Skáče psí blecha výš než ta kočičí, aneb Z Nobela altruista a filantrop…?

10. Prosinec, 2008 – 8:42

Dnes to vypukne; radnice ve Stockholmu zase ožije světovou smetánkou. A to jen proto, že se průmyslník a vynálezce Alfred Nobel chytil jednou za nos a začal zpytovat svědomí. Otevřel totiž na 90 místech ve více než 20 státech Evropy továrny na výrobu dynamitu.

Za svůj život získal 355 „explozivních“ patentů (mj. to v roce 1876 byla výbušná želatina a v roce 1887 ballistite – výbušný prach). Pak se vyděsil, kolik hrůzy jeho vynálezy způsobují, a jelikož byl nadčasový, tušil, zřejmě jako objevitel atomové bomby, co za děsů jejich vynálezy přinesou světu…

„Otec atomovky“ Julius Robert Oppenheimer se po zhlédnutí strašlivých účinků svého vynálezu v Hirošimě a Nagasaki stal předsedou Komise pro atomovou energii, aby zavedl kontrolu nad vývojem a užitím jaderných zbraní a zamezil v závodu vyzbrojování.

V době, kdy USA žily ve strachu z komunismu, vyvolával hněv u mnoha politiků a vědců svými ostrými politickými názory a během jeho výslechu před tzv McCarthyho komisí se v roce 1954 údajně přiznal k dřívější spolupráci s komunistickou stranou.

Nechvalně proslulá komise byla vytvořena roce 1946 pro vyšetřování neamerické činnosti a ve stejném roce proběhla prověrka 2,5 milionu státních zaměstnanců, kteří museli podepsat „slib věrnosti USA“. Tato kampaň připravila o existenci tisíce osob. Do vězení tak šla většina členů vedení KS USA.

V prosinci 1954 byl senátor McCarthy odsouzen za poškozování pověsti Senátu a v květnu 1957 zemřel na alkoholickou cirhózu jater.

Alfred Nobel zase reagoval na své zkázonosné vynálezy tím, asi tušil miliony mrtvých během dvou světových budoucích světových válek, že v roce 1895 sepsal svou třetí a poslední závěť, aby ulevil svému svědomí. Pověřil v ní švédskou Královskou akademii věd rozdělováním cen a obdařil ji částkou 32 miliónů švédských korun.

Ceny jsou vypláceny z úroků (asi 160 000 švédských korun) a poprvé byly uděleny roku 1901. V současnosti činí rozdělovaná částka 10 miliónů švédských korun (cca 35 miliónů Kč).

Udělované medaile mají na líci portrét Alfreda Nobela s nápisem udávajícím roky jeho narození a smrti v latině: NAT-MDCCC XXXIII OB-MDCCC XCVI. Na rubu je motiv odpovídající příslušné ceně a nápis: Inventas vitam juvat excoluisse per artes (vynálezy zlepšují život, jenž je zkrášlován uměním).

Pro rok 2008 se staly šťastnými držitely Nobelových cen osobnosti pěti zemí světa. Finský diplomat a exprezident Martti Oiva Kalevi Ahtisaari převezme mírovou cenu. Jen si z Finska odskočí do norského Osla.

V letech 1994-2000 byl Ahtisaari prezidentem své země. Osvědčil se především jako krizový diplomat OSN. Pomáhal nastolit mír v Namibii, v letech 2005-2007 se pokusil zprostředkovat rozhovory mezi kosovskými Srby a Albánci, které ovšem zkrachovaly.

Ahtisaari přitom mezi favority Nobelovy ceny míru nepatřil. Největší šanci měli čínští disidenty Kao Č´-šenga a Chu Ťia, mluvilo se také o vůdci zimbabwské opozice Morganu Tsvangiraiovi, vietnamském disidentovi Thich Quang Do či ruské obhájkyni lidských práv Lydii Jusupovové.

Václav Havel se tak opět nedočkal…

Jeden německý a dva francouzští vědci získali letošní Nobelovu cenu za fyziologii nebo medicínu. Je jim odměnou za objev dvou virů, které způsobují závažná lidská onemocnění.

Cenu získal Němec Harald zur Hausen za zjištění, že příčinou vzniku rakoviny děložního čípku mohou být papilomaviry přenášené pohlavním stykem, a Francoise Barréová-Sinoussiová a Luc Montagnier za objev viru imunitní nedostatečnosti (HIV), který způsobuje nemoc AIDS.

Japonec a dva američtí vědci, všichni ovšem působící v USA, získali letošní Nobelovu cenu za chemii. Jsou to Osamu Šimomura, Martin Chalfie a Roger Y. Tsien, následovníci českého Jaroslava Heyrovského a jeho polarografu, který si cenu převzal v roce 1959.

V roce 1924 sestrojil Jaroslav Heyrovský se svým žákem Japoncem M. Shikatou polarograf – přístroj pro automatický zaznam křivky závislosti proudu na napětí při elektrolýze roztoku vzorku.

Letošní cenění dostal americko-japonský tým za objev zelené světélkující bílkoviny, získané původně z medúz, která umožňuje biologům dělat dříve netušené laboratorní experimenty, při nichž například zkoumají nemoci i projevy dědičnosti. Na základě svého světélkování se totiž dají bílkoviny snáze identifikovat.

Nobelovu cenu za fyziku získávají Američan japonského původu Yoichiro Nambu a dva japonští vědci, Makoto Kobajaši a Tošihide Maskawa. Všichni ocenění se zabývali výzkumem nepatrných částic hmoty, resp. mechanismem a původem narušení symetrie v subatomové fyzice.

Proti udělení této Nobelovy ceny protestují někteří italští vědci, podle kterých měl cenu dostat italský fyzik Nicola Cabibbo, jenž už prý v roce 1963 formuloval výše oceněné myšlenky a Japonci je údajně pouze zevšeobecnili…

Laureátem Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2008 se stal Francouz Jean-Marie Gustave Le Clézio, který je „autorem nových východisek, poetického dobrodružství a citové extáze…“ Oznámila to Královská švédská akademie věd ve Stockholmu.

Nobelovu cenu za ekonomii získal letos americký ekonom Paul Krugman, pětapadesátiletý profesor na Princetonské univerzitě, za „analýzu obchodních vzorců a lokalizace ekonomické aktivity“.

Roku 1968 se Švédská národní banka rozhodla založit Nobelovu cenu za ekonomii pod názvem „Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela“.

Tuto cenu uděluje švédská Královská akademie věd, ale jelikož není zmíněna v Nobelově závěti, peněžní odměna se nevyplácí z Nobelova fondu. Nejedná se tedy technicky vzato o Nobelovu cenu. Přesto se uděluje společně s ostatními cenami.

A tak dnes opět bude stockholmská radnice praskat ve švech z elegance, fraků, smokingů, dámských rób a absolutně nejvyššího IQ tohoto světa.

Alfred Nobel bude mít opět na svých nebeských výšinách náramnou radost…

PS: Poosmnácté už byly na Harvardově univerzitě v USA udělovány také crazy Ig Nobelovy ceny, věnované na počest fiktivního bratra slavného Alfreda Nobela – Ignáce. Třeba za chemii ji získali američtí vědci za objev, že Coca-Cola zabíjí spermie, ale také jejich kolegové z Tchaj-wanu, kteří prokázali pravý opak.

Oceněn byl rovněž matematický důkaz, že svazek vlasů se do sebe časem zamotá…

Cenu míru získala Švýcarská federální etická komise pro nehumánní biologii a občané Švýcarska za přijetí právní deklarace o tom, že i rostliny mají svou hrdost…

E-mail z New Yorku: „A crazy idealist, nebo-li laureátem Ig Nobelovy ceny za fyziku se stal i „vědec“, který náročným bádáním zjistil, že blecha ze psa skáče výš než blecha z kočky…“

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *