Bude vrcholem sametové revoluce návrat železné opony, krále Šumavy, hraničních zátarasů a pohraniční stráže…?

25. Červen, 2015 – 11:57

Vláda má jasno; Česko při pádu Schengenu dokáže své hranice uzavřít; po technické stránce určitě. Policie je v pozoru; v případě ohrožení republiky bude Schengen na vážkách. Připravuje se vše i legislativně. Tvrdí Milan Chovanec.

Vše, co bylo ještě před čtvrt stoletím v rámci sametu proti lidským právům, se změnilo k horšímu; zásadní úkol ve stavění nových plotů z ostnatých drátů a vysokých zdí plyne z příkazů EU. Proto staví 175 kilometrů a čtyři metry vysokou zeď Maďaři na hranicích se Srbskem, aby zabránili přílivu několik set tisíc běženců. Řecko a Bulharsko nechce a ani nemůže být pozadu; na hranicích s Tureckem se totiž tísní další desetitisíce běženců z Afriky a Blízkého východu, sofistikovaná stovky kilometrů dlouhá zeď již stojí na hranicích v Saúdské Arábii proti teroristům Islámského státu.

Kdo by čekal, že se něco takového ještě stane, když Bush mladší vykřikoval něco o tom, jak US Army přinesla iráckému lidu svobodu a demokracii. Podobně patetická slova pronesla svého času i Sarah Palinová, guvernérka Aljašky a potenciální viceprezidentka USA za republikány. „Vůdci našeho národa chlapce posílají na misi, kterou vytyčil Bůh,” prohlásila Sarah a měla na mysli Irák. Pak se přišlo a to, že ta válka byla vylhaná. A to už bylo jen kousek ke vzniku Islámského státu, jehož přičiněním byl na světě největší exodus uprchlíků po 2. sv. válce.

Africké trasy uprchlíků začínají v Mogadisu v Somálsku a Ugandě, jdou přes Etiopii, Súdán a Libyi do Itálie, další větev vede z Kamerunu, Nigérie, Ghany, Senegalu, Mali přes Mauretánii, Alžírsko a Maroko, končící ve Francii. Celkem se jedná o cca 60 milionů běženců, včetně šesti milionů uprchlíků ze Sýrie a dalších dvou milionů z Afghánistánu. Ti už končí v Řecku. Proto staví bezpečnostní zdi a ostnaté ploty Bulhaři, Řekové, Rumuni i Maďaři. (Re)vize světa se státy za ostnatými dráty je tady znovu; říká se tmu „znovu navrácená železná opona“ a hlídání celé přes tisíc pět set kilometrů dlouhé hranice s Německem, Rakouskem a Slovenskem. Znovu pět tisíc strážců, z toho přes tři a půl tisíce policistů, tisíc vojáků a ještě celníci, hasiči a znovu i psovodi; nepřipomíná to doby Klémy Gottwalda…? Přirozenou součástí kapitalismu už nejsou jen krize, ale teď i vysoké zdi, ploty z ostnatých drátů a železné opony…

A teď jen stačí, aby tuto globální politickou ostudu schválit česká vláda a budeme mít zpět jako na zavolanou pohraniční stráž se samopaly a zastřelenými uprchlíky, vzniknou hraniční zátarasy a s nimi se zjeví i legendární Jánošík, alias Král Šumavy, představitel domácí „železné opony“. A přitom to každý pokrytec odsuzoval, když nejen n a československé hranici nejprve sloužili spolu s finanční stráží příslušníci pohraničních útvarů SNB s asistencí armády a Lidových milic. K 1. lednu 1951 přibyla pohraniční stráž; na hranicích se Spolkovou republikou Německo bylo rozmístěno pět pohraničních brigád. Rok 1953 začal děsit naostro; ve zbrani sloužilo u ostrahy česko-bavorské hranice 8 448 pohraničníků – pěších, na lyžích, jezdeckých a motorizovaných jednotek Pohraniční stráže. A rovněž psovodi…

Jaký že byl ale osud samotného „krále Šumavy“? Legendou i pro Kachyňův stejnojmenný film byl pašerák Franz Nowotny z dnešní Nové Huti u Kvildy, jemuž se říkalo Kilián. Popularitu si nejprve vysloužil tím, že do Čech z Německa pašoval nedostatkový sacharin. Okolí své rodné vísky znal jako své boty a strážci hranic, kteří do kraje přišli po válce, se mu neměli šanci vyrovnat. měl na svém kontě zhruba dvě tisícovky přechodů. Jako Němec byl odsunut do Bavorska, městečka Rohrnbach, a začal obchodovat se dřevem. Pak přišel Únor 1948 a občas začal převádět lidi, kteří prchali ze země. Jako na proslulého pašeráka se na něj totiž začali v Německu obracet další a další lidé a prosili ho, aby převedl jejich blízké na Západ. Kilián jejich přání několikrát splnil a podle odhadů převedl přes tehdy ještě zelenou hranici bažinami mezi Kvildou a Borovými Ladami zhruba dvě desítky lidí. Žádný český pohraničník ho nikdy nezastřelil…

A dnes? Zase pašeráci lidí, tentokrát běženců. A situace se opakuje, jen v jiném hávu. Celé noci hlídají česko-rakouskou hranici v celé její délce stovky policistů z cizinecké, pořádkové a dopravní policie. Muži zákona působí nejen na hraničních přechodech, ale i na zelené hranici. Na silničních hraničních přechodech namátkově zastavují auta, která míří z Rakouska do České republik. Kontroly vlaků odhalují jednoho běžence za druhým; na hranicích opět přibyly závory, ploty, bezpečnostní kamery a kontroly, všechna auta musela na hranicích zastavit. Byl zapotřebí pas. Zlom přišel v dubnu roku 1988: závory byly prý jednou provždy odstraněny. Kdyby tu dnes nebyly cedule, člověk by si ani nevšiml, že vstoupil do Rakouska.

Kdo by čekal nové stěhování národů? Vídeň se v současné době, kdy má co dočinění s desetitisíci migranty, může opřít o dvoustrannou dohodu s Itálií, podle níž nelegální imigrant smí být „navrácen na území státu, odkud se předpokládá, že nelegálně přišel“. Jinými slovy: jsou vaši, tak si je nechte. Všechny dohoda a populistické úmluvy  se nyní jeví, jen jako popsaný papír. Dnes jsou uprchlíci zatýkáni na nádražích i s platnou jízdenkou. A k tomu mají u sebe manuál, jak lze oklamat policisty a vojáky. Do Rakouska přichází denně na pět set uprchlíků, zadržovaných v táborech kousek od české hranice.

Inu, a máme tady čtvrt století od sametové revoluce a místo s velkou pompou zrušených státních hranic máme exodus, který brzy překoná uprchlickou anabázi po poslední světová válce; bylo by na čase začít konečně řešit nejen důsledky všeho toho tragického zmatku, ale též jeho příčiny. Co kdyby se o ně postaraly ty země, které  jim způsobily tuto běženeckou katastrofu otrokářstvím a nejrůznějšími nepotřebnými revolucemi…? Ivan Langer: rok 2007-Schengen: “Nebudu se cítit podobně jako 10 milionů obyvatel Česka v Evropě méněcenný”

Nucenou kvótu EU přes tisíc běženců vydržíme, ale co nesneseme, je ebola, HIV, malárie a cholera…

Západ nechal zlynčovat Kaddáfího a zavinil zběsilý a krvelačný exodus běženců přes Libyi do Itálie

izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereaddetail-knihy/izraelske-

Další komentáře, glosy a ukázky z mých knih na webech olser.cz, bretislav-olser.enface.cz a na mém facebooku

Reklama:
  1. 3 reakce na “Bude vrcholem sametové revoluce návrat železné opony, krále Šumavy, hraničních zátarasů a pohraniční stráže…?”

  2. Nastoupil jsem v roce 1959 na dva roky k Pohraniční stráži. Nejdříve na výcvik do Biřkova na dva měsíce. Tam jsme utužovali disciplínu, a fyzickou výdrž, nacvičovali střelbu z pěchotních zbraní Učili jsme se střílet z pušky vzoru 58, někdo ze samopalu. Na závěr jsme se museli vrátit z neznámého bodu, potmě asi z 25 km vzdáleného, kde někteří zabloudili a museli je vyhledat! Potom nás odvezli do kasáren na hranicích nově zřízených, já byl na Václavu. Tam jsme byli poučeni o 8 hod. strážní službě. Vytrvalost jsme ve volném čase trénovali na překážkové dráze s časovým limitem. Několikrát jsme museli obsadit předem vybudované posty v nedaleké krajině. Hlídková služba byla tedy v průměru 8 hodin během 24 hod. cyklu, ale občas jsme měli pohotovost pro zásahy u drátěných plotů, kde hlídka byla vedena psovodem, a její symbol pro možný zásah byl na nočním stolku. Ve chvílích volna jsme cvičili v tělocvičně výmyky na hrazdě, ale bradla byla pro nás obtížná. Nácvik vytrvalostního běhu na 1 km byl měřený. Pro zpestření jsme měli několikrát cvičení celého praporu na zadržení narušitele! Pobyt byl zvládnutelný pro každého z nás. V této době bude zřejmě opět nutné oprášit tyto zkušenosti, aby ostraha byla dokonalá!

    od Petr Gabriel v Srp 21, 2015

  3. Tak to čeká naše záložáky, co mají nastoupit k ostraze státní hranice s Rakouskem…

    od olser v Srp 22, 2015

  1. 1 Trackback(s)

  2. Led 15, 2016: hampton bay

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *