenní chléb, práci a živobytí s domácími lidmi? Kdyby tyto muslimské země OPEC hypoteticky věnovaly pouhý jeden výnos ze svých mnohamilionových denních těžeb a prodejů ropy, mohly by uprchlické rodiny žít v haciendách a blahobytu…

Zbytek autobusu po londýnském atentátu z roku 2005…

Nejen Francie a Belgie či Německo, ale i Británie má hlavu ve smutku. Jen 59 procent obyvatel se označilo za křesťany, zatímco v roce 2001 jich bylo ještě 72 procent. Celá čtvrtina uvedla, že se nehlásí k žádnému náboženství, zatímco před deseti lety jich bylo jen 15 procent. Muslimové tvoří 4,8 procenta obyvatel Anglie a Walesu, 1,5 procenta jsou hinduisté, 0,8 procenta sikhové, 0,5 procenta židé a 0,4 procenta buddhisté…Kdyby ještě můj přítel novinář v Londýně Karel Kyncl žil, určitě by napsal fejeton rovněž o muslimském kazateli Abu Waleed, jenž se Britům za jejich shovívavost odměnil svým kázáním 23. června 2011 v Londýně, kdy je seznámil s jejich „blízkou budoucností“.

Londýnská křižovatka s autobusy double-decker… Snímek Břetislav Olšer

„S Alláhovou pomocí dobudeme Bílý dům. Zažijeme den, kdy budou vykopnuty dveře do Bílého domu a vejde kalif (následník Mohameda),“ vykřikoval za souhlasného halekání kolemstojících muslimů. „Přijde den, kdy skončí Obama i Cameron na kolenou, aby nám muslimům platili daň za ochranu nemuslimů,“ prohrábl si svůj mohutný plnovous. „Prapor islámu zavlaje nad Bílým domem i nad sídlem britské vlády na Downing Street.“ Inu, stará dobrá Anglie, co se jednou změní v další zemi proroka Mohamada, kde už dnes uslyšíte proroctví: „Věřte mi, přijde den, kdy královna Alžběta II. bude nosit burku…”

“Muslimové celého světa, bezprávní této země, povstaňte! Vybojujte drápy a zuby své právo, nebojte se řevu velmocí! Sjednoťte se pod pyšným praporem islámu a zaveďte jeho vládu,” napsal ve svém testamentu ajatolláh Chomejní. A Islámský stát ho poslechl, jeho teroristé právě podřezávají krky bezvěrcům a ovládají už půlku arabského světa až k Evropě. Pozoruhodný je rovněž překlad Chomejního spisku “Tahríre l-veláje”, v němž se mj. píše: “Je lepší pro dívku, když se provdá v takovém věku, aby začala menstruovat až v domě svého manžela, spíše než v domě svého otce. Každý otec, který provdá svou dceru tak mladou, bude mít trvalé místo v ráji. Toto nařízení vychází z příkladu života Proroka Mohameda, který si vzal za ženu Aišu, když jí bylo 6 let…”

To byla 80. léta v Íránu. Dnes, v roce 2015, v podstatě to samé tvrdí šéf Muslimské unie v ČR Mohamed Abbas z Chartůmu v Súdánu a Muneeb Hassan Alrawi, pro změnu irácký obchodník. U nás mají jistě dobře placené místečko páté kolony – posty předsedů Islámské nadace a Ústředí muslimských obcí v ČR; souhlasí s kamenováním nevěrných žen a veřejně prohlašují, že žena má poloviční hodnotu muže, jelikož menstruuje. Jakou hodnotu ženy mají ale oba tito muži, když nedokáží porodit děcko…?

Arabský muslim nastoupil v Londýně do taxíku. Důrazně požádal taxikáře, aby vypnul rádio, protože příkazem učení jeho náboženství je, že on nesmí poslouchat takovou hudbu, když v Prorokových časech nebyla žádná západní hudba, která je hudbou nevěřících. Taxikář zdvořile vypnul rádio a otevřel dveře. Arab se otázal: “Co se děje?” Taxikář odpověděl: “Za časů Proroka nebyly žádné taxíky. A proto vypadněte a počkejte si na velblouda…!”

Inu, máme co jsme chtěli; Barroso lákal do EU muslimy, aby jejich ženy svými dělohami rodily děti a tím zachránily Evropu před vymřením, což si vymínil jeho program zvaný EUROMED, počítající s přílivem asi 80 milionů muslimů do Evropy do roku 2050… Bože ochraňuj Evropu… Boží mlýny melou sice pomalu, ale jistě, milý Silvio…

Nepůjčil bys mi, Muammare, jednu z tvých černošských strážkyň…?

PS: Část vlastnoručně psaného dopisu Kaddáfího, tajně propašovanému Berlusconimu:

Drahý Silvio,

…Byl jsem překvapen přístupem přítele, se kterým jsem podepsal smlouvu o přátelství, která slouží oběma našim národům… Doufal jsem, že alespoň Ty se budeš zajímat o skutečnosti a pokusíš se o zprostředkování, než se připojíš k této válce.

Neviním Tě z věcí, za které nejsi zodpovědný, protože jsem si vědom toho, že jsi s touhle katastrofální akcí, která není hodna ani Tebe, ani italského lidu, nesouhlasil. Ale věřím, že je stále ve Tvé moci to zvrátit a podpořit zájmy našich národů. Buď si jist, že já a můj lid jsme ochotni zapomenout a otočit tuto černou stránku ve vztazích, které spojují lid Libye s lidem Itálie….

…Doufám, že Všemohoucí Bůh Tě bude provázet na Tvé stezce spravedlnosti (aby se zastavilo krveprolití, kterým trpí má země – Libye – přeškrtnuto)…

PS: Velká Británie včera doporučila všem svým turistům, aby kvůli vysoké pravděpodobnosti dalšího teroristického útoku co nejdříve opustili území Tuniska. Právě Britové tvořili podstatnou část obětí útoku v tuniském letovisku Súse, kde koncem června zemřelo 38 lidí, z toho 30 Britů. Postřílel je Sajfaddín Rizkího, třiadvacetiletý Tunisan, student strojírenství v Kajruvánu; zajímal se o západní kulturu, zejména pak o hudbu, tanec i fotbal. Pošel výcvikovým táborem radikálů v Libyi. Podle sdružení britských cestovních kanceláří ABTA je nyní v Tunisku asi 3000 Britů, zatímco v době atentátu to bylo 20 tisíc…

Až bude v Česku 55 % cikánů, jako je už dnes v Londýně pouze 45 % bílých Britů…

Na jihu arabská revoluce, na severu revoluce protiislámská…?

Když zdvořile ustupujeme roztahovačnému hostu, jsme postupně vytěsňováni ze svého příbytku

http://www.voxeurop.eu/cs/content/article/64771-islamizace-evropy-nic-nez-mytus

Islám je jen jiná cesta k Bohu, aneb Rypákem vepře vstříc fatvě?

Zalidníme Evropu našimi dětmi, zničíme bezvěrce dělohami našich žen

Proč mírumilovní muslimové nedemonstrují proti teroru islamistů?

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135

Další komentáře, glosy a ukázky z mých knih na webech olser.cz, bretislav-olser.enface.cz a na mém facebooku

Reklama:
  1. 1 Trackback(s)

  2. Led 15, 2016: hampton bay

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *