Kdo komu víc pomohl; ODS Klausovi nebo naopak…?

7. Prosinec, 2008 – 13:54

Nevděk světem vládne. Stará pravda, není třeba ji ani komentovat. Na včerejším odchodu prezidenta Václava Klause z pozice čestného člena ODS se tato pravda projevila nejvíc.

Václav Klaus se na kongresu ODS vzdal titulu čestného předsedy strany. Odůvodnil to přeměnou ODS z pravicové ve středovou stranu. Prohlásil, že nechce stát ODS v cestě. Jeho rozhodnutí některé z přítomných členů ODS dokonce rozplakalo, většina z nich ale byla silně rozladěna.

„Považuji to vůči ODS za gesto vstřícné. Neberte prosím toto mé rozhodnutí jako projev nevraživosti či nekonstruktivnosti,“ prohlásil Klaus s tím, že si uvědomuje, že mu ODS pomohla do funkce prezidenta republiky.

A to je přímo Hamletovská otázka; kdo komu vlastně pomohl víc? Komu Klausův odchod víc prospěje? Je jasné, že prezidentovi spadl kámen ze srdce. Těžký balvan, co ho tížil od „Sarajevského atentátu“ v roce 1998.

To bylo poprvé, kdy se proti němu zákeřně za jeho zády, obrátili ti, kteří by bez Klause neudělali v politice ani ránu. Philip, Ruml a další. Ruml chtěl všechno a dnes nemá nic. Nula od nuly pošla, nula se vrátila k nulám.

Po ostudě, co neuspěl u přijímacích pohovorů na Právnické fakultě, se ještě snažil získat přízeň médií, když přespal mezi stávkujícími televizáky, ale to už byla pouze labutí píseň před jeho propadem do ponuré země zapomenutí.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka se včera durdil, že se prezident rozešel s ODS ve zlém, že „odhodil“ tímto způsobem své dítko…

Vicepremiér Alexandr Vondra se svým noblesním pupkem a pokřivěným úšklebkem očekával prý od prezidenta větší noblesu a viděl v němi „staršího tatíčka, kterému se dítko nevyvinulo podle jeho představ, a proto uraženě práskl dveřmi…“

Proč ne? Třeba se dítko poučí a začne být konečně samostatné. Ostatně, v osmnácti je každý pořádný svéprávný jedinec už plnoletý. Je ale milé, že pan Vondra sebekriticky přiznává, že se ODS nedovinula po odchodu Klause podle jeho otcovských představ…

Ješita ješitovič, nešťastnou shodou okolností ministr zdravotnictví Tomáš Julínek, považuje Klausovo vystoupení za akt zhrzené ješitnosti…

„Myslím si, že jsme mu měli stát po těch letech za to, aby si dal čas ve svém projevu a aby nám konkrétně vysvětlil, kde má pocit, že se odchylujeme od zásad, na kterých jsme ODS postavili,“ prohlásill ministr zemědělství Petr Gandalovič.

A vládě snad stál prezident za to, když ho nechala „na holičkách“, jak ho všichni pomlouvali a žárlivě zavrhovali…?

Také místopředsedkyně Sněmovny Němcová se cítila prezidentovým projevem dotčena a uražena, stejně tak poslakyně Dundáčková a další, co se ani neobtěžovali Klause na kongresu uvítat.

Nechali ho téměř tři čtvrtě hodiny čekal v hotelu Clarion v přilehlém salónku, než vstoupil do jednacího sálu.

Ani Mirek Topolánek se zrovna neblýskl, ale přece jen zachoval dekorum a řekl, že ho to mrzí a že to ale očekával už asi šest roků. Nepřipomněl však, jak při volbě prezidenta prohlásil, že v případě nezvolením Klause je to konec jeho vládnutí.

To si zřejmě na víkendovém kongresu ODS neuvědomoval ani ministr Langer, jemuž vstávaly během nedávné prezidentské volby vlasy hrůzou na hlavě při představě, že by neuspěl se svojí submisivitou, s jakou před časem předával Václavu Klausovi patolízalsky velkou poštovní známku s jeho prezidentským portrétem.

Byl tak nepříčetný strachy, že zvítězí profesor Jan Švejnar, takže proklínal děsem zeleného „zeleného“ Bursíka, že leze někomu do prd.le a že někdo půjde „bručet“. To všechno z panické hrůzy, že by přišel o své teplé ministerské místečko a pohádkový plat.

Stejně uvažovali všichni ve vládě i v čele ODS. Dnes se ale pokrytecky diví, jak jim to mohl udělat, když mu pomohli k prezidentskému úřadu.

Ale že to byl hlavně Václav Klaus, kdo pomohl jim, když je vytáhl z šedě všedních dnů na piedestal politické slávy a finančního obrození, to už jim raději účelově vymizelo z jejich šedé mozké kůry.

„Byla to naše loajalita, která podržela Václava Klause v nejtěžším období jeho politického života. Myslím, že po tom všem máme právo chtít po Václavu Klausovi, aby tentokrát byl on více loajální k nám. Pane prezidente, buďme k sobě loajální, ODS si to zaslouží…“

To vzkázal prezidentu Václavu Klausovi neidentifikovatelný Petr Štěpánek, snad jediný nevýznamný člen ODS, jemuž volba prezidenta nemohla ublížit, ani pomoci. Ale právě asi zalapal po dechu, s vidinou, že jeho šance by mohla konečně nadejít…

Nevděk prostě vládne světem, hlavně tím „odeesáckým“. Vždycky jsem Klause uznával, ale jedno jsem mu nikdy nepřestal vyčítat; že dal přednost prezidentováním a nechal napospas „postsarajevským troubům“ stranu, kterou těžce vynesl na svém hřbetu až na výsluní české politiky.

Ostatně, jsem zvědav, jak to ODS zvládne bez své super kvalitní ochranné známky: Made in Klaus. Pár roků to bylo: Made in Topolánek a jakým nářezem 13:0 to skončilo v krajských a senátních volbách…

A teď to bude stejná značka. Snad už s vicizelovaným firemním štítem, navíc vyblýskaným popelem, jehož si nasypal Topolánek na svou hlavu nepočítaně…

Horší by to asi bylo s Made in Bém, i když má skvělou rodinu, skvěle ovládá angličtinu, byl na Everestu, nikdy žádné volby neprohrál, je úspěšný v politice a je skvělý manažer, co vybudoval město veliké, jehož sláva se nebes olympijských dotýká…

A hlavně že je ve výčtu svých skvělých vlastností nesmírně skromný…

Dnes už jsem panu profesoru Klausovi přestal vyčítat, že dal přednost prezidentování před svojí ODS. Jako vždy věděl i tentokrát, co je to nadčasovost a kdy je třeba odejít středem…

Reklama:
  1. 3 reakce na “Kdo komu víc pomohl; ODS Klausovi nebo naopak…?”

  2. Prezident to před pár měsíci pojmenoval (byť v jiné souvislosti) zcela jasně: Odidealizování politiky. Parlamentní prebendy, klientelismus, lobbing, to jsou bohužel zcela dominantní jevy (ostudou je, že KSČM je v tomto směru v rámci „velkých stran“ nejméně zasažena). Já jakožto pravicově-konzervativní volič namůžu přijít ODS na jméno, např. díky liknavosti k Lisabonské smlouvě, nebo třeba díky uznání NarkoMafiózní republiky Kosovo…

    od Jaroslav Skopal v Pro 10, 2008

  3. No vidíte, a já zase nemohu ODS přijít na jméno, protože chce Lisabonskou smlouvu přijmout…

    Celá EU mi totiž přijde jako, že jsme komunisty (socialisty) sametovou revolucí vykopli dveřmi a v podobě EU úředníků a nesmyslných nařízení a regulací se nám vrací oknem…

    od Dust v Pro 15, 2008

  4. Neříkám, že jim můžu přijít na jméno, ale snažím se být soudný a objektivní…

    od obr v Pro 15, 2008

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *