Kdyby sis oči vyplakala, aneb Kdo zaslzí pro Jirkův sexy mozek…?

4. Prosinec, 2008 – 19:55

Jiří Paroubek je snílek, romantik a sentimentální trdlo. Zve si ve čtvrtky novináře na svoji snídani a včera se zřejmě mimořádně dobře vyspal, jelikož všechny rozesmál k slzám. Hořkým…

„Potěšilo by mě, kdyby lidé při mém odchodu z politiky plakali!“ řekl jistě s dojemným úsměvem. Nevím, jak reagovali moji kolegové, já bych se asi nezmohl na slovo, jelikož nejsem zvyklý na tak patetické proslovy, zvláště hned po ránu.

Jen jsem si v duchu sumíroval, jestli by mě víc vyděsilo, kdyby šéf socialistů z politiky odešel, nebo zdali byla moje hrůza větší, když kdysi dávno do politiky přišel a co v ní všecko vyvedl či nevyvedl.

To samozřejmě souvisí s tím, jak takového člověka našinec vnímá. Je-li mu sympatický, lhostejný nebo naopak jestli ho nesnáší, zdali se mu protiví či zda ho dokonce živočišně nenávidí.

Mi je pan Paroubek vcelku lhostejný, možná by mi asi vadila jeho nadutost, sexy mozek a snaha opičit se po významných politicích, co se jejich vztahu k mladým ženám týká.

Třeba po těch francouzských, kteří nejsou pokrytci, jen ješitové a narcisté, takže pro ně je rozvod se starší manželkou a svatba s podstatně mladší ženou výrazem mladistvé udatnosti, až něco mezi hřebectví a infantilností.

Vadí mi to především u politiků, kteří si ve svém věku spíš koledují o parohy. Je mi jich líto, jelikož bulvár je nesmiřitelný, tvrdý a nelítostně krutý. A oni se pak až přes média nakonec dozvědí to, o čem si už štěbetají vrabci na střechách. Že jim na hlavě raší nejen vlasy….

Mitterand, Sarkozy, Clinton, Topolánek a další by mohli povídat, jak ženy ničily jejich kruhy, aby z nich jiné vzápětí udělaly divoké oře, plné sebevědomí, rozletu a druhé mízy.

Jiří Paroubek je zatím šťastný, což mu přeji. Doufám, že mu to dlouho vydrží. A že nebude počítat, že když mu bude sedm křížků, kolik je právě jeho sličné Petře…

Teď se může po suverénně vyhraných krajských a senátních volbách cítit jako vítěz, preference mu také k optimismu nahrávají. Ale zrovna v těchto měsících a hlavně v těch nadcházejících se bude rozhodovat, jestli jeho socialistické sliby jsou reálné.

Jestli bude možné zrušit poplatky, přidat důchodcům, učitelům i lékařům. Jestli bude Lisabonská smlouva skutečně východiskem z evropské nouze a jestli radar, pokud nebude v Brdech instalován, opravdu stál za to, pokazit si kamarádšoft s USA…

Tento nadcházející čas také rozhodne, budou-li lidé jednou plakat po jeho odchodu z politiky. Pláč je však různý: slzy dojetí, smutku a lítosti mohou být z toho, že „někdo“ definitivně odešel a je nám to zatraceně upřímně líto.

Pak také se všechno toto slzavé údolí může opakovat, ale jen z diametrálně odlišného důvodu, že totiž slzíme štěstím, uspokojením a nadšením, že ten „někdo“ konečně odešel a že mu to trvalo, než se k tomu rozhoupal, ale ať už bouchá šampaňské, že jsme se toho otrapy jednou provždy zbavili…

Jiří Paroubek zatím má více těch, kdož by po jeho odchodu z politiky plakali. Zatím. Jak to ale bude za rok, za dva…? Roň slzy, už brzy…

Světská sláva, polní tráva.

Kdyby sis oči vyplakala a jako moře byl tvůj žal, pro trochu lásky šel bych do Bruselu světa kraj, co bych za to prezidentské křeslo dal….

God save the Paroubek…

Reklama:
  1. 2 reakce na “Kdyby sis oči vyplakala, aneb Kdo zaslzí pro Jirkův sexy mozek…?”

  2. A co kdybychom si dle návodu páně Professora vymazali Jyrku sexymozka z mobilu?

    od Ataman Jermak v Pro 4, 2008

  3. Jýrka nebo Langer, všecko jedno…

    od olser v Pro 4, 2008

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *