Žoldáci na Ukrajině..

15. Červen, 2015 – 19:36

Pro vlastence Ukrajiny půjde možná o bolestivější věc než je smrt – o ruský azyl totiž požádali ukrajinští vojáci pohraniční stráže v ruské Rostovské oblast, v níž právě žije Janukovyč. Velení ukrajinské armády zneuctěné informovalo, že do Ruska přeběhli bojovníci ze 72. ukrajinské motorizované brigády.

Přesný počet přeběhlíků však ukrajinská strana nezveřejnila. Rusko ale má o přesných počtech žadatelů o azyl jasno; celkem jich podle vyjádření mluvčího rostovské pohraniční stráže Vasilije Malajeva bylo 438, z toho 164 ukrajinských pohraničníků. Už předtím dezertovalo 40 ukrajinských vojáků z 51. mechanizované brigády. Přešli hranici Ruské federace. Jak jinak, když jim Jaceňuk odmítl dávat až do odvolání žold? Není proto divu, že mu důstojníci ukrajinské armády dál za velkého aplausu dezertují k Rusům…https://www.youtube.com/watch?v=HSFa8nXjMMQ

Celá situace je vlastně tragikomedie, kdy se hlasuje o zákonu, který v praxi dávno legálně funguje. Navíc problémem ukrajinské armády jsou od začátku Majdanu dobrovolnické sbory z polská PMC (soukromá vojenská jednotka) „ASBS Othago“, americká PMC „Greystone“, americká PMC „Academi“ (do roku 2009 zvaná Blackwater) a žoldáci dalších zemí. Kromě nelegálnosti je zde i fakt, že malér je prostě v tom, že tato šaráda nemá jednotné velení, řada velitelů si plete taktiku se strategií, podnikají útoky bez koordinace s ostatními oddíly a bez jasného strategického přínosu.

Nekoordinovaný přístup je velký problém ukrajinských sil: „Na východě země působí zhruba 30 dobrovolnických oddílů a řada běžných jednotek, ale každá z nich vede svou vlastní válku,“ citují britské noviny vojáka. K tomu ještě mnoho dalších vojáků z různých soukromých armád, naverbovaných v různých zemích, i bez zákona: Litevci, Estonci, Kosovští Albánci, Gruzínci, Bosňané, Turci, Švédové, Finové, Dánové… Němci mezi obklíčenými v městečku Děbalceve nejsou… Ale chybí centrální velení, velitelé neplánují souběžně své operace, nepoužívají a nesdělují si používané rádiové frekvence, takže spolu nemohou pružně komunikovat.

Totálně dezorientovaní ukrajinští bojovníci, jež vlastní pouze nekoncepční “zelené mozky”, dělají vše opačně, než čemu se naučili ve svých žoldáckých válkách v Iráku, Čečensku, Afghánistánu. Libyi či Sýrii. Katastrofou je používání mobilních telefonů. Zcela perplex z této činnosti jsou velitelé; nemohou se naučit, jak používat vojenské šifrované vysílačky Motorola. Takto se naopak dostávají ke snadnému odposlechu mobilů povstalci, jež bezpracně získají představu toho, co je na bojištích čeká. Nalijme si čistého vína; velitelé nejsou zase tak velcí blbci, ale vojenské vysílačky zkrátka v ukrajinské armádě k mání…

Ukrajina u “snědeného krámu” se stydí, kromě “hrdého” fašistického Majdanu, že se její pozemní síly opírají o sovětsko-ruskou výzbroj. Nejvýkonnějšími stroji ukrajinského vojenského letectva je 42 sovětských stíhacích letadel Su-27, z toho je jich však pouze 16 v provozu. Páteř “sovětsko-ruského” letectva tvoří 80 “ukrajinských” stíhaček MiG-29, dalších 100 strojů MiG-29 se nachází ve skladech. Proto je třeba zakoupit nové zbraně, Rusku naschvál. Ukrajina je sice na pokraji ekonomického bankrotu, dluhů má za bilion USD, ale na výzbroj se peníze vždycky najdou; psychických lichvářů je stále víc. Já na bráchu, brácha ne mě. Tak to funguje: Vy nám, zbrojařům, dáte vydělat, my přimhouříme oko nad vašimi dluhy budeme vás mít v hrsti. Vydírání po “natovsky”.

US Army využívá ukrajinské vojenské krize a může do bývalé “obilnice Evropy” konečně legálně poslat další stovky svých vojáků; je zde i potíž – před rokem všichni zloději Majdanu snili o tom, jak se jejich země stane součástí NATO, cosi prostě žije, dokonce i v duších potomků Leonida Brežněva; jeho pravnučka Tatiana Brežněvová, ředitelka oddělení bezpečnostních studií ukrajinského Národního institutu strategických výzkumů, řekla: “Dříve než do EU musí Ukrajina vstoupit do NATO.” Část její rodiny se s tou “jeho” prý vůbec nestýkala. Sama byla v Rusku jen jednou jedinkrát v roce 1988 a po dalších návštěvách už netouží… Soudruh generální tajemník pod kremelskou zdí z toho dostal dozajista velikánský tik… Václav Havel – humanitární bombardování…

Inu, posledním dílkem do skládačky zvané puzzle Ukrajiny byl Boris Němcov, co s milenkou šel schválně po nábřeží, přestože jeho baletka chtěla jet taxíkem; spěchal tam, kde na něj měli čekat údajní vrazi, aby se stal konečně populárním; jeho sen se mu splnil – je však populárnější než předpokládal….Bruselské bojové plemeno bulteriér zvané NATO, slyšící na aport: “Ber ho, trhej a přines!”

izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereaddetail-knihy/izraelske-

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *